Vyplatí se tankovat prémiová paliva?

Kromě drobných prodejců je dnes téměř nemožné najít společnost, která by nenabízela některé z tzv. prémiových paliv – tj. pohonných hmot s vysokým oktanovým či cetanovým číslem. Tato paliva ve většině případů dokáží snížit spotřebu a projeví se pozitivně i na pružnosti motoru.

Navíc dochází k prodloužení životnosti motoru a snížení opotřebení mechanických částí. Spalování těchto paliv je zároveň ekologičtější, a proto dochází k nepatrně menší zátěži životního prostředí. Bohužel jsou však někdy až o 5 korun na litr dražší. V dnešním článku se podíváme, mimo jiné, na to, zda má smysl tato paliva tankovat a také zda jsou skutečně o tolik lepší než standardní paliva.

Číst dál

Ceny pohonných hmot letí do bouřlivých výšin. Je možné se jim bránit?

V důsledku nepokojů v arabském světě, spekulacím na finančních trzích a vysoké spotřební dani vyletěly ceny pohonných hmot v ČR na některých místech až ke 40 Kč/litr. Vzhledem k tomu, že situace na mezinárodní úrovni se nejspíš jen tak nestabilizuje a navíc zanedlouho přijde hlavní motoristická sezona, nedá se očekávat zásadní zlepšení. Následující článek se pokusí odpovědět na otázku, kterou si bezpochyby klade každý motorista – je vůbec možné se trendu vysokých cen pohonných hmot bránit?

Proč jsou ceny pohonných hmot tak vysoko a existuje obrana?

Snad každý řidič zná alespoň základní poučky, kterými je možné spotřebu částečně regulovat. Nižší rychlost, citlivé řazení, plynulá jízda, kontrola pneumatik – to jsou asi nejzásadnější ale bezpochyby pravdivé zásady, kterými je nutné se řídit. Avšak ani sebecitlivějším stylem jízdy nedocílíte u dvoulitrového motoru spotřeby 5 l (minimálně tedy ne u zážehových motorů). Nyní ale trochu odbočme a podívejme se na příčiny současných cen v detailu.

Jak již bylo naznačeno, cenu pohonných hmot ovlivňují dva faktory – cena ropy a spotřební daň. Pro zajímavost můžeme uvést, že v roce 2008 se kontrakt na ropu prodával dokonce 140 dolarů za barel oproti současným asi 115, i tak však byl benzín za zhruba 32 korun. Jednoduchou logikou se lze dovtípit, že výslednou cenu nakonec určila především spotřební daň, kterou má Česká republika vysokou (konkrétně je to 54 % u benzinu a 50 % u nafty).

Je utopií očekávat snížení spotřební daně jako kompenzaci za vysoké ceny PH?

Možná ano, možná ne. Cena ropy totiž zdaleka neovlivňuje pouze náklady na dopravu. Ropa je spotřebovávána při výrobě potravin, textilních produktů, dokonce i při výrobě lékařských potřeb. Čistě pro zajímavost – potraviny, které zkonzumuje během jednoho roku průměrný obyvatel rozvinutého světa vyžadují kolem 2 000 litrů ropy, než se vůbec dostanou na stůl (tj. jen pro ilustraci 5,5 l denně). Ačkoliv to sice není příliš pravděpodobné, není možné vyloučit vysokou inflaci, snižování životní úrovně až po demonstrace či násilné protesty související s rychlým zdražováním potravin apod. Za takovéto situace by již stát musel jednat a spotřební daň snížit.

Tragédie ve Fukushimě možná přinese levnější benzín

Často platí, že vše špatné je k něčemu dobré. Silné zemětřesení s tsunami a související havárie v jaderné elektrárně Fukushima nebudou výjimkou. Samozřejmě by bylo naivní si myslet, že dojde jen tak k výraznému snížení spotřební daně. Současně je ale nezpochybnitelným faktem, že zákon nabídky a poptávky platí takřka bez výjimek. Obava z výpadku poptávky po ropě ve třetí (do nedávno druhé) největší ekonomice světa, dokonce způsobila, že se vývoj cen ropy na trzích vydal na chvíli jižním směrem. Třebaže v Japonsku stále ještě probíhají otřesy a havárie ve Fukushimě dostala dokonce stejnou známku nebezpečnosti jako havárie v Černobylu, je jasné, že se vše dříve či později vrátí do starých kolejí. Na druhou stranu ani nepokoje v arabském světě nejspíš nebudou probíhat do nekonečna (ostatně výpadky produkce lybijské ropy ihned kompenzovala Saúdská Arábie). Nad dalším vývojem cen ropy tedy visí otazník.