Evergreen zimního období – zamrzlé auto. Co s tím?

Někteří z nás jsou sice ještě myšlenkami na své letní dovolené, ovšem v české kotlině již dávno převzala otěže zima. Pro někoho právě začalo nejromantičtější a nejkrásnější období roku, ovšem motoristům mnoho do smíchu není. Velice dobře si totiž uvědomují, jaká je zimní realita na našich silnicích – nehody, uzavírky, uvízlá auta apod. Ani za volantem však nemusí být nejchladnější období roku nikterak katastrofální. Proto bychom vám v dnešním článku rádi nabídli pár tipů a triků, které vám pomohou zimu přečkat či si ji dokonce užít.

Do zamrzlého auta se nedá dostat…

Je úplně jedno, jaké máte auto. Při vhodných podmínkách – tj. pokud do spojnic mezi dveřmi a karoserií nateče voda a tak pak zmrzne – se v nedobytnou pevnost promění jak stará škodovka tak nový Mercedes. Přitom řešení takové situace je v obou případech relativně jednoduché. Pokud vám zamrzl pouze zámek, postačí na něj použít rozmrazovač. Ten funguje takřka vždy, stojí asi 30 korun a je možné jej míc neustále při sobě.

Situace bude o něco horší, pokud k sobě přimrzly i jednotlivé díly a není tedy možné se do auta dostat. V takovém případě pouze rozmrazovač nepomůže; budete muset použít některý ze speciálních přípravků, ideálně na silikonové bázi. Aplikujte jej na spojující pryž dveří a karoserie, ovšem dbejte na to, aby se nedostal do kontaktu s lakem. V ideálním případě počkejte, dokud dveře nepůjdou samy lehce otevřít. Pokud ale spěcháte, můžete se dveřmi lehce škubnout a zbylou ledovou část tak přetrhnout. I v tom případě už by ale dveře měly být takříkajíc povolené, jinak hrozí poškození pryžového materiálu.

Zamrzlé čelní sklo není problém

Každodenní klasikou je v zimním období zmrzlé čelní sklo, která má na sobě leckdy i nános sněhu či ledu. Nejideálnějším řešením je v takovém případě kombinace škrabky a energické ruční práce. Hezky se u toho zahřejete a navíc narozdíl od odmrazování horkou vodou nehrozí poškození čelního skla. Zcela nejlepší je ale preventivní aplikace ochranného nemrznoucího prostředku ještě před tím, než přijdou teploty pod nulou. Svůj účel může splnit i obyčejná folie, otázkou je ale její estetický vzhled.

Horkou vodu na čelní sklo raději nelít

Třebaže se v téměř každé příručce rozebírající zimní údržbu auta píše, že aplikace horké vody na čelní sklo je nebezpečná a hrozí jeho prasknutí, realita je poněkud jiná. Ve skutečnosti je riziko prasknutí či poškození skla malé, i přesto je ale škrabka zcela jistě lepší variantou, už jen proto, že ne všude a vždy máte možnost sehnat kýbl s horkou vodou.

Nejezděte jako sněhuláci. Před jízdou si z auta omeťte sníh

Z důvodů pochopitelných i nepochopitelných jezdí někteří z nás s nánosy sněhu na střeše či kapotě. Takové počínání ale jednoznačně nedoporučujeme. Nahoru jde totiž spotřeba, zhoršují se jízdní vlastnosti a manávrovatelnost, snižuje se viditelnost vozu z dálky atd. Co je však ještě horší, často ztvrdlá hromada sněhu se může kdykoliv samovolně uvolnit a vážně ohrozit jak nás samotné tak ostatní účastníky silničního provozu, a to včetně chodců. Mimo to se zbytečně vystavujete riziku pokuty. Pokud si totiž na střeše povezete 30cm sněhu, určitě to neujde pozornosti některé z policejních hlídek.

Nepodceňte zimní přípravu

Určitě se shodneme na tom, že problémům je lepší předcházet. Proto spíše než na seškrabování ledu či horkou vodu, myslete na to kterým přípravkem čelní sklo ošetříte, jak zamezíte zmrznutí plastových pryží atd. Více než vhodné je taktéž použití kvalitní nemrznoucí směsi do ostřikovačů, vaše auto vás ale jistě ocení i za citlivý přistup k autobaterii či ochranné voskování na automyčce. A na závěr ještě jedna rada: auto se nezahřeje tak, že má 5 minut nastartovaný motor nýbrž 5 minutami citlivé a většinou pomalejší jízdy. To se týká především dieselů a přeplňovaných agregátů.

Jaké auto vybrat pohybově omezeným osobám či invalidům?

Jste nějakým způsobem pohybově omezeni? Dělá vám jízda autem či třeba vysedání problémy? Dost možná by nemusely. Zatímco některé vozy jsou totiž stavěné pro komfort a disponují např. vhodnými širokými dveřmi či vyšším posedem, jiné jsou určeny spíše pro sportovnější jízdu. Pokud tedy zvolíte ten správný vůz právě pro vás, můžete se řady problémů souvisejících s vaším handicapem zbavit či je výrazně eliminovat.

Uvědomte si, co přesně vám působí potíže

Každý jsme jiný. Někomu mohou dělat velké potíže průjezdy zatáčkou, někomu se špatně vystupuje, další má problémy s krční páteří při dlouhých jízdách. Když budete kupovat vůz, musíte přesně vědět, na co jste citliví. Pohodlná a měkká sedadla jsou sice příjemným prvkem, ovšem pokud jsou umístěna příliš nízko a ještě se k nim špatně dostává, není takový vůz pro vás.

Existují nějaká všeobecná kritéria podle kterých vybírat auto?

Jak jsme uvedli výše, každý jsme individuum a máme jiné požadavky a problémy. Všeobecně se ale dá říct, že mezi hlavní potenciální problémy, kterým mohou osoby pohybově omezené čelit, jsou:

Nízko posazená sedadla

Nízký posed ocení spíše mladí a zdatní lidí. V případě, že máte problémy např. s páteří či kyčlemi, určitě oceníte spíše vyšší posed. Do takového vozu se totiž mnohem jednodušeji nastupuje i se z něj vystupuje. Vyšší posed doporučujeme zejména tehdy, když parkujete např. v kopci či v bočním náklonu. Logicky se nám tedy výběr zužuje spíše na malé MPV vozy či třeba SUV, otázkou jsou však vaše finanční možnosti. Svůj účel splní třeba Ford C-MAX či Dacia Duster, ovšem tvrdý podvozek nemusí vyhovovat každému. Další alternativou může být Renault Modus. Tento jednoduchý a přitom spolehlivý vůz nabídne pohodlné svezení, sedačky umístěné příjemně vysoko a také na údržbu nenáročný motor s výkonem 55 kW. Do našeho hledáčku by se však mohl dostat i Citroen Xsara Picasso. O jízdních vlastnostech tohoto vozu sice kolují vtipy, to ale nemění nic na tom, že jde o pohodlný vůz s dobrou výbavou a relativně nízkými servisními náklady.

Příliš tvrdý podvozek

Dá se předpokládat, že drtivá většina pohybově omezených motoristů dá přednost komfortně naladěnému podvozku se silnějším posilovačem řízení. Ten se může hodit zejména v městském provozu, který neustálou nutností zatáčet a kontrolovat zrcátka klade na zdravotní stav řidiče nejvyšší nároky. Pokud bychom měli postupovat podle tohoto kritéria, opět by nám jako ideální vyšly vozy ze země galského kohouta, špatně by nedopadl ale ani Mercedes či třeba některé Toyoty.

Ujistěte se, že pohodlně dosáhnete na pedály

Až si budete kupovat vůz, dejte pozor na to, abyste dokázali pohodlně ovládat pedály. Ty by měly být v příjemné vzdálenosti od sebe a neměly by jít příliš ztuha. Na sportovní vozy typu Ford Focus RS či VW Golf GTI tak raději zapomeňte. Zaměřit se však můžete opět na vozy francouzské ale také japonské. Toyota Corolla či třeba Urban Cruiser vám mohou nabídnout komfort, který potřebujete, příjemné svezení ale nabídnou i některé Nissany či Mazdy.

Berte vůz s klimatizací

Třebaže u nových vozů je dnes klimatizace již takřka standardem, u ojetiny tomu tak nemusí být. Samozřejmě, že se nedá jen tak paušalizovat. Většině lidí, kteří trpí na problémy se zády, ale asi neudělá dobře zpocení se v rozpáleném voze následované ofouknutím chladným větrem. Na klimatizaci je tedy vhodné si potrpět. Naopak v zimě může být obrovskou výhodou nezávislé topení. Vaší artróze nikterak nepřidá jízda v promrzlém voze v době, kdy ještě topení, ač se snaží ze všech sil, prostě nemá sílu. Ovšem nezávislé topení je poměrně nedostatkové zboží a dost možná se budete muset obejít bez něj.

Před koupí si dopřejte testovací jízdy

Uvědomte si, s čím máte při jízdě největší problémy. Podle toho pak posuzujte jednotlivá vozidla, ve kterých se svezete. Není nic špatného či nemístného vyžádat si testovací jízdu třeba v pěti šesti autech. Nechcete a ani nemůžete se spokojit jen tak s ledasčím. Nedejte se proto odbýt a od prodejce, který by dělal problémy, rychle utečte. Při koupi můžete vzít v potaz naše rady, druhým dechem ale dodáváme, že vaše nároky mohou být zcela specifické. Všeobecně se dá říci, že ideální vůz pro vás bude asi ze třídy malých MPV či SUV, ovšem klidně se může stát, že nakonec skončíte u klasického hatchbacku.

Zajímavou alternativou mohou být americké vozy. Ovšem pouze při dostatečné finanční rezervě

Pokud vám nevadí vyšší pořizovací cena a také až trojnásobné náklady na provoz, mohou pro vás být zajímavou alternativou vozy Jeep či třeba Land Rover. Jde o kvalitní, naddimenzované vozy, které něco vydrží, nabízející komfort, pohodlí a dobré jízdní vlastnosti jak na silnici tak v terénu. Ovšem pozor. Jde zpravidla o velká vozidla, mimořádné pozornosti je tedy potřeba při parkování a všeobecně při jízdě takřka všude mimo dálnici. Při kvalitním, ovšem ne zcela levném, servise se jejich životnost udává, s trochou nadsázky, ne v letech ale spíše v desítkách let. Mechanicky i technologicky jde o vyspělá vozidla, byť čas od času se může ozvat elektronika.

Mýt auto ručně nebo v kartáčové myčce? Jaká jsou pro a proti?

V dnešním článku se podíváme na možnosti údržby exteriéru a interiéru. Ačkoliv hlavní důraz bude kladen na mytí, resp. výhody ručního a kartáčového mytí a rozdíly mezi nimi, zasvětíme vás i do problematiky renovace a údržby laku. Ať už patříte mezi řidiče, pro které je automyčka neznámé slovo, či mezi ty, kteří na zevnějšek svého plechového miláčka svědomitě dbají, jsme si jisti, že pro vás bude následujících pár odstavců přínosných.

I auto si občas zaslouží sprchu…

Minimálně jednou za rok by do myčky měl zavítat každý, a to zdaleka ne pouze z estetických důvodů. Usazená mastná špína na sebe totiž natahuje celou řadu škodlivých látek (hlavně vodu či agresivní posypovou sůl), které dost výrazně přispívají ke vzniku koroze, ztrátě lesku apod. Nejcitlivější jsou sice spoje více karosářských dílů (typicky lemy, prahy dveří) a také podběhy či blatníky, koroze se však nevyhýbá ani kapotě či třeba kufru.

Pokud je však auto čisté, tyto látky se nemají kde usazovat. Umytím se kromě zlepšení vzhledu a reprezentativnosti i prodlouží životnost karoserie a potažmo celého auta, příp. se zvýší jeho hodnota při následném prodeji. Takřka nezbytné je mytí v zimních měsících, kdy na karoserii útočí kromě soli či vody také štěrk či třeba inverzní spad.

Který mycí program zvolit? Stačí ten základní?

Dá se říct že ano. Ideálně byste měli vůz mýt tak 3-4krát do roka, z toho jednou by měl být využit kvalitnější program či v ideálním případě ruční mytí. Nemělo by chybět navoskování karoserie, umytí podvozku ani konzervace citlivých dílů. No a pokud k tomu přidáte ještě kompletní vyčištění interiéru, vaše autíčko vás zcela určitě kritizovat nebude. Pokud však do prémiového produktu investovat nechcete, nevadí. I základní mycí program dokáže splní svůj účel.

Proč je ruční mytí vhodnější?

Ruční mytí má oproti klasickému mycím boxu řadu výhod. Ptáte se jakých?

  • ruční mytí je nepoměrně pečlivější. Ruce jednoduše dosáhnou i tam, kam se klasický kartáč nedostane. A jsou to paradoxně právě tyto části, které jsou vůči korozi nejnáchylnější;
  • ruční mytí je šetrnější: problémem řady mycích boxů je to, že jejich kartáče často způsobují mikrotrhlinky či odřeniny v laku. Většinou to nevadí. Ovšem u prémiových vozů, kde se hodně dbá na vzhled, může být rozdíl po několika letech mytí patrný;
  • ruční mytí zpravidla zajistí lepší estetický efekt;
  • ruční mytí je oproti kartáčovému lepší v podstatě ve všech ohledech. Až na cenu. Ta je o něco vyšší.

Jaké jsou samoobslužné myčky? Doporučíte mytí vozu jen tak před domem či na zahradě?

Samoobslužné mytí je skvělý způsob, jak svému vozu zajistit kvalitní umytí a přitom ušetřit. Ovšem chce to cvik. Pokud si budete mýt vůz samoobslužně poprvé, dost možná jej umyjete velmi nekvalitně a ještě za to zaplatíte více než v klasické myčce. Samoobslužné myčky totiž fungují, podobně jako třeba vysavače, na žetony, resp. mince. Nicméně po nějakých pěti šesti umytích už by mělo být všechno v pořádku. Kromě toho, že ušetříte, ale mají samoobslužné myčky i další výhody. Pokud je vaše vozidlo tvarově nestandardní – např. off-road s ochrannými rámy či třeba pick-up – pravděpodobně vás do klasického boxu nepustí. Hrozí totiž poškození jak vozu tak kartáčů myčky. A pozor. Samoobslužné mytí není zdaleka vždy kompromisem. Často zde máte k dispozici např. vosk, autokosmetiku apod.

Plánujete-li mýt auto takříkajíc před domem či na zahradě, nemáme nic proti. Důrazně ale doporučujeme dodržet následující zásady:

  • Buďte obzvláště opatrní na to, jakou hadrou vůz myjete. V domácích podmínkách je totiž téměř nemožné hadru vypláchnout tak, aby v ní nebyly miniaturní kamínky nebo štěrk, které mohou poškodit karoserii.
  • Domácí mytí je vhodné spíše pro starší či užitková vozidla. Riziko poškození laku je poměrně velké.
  • Snažte se mýt co možná nejekologičtěji. Špinavá voda obsahující saponát by se měla dostat přímo do kanálu, ne do trávy, na předzahrádku či dokonce do potoka či rybníka.
  • Nemyjte auto v přírodě. Někteří naši dědečkové a babičky měli ve zvyku přijet s autem k řece a zde jej umýt. To už sice dneska nepraktikuje asi nikdo, ale jistota je jistota.

Jaké jsou výhody bezkontaktního mytí

Bezkontaktní mytí je v Česku, narozdíl třeba od Ameriky, poměrně exotická a nevídaná záležitost. Od klasické myčky se ty bezkontaktní liší v tom, že místo klasických kartáčů spoužívají vysokotlaké trysky, které jsou často i rotující a pulzující. Bezkontaktní mytí má následující výhody:

  • je velice šetrné, protože zde nedochází ke kontaktu kartáčů s lakem;
  • je možné takto mýt i např. off-roady či jiná vozidla, která by do klasické myčky nesměla;
Jeho drobnou nevýhodou je o něco menší účinnost. Na myčku se tedy musí jezdit častěji a na voze by neměla být hluboká špína. Celkově se ale dá říci, že kombinace ručního a bezkontaktního mytí je to nejlepší, co pro svůj vůz můžete udělat.

Některé myčky nabízí i renovaci laku i jeho rozlešťování

Existují myčky, které kromě mytí nabízí i další služby týkající se údržby interiéru (např. renovaci poškozených částí, odstranění hrubosti laku, renovaci laku atd.). Dáte za ně sice výrazně více než za mytí, ovšem i tak se tato investice – kterou na druhou stranu stačí provést jednou za čas – může někomu vyplatit. Pokud prodáváte luxusní vozidlo, jehož lak není v úplně skvělé formě, můžete na tomto obchodu být ztrátní i třeba o 100 000 korun. Přitom za renovaci laku byste dali maximálně dvacetinu této částky. Mimoto poškozený lak výrazně hůře chrání karoserii, která je pak náchylnější  vůči korozi.

S českým vozem dlouhodobě v zahraničí

Svého času se jezdilo autem jen po Československu. Ano, někteří z nás mohli do Jugoslávie či Maďarska, ovšem i tak byla doba před rokem 1989 zcela jiná. Dnes máme Schengenský prostor a EU a za hranice může svým vozem vyjet takřka každý. Velký rozdíl je ale v tom, zda se v zahraničí budeme pohybovat pouze pár dní či týdnů – pojedeme sem na dovolenou či na služební cestu – anebo zda zde chceme nějakou dobu žít. V druhém případě je totiž nutné připravit se na určité legislativní komplikace. Snad každá země totiž reguluje maximální možnou délku pobytu cizího vozu v ní, ukládá povinnost platit zde silniční daň atd.

Kdy se vyplatí v zahraničí jezdit na českých SPZ?

Existuje řada důvodů, proč se Češi dlouhodobě pobývající v zahraničí nijak nehrnou do vyřízení nové registrace v cílové zemi. Často jde o pohodlnost. Byrokracie je nepříjemná snad všude na světě, tak proč se do ní pouštět, když to není zcela nezbytné? Taková je logika řady našinců v zahraničí. Ano, svým způsobem mají pravdu. Než registrovat český vůz v zahraničí, je lepší jej prodat v Čechách a za takto získané peníze si koupit auto v zahraničí (často za méně peněz a ve vyšší kvalitě než u nás). Druhým důvodem, často tím rozhodujícím, jsou pak peníze. V některých zemích je totiž kromě běžných servisních úkonů nutné platit i silniční daň, může zde být vyšší povinné ručení atp. Ano, je pravda, že auto nejezdí na papíry ale na benzín. Ovšem pokud vás chytí a zjistí, že v zemi vůz pobývá v podstatě nelegálně, můžete se dostat do nepříjemností.

S českou SPZ v Anglii

Uznáte sami, že zabývat se dopodrobna všemi zeměmi a jejich legislativami, byť jen v rámci EU, by bylo jen stěží možné. Zaměřme se tedy na jednu z pro Čechy klíčových destinací – Anglii, kde žije, studuje či pracuje několik desítek tisíc Čechů. Jak se tady řeší přítomnost cizího vozu? V podstatě standardně. V Anglii je stejně jako ve většině zemí možné bez  omezení pobývat 6 měsíců. Pak musíme, de iure, vůz buď přeregistrovat anebo vyjet za hranice a za těmi alespoň dalších 6 měsíců zůstat.  Jinak hrozí pokuta a odtah.

Existuje systematická kontrola pobytu cizích vozů v UK?

Ne. Organizovaná a systematická kontrola zde není, což ale neznamená, že vůbec neexistuje. Policie jako taková délku pobytu zpravidla vůbec neřeší. Do problémů se spíše můžete dostat, ostatně u nás je tomu nejinak, s tamějšími městskými úřady. Pokud totiž zaparkujete na veřejném (tj. městském pozemku) a vaše vozidlo je již v zemi nelegálně, může vám jej úřad nechat odtáhnout a vymáhat po vás pokutu. Při vyhodnocování situace se často vychází z inteligentního kamerového systému, který espézetky dokáže rozpoznat. Díky němu jsou pak městští úředníci schopni vám dokázat, že již v UK pobývat déle, než je povoleno.

Na soukromém pozemku či v garáži byste měli být „v bezpečí“

V podstatě jediný problém – nedojde-li k nehodě – je „odchyt“ vozidla na veřejných, tzn. městských pozemcích. Pokud zaparkujete na soukromém pozemku – a nemusí to vůbec být třeba zahradě, postačí např. parkoviště – je opravdu minimální riziko, že by se váš vůz měl ocitnout na korbě odtahového vozu. Parkování před domem však může skončit odtahem, nepříjemnými oplétačkami a pokutou kolem 260 liber. Pak už budete k přeregistraci či odvozu vozu přinuceni. Samotná přeregistrace ale bohužel není jen papírování. Je potřeba předělat i několik komponent vozu tak, aby vyhovoval britským směrnicím. Na něco podobného se musí připravit třeba i řidiči, kteří se rozhodnou dovézt si vůz z Ameriky.

Není lepší koupit vůz přímo v UK?

Může se zdát že nikoliv. Náklady na provozování auta jsou v Anglii celkově vyšší než u nás. Důvodem je silniční daň, kterou musí platit každé vozidlo včetně těch vlastněných fyzickými osobami, vyšší pojistky (zejména u silných a sportovních vozů a pak u mladých řidičů) a vyšší cena benzínu (dána vysokou spotřební daní). Levnější není ani servis. Na druhou stranu je ale možné v Anglii za pár peněz koupit velmi slušnou ojetinu (což je dáno především specifičností zdejšího trhu), jsou zde mnohem lepší silnice a české speciality typu přeraženého VIN kódu či stočeného tachometru se zde téměř nevyskytují. Angličané se navíc o své vozy většinou starají lépe než třeba Češi či Poláci, byť na tuto zásadu již dnes asi v souvislosti s obrovskou migrací do UK nelze spoléhat. I tak ale není žádný problém koupit 10 let staré rodinné Volvo ve skvělém stavu za peníze, které by v ČR nestačily ani na rozlítanou Octavii první generace.

Existuje smysluplný tuning? My říkáme že ano

Přitahují vás tuningové vozy, máte rádi sportovnější jízdu či jen nechápete, proč sousedův totožný automobil jede o tolik lépe než ten váš? V tom případě čtěte dále. V dnešním článku se totiž společně podíváme na několik možností racionálního tuningu – tuningu, který má smysl.

Co všechno jde s autem dělat?

Alfou a omegou jakékoliv tuningové úpravy vozu jsou očekávání. To znamená, že musíte přesně vědět, co chcete na svém voze vylepšit. Je logické, že jinak se bude postupovat v případě, že chcete pouze zvýšit výkon než pokud budete chtít vylepšit podvozek pro lepší přítlak v zatáčkách. A pozor. Tuning, to není jen výkon a jízdní vlastnosti. Za tuning je možné považovat klidně i takovou úpravu, která třeba zvětší vnitřní prostor či jeho versatilitu anebo připraví vůz tak, aby dokázal vyhovět speciálním požadavkům řidiče. Expediční tuning u off-road vozů zahrnuje např. zvýšené sání (tzv. šnorchl), přídavná světla, pevnostní nárazník apod. Pojďme si ale nyní pro přehlednost rozdělit tuningové úpravy do několika kategorií v závislosti na tom, kterou část vozu chceme upgradovat.

  • chiptuning (chip, čipování). V podstatě dochází ke zvýšení výkonu motoru a točivého momentu a úpravě jejich průběhu v konkrétních otáčkách;
  • upgrade motoru. Ten v sobě zahrnuje instalaci lepších filtrů, ventilů či turba. Výsledkem je pak např. lepší odezva na sešlápnutí plynu, u lepšího turba i vyšší výkon, zvýšení životnosti agregátu při zvýšené zátěži apod.;
  • vylepšení podvozku. Jedná se většinou o lepší tlumiče, sportovní ložiska a kola a samozřejmě i pneumatiky;
  • upgrade ostatních komponentů. Zde může jít i instalaci sportovního výfuku, spojky, převodovky či třeba volantu;
  • aerodynamický tuning. Ten má ale smysl pouze u silných vozů. Mezi aerodynamické úpravy se řadí např. instalace či upgrade zadního přítlačného křídla, difuzorů, či repase celé přední části vozu. Vzhledem k tomu, že se zde ale bavíme o statisícových částkách, je otázkou, zda se tento tuning dá považovat za smysluplný;
  • funkční tuning. Týká se např. off-roadů (přídavná světla, silnější tažné zařízení, naviják atd.

Chiptuningem to vše začíná, ale může i skončit. Hlavně nechtějte zázraky!

V jednom z minulých článků jsme se o chiptuningu detailně bavili, konkrétně šlo o článek Fenomén jménem tuning. Nemá proto asi smysl jej dopodrobna znovu rozebírat. Neodpustíme si však uvést některé ze zásad, které je při čipování vozu nutné vzít v potaz. Existuje totiž riziko poškození motoru a nutnost nákladné opravy.

  • Zázraky se možná ději, ale nepočítejte s nimi při chiptuningu: většinou je chiptuningem bez dalšího zásahu do komponentů možné dosáhnout zvýšení výkonu o nějakých 10 až 20 %. U starších vozů to může být i více, u nových aut však i méně. Pokud vám někdo nabídne zvýšení výkonu o polovinu, jdete raději o dům dál. Ano, je teoreticky možné zvýšit výkon vozu i o 100 %, v takovém případě je ale nezbytné upgradovat polovinu motoru.
  • Dejte přednost zavedeným společnostem s referencemi: neříkáme, že velká zavedená společnost je zárukou úspěchu. Každopádně ale volte takového tunera, který dokáže nabídnout reference a jehož produkty prošly testováním. Kvalitní společnost by měla mít k dispozici laboratoř, ve které se zjišťuje opotřebení dílů, měří  reálný výkon a točivý moment apod.
  • Volte specializovanou firmu: Pokud narazíte na inzerát typu „Chiptuning pro všechny vozy a motory“, dejte nohy na ramena. Kvalitní tuner se specializuje jen na některé značky, a to ještě ne na všechny motory.
  • Volte veřejně známou firmu, která se účastní autosalonů, pomáhá automobilkám s vývojem apod.: skutečně profesionálního tunera je možné poznat podle toho, že přímo spolupracuje s konkrétními automobilkami. Samozřejmě, nemusí jít o AC Schnitzer, Hirsch či BSR. Raději se ale vyhněte garážovým firmám, které „tuní“ za pár drobných cokoliv a jakkoliv.
  • Své napoví i cena chipu: většinou se u čipů setkáváme s cenami mezi 5-10000 korun u starších vozů a 10-25000 u vozů nových. Pokud chcete „očipovat“ své nové Audi a hodláte využít služeb někoho, kdo je nabízí za 2000 korun, raději to nedělejte. Pravděpodobnost, že půjde o obyčejného šejdíře, je téměř stoprocentní.

Co všechno se dá dělat na podvozku?

Není toho málo. Základem jsou ale pružiny. Chcete-li lepší vlastnosti vozu při průjezdu zatáčkami či nižší aerodynamický odpor, kvalitní pružiny jsou základ. Ptáte se proč?

  • Kvalitní sportovní pružiny zmenšují mezeru mezi blatníkem a kolem. Tím se jednak sníží těžiště vozu a zmenší naklánění karoserie při průjezdu zatáčkami, výhodou pak bývá také sportovnější a dravější vzhled. Nepatrně by se měla snížit i spotřeba.
  • Nižší koeficient odporu vzduchu znamená vyšší max. rychlost.
  • Sportovní pružiny redukují nestabilitu vozu při prudkém brzdění. Nouzové brzdění tak bude nejen pohodlnější ale i bezpečnější.

Určitou nevýhodou sportovních pružin je ale tvrdší podvozek, jeho větší citlivost na rozbitých cestách a také nižší světlá výška. Na jízdu po polních cestách tak raději zapomeňte, pozor si dávejte i třeba při parkování podél obrubníků apod.

Lepší pneumatiky či kola?

Soudě podle vzhledu některých vozů na našich silnicích si asi řada řidičů myslí, že čím větší kola tím lépe. Vizuálně sice dokáží „dvacítky“ kola na VW Golf upoutat pozornost, to je ale asi tak všechno. V žádném případě totiž neplatí, že větší kola automaticky znamenají lepší jízdní vlastnosti či pohodlí. Při upgradu kol je vhodné vzít v potaz i jiné faktory než velikost či šířku. Věděli jste třeba, že kvalitní kola umožňují efektivnější chlazení brzd a jejich menší opotřebení?

Co se týče pneumatik, vždy bude oproti standardní verzi vozu co zlepšovat. Problém je ale v tom, že kvalitní sportovní pneumatiky jsou jednak drahé – pohybujeme se kolem 7-10 tisíc korun za jeden kus – a navíc ani moc nevydrží z hlediska životnosti. Paradoxně totiž platí, že čím jsou pneumatiky kvalitnější, tím méně vydrží (jen si vzpomeňte na závody F1, kde se musí gumy měnit dokonce během soutěže jako takové). Opět tedy vyvstává otázka, zda je takový tuning smysluplný pro běžného řidiče.

Nežeňte se jen za kilowaty a newtonmetry. Důležité jsou i jiné věci.

Je hodně na škodu dívat se na tuning očima zatvrzelého matematika či fyzika, který pouze měří přírůstek výkonu a točivého momentu. Řada úprav a upgradů sice měřitelné vlastnosti nezmění, dokáží však třeba zlepšit odezvu na sešlápnutí plynového pedálu, zvukový projev či životnosti motoru. Nabízí se např. upgrade filtrů, které umožní lepší nasátí vzduchu, ventilů, spojky a převodovky či třeba výfukového systému s nižším zpětným tlakem.  Tyto úpravy sice taktéž nejsou zadarmo, dokáží však výrazně zlepšit jízdní dojem či životnost vozu.

Tuning je jen pro mladé. Anebo není?

Bohužel v českých luzích a hájích je na tuning nahlíženo s despektem. Ovšem konzervativní tuning je na západ od našich hranic mnohem oblíbenější než u nás. Dokonce zde existují i firmy, které autorizovaně upravují vozy konkrétní značky. U Mercedesu je to Brabus, u BMW AC Schnitzer či Alpina, u Saabu Hirsch atd.

Ale neodbíhejme. Zajímá-li vás, zda je rozumné tunit rodinný vůz, odpověď je ano i ne. Pokud nemáte k jízdě v autě žádný vztah a berete svůj vůz jako pouhé přemisťovadlo, pak asi nemá smysl do tuningu investovat. Pokud ale rádi jezdíte a o svůj vůz se poctivě staráte, pak určité formy tuningu smysl mají. Kvalitní chiptuning např. prokazatelně snižuje spotřebu, jízdní vlastnosti zlepší i kvalitní tlumiče, prvotřídní filtry či výfukový systém taky nemusí být k zahození. Ale pozor. Vše něco stojí. Takový rozumný tuning sestávající z třech právě vyjmenovaných úprav vyjde na asi 40.000 korun. To není úplně málo, prodělat ale nutně nemusíte. Nižší spotřeba, vyšší výkon a také menší náklady na pojistku – díky chip tuningu je možné vyladit motor o objemu 1.6 litru na výkon dvoulitru; sazba povinného ručení však zůstává stejná – určitě z této jednorázové investice postupně solidní část ukrojí.

BRIDGESTONE (17.10.2012)

Bridgestone/ Firestone (osobní pneu)  Faktura 51%  (bonusy max 11.5.%)

Dayton 53,5 %  (bonusy 11,5%)

Kdo nemá přístupy  a hesla na Tyrelink  napišto mi to prosím – zašlu obratem

FM

 

 

 

Užíváte léky a řídíte? Pak pozor: některá léčiva totiž mají na vnímání dopravních situací velký vliv

Neuplyne dne, kdy by se v některém sdělovacím prostředku nerozebíral vliv drog a alkoholu na řízení. Zhruba stejně často se pak dočítáme o tragických následcích nehod, při kterých hrál roli alkohol. Takřka vůbec už se ale nemluví o lécích a jejich působení na vnímání dopravních situací. Pouze minimum z nás si totiž připouští, že i běžně dostupná léčiva mohou např. prodlužovat reakční dobu, zhoršovat prostorovou orientaci a vnímání anebo řidiče rozhodit psychicky (větší sklon ke zkratkovitému či agresivnímu jednání apod). Vzhledem k tomu, kolik lidí dnes pravidelně užívá některý z léků, je zamyšlení se nad tímto problémem jistě aktuální a smysluplné.

Neděste se. Vy sami víte nejlépe, co s vámi léky dělají

Může se zdát zbytečné zde psát o tom, jak se mohou reakce a účinky na některý z léků lišit v závislosti na konkrétním jedinci. Zatímco někdo reaguje bez potíží a lék mu zabere ihned tak, jak má, někoho jiného mohou potkat velice nepříjemné vedlejší účinky. Zejména v době, kdy s užíváním konkrétních farmak začínáte, je dobré být velmi obezřetný. Obzvláště to pak platí o těch lécích, u kterých se dá předpokládat ovlivnění vědomí, soustředění a všeobecně schopnost vyhodnocovat situace. Na druhou stranu ale není ani důvod k panice. Naprostá většina léků prodávaných v ČR je bezpečná a jejich nežádoucí účinky jsou mírné či žádné. V případě, že jejich testy navíc prokázaly zhoršení schopnosti bezpečně řídit motorové vozidlo, měli byste být na tuto skutečnost upozorněni lékařem, lékárníkem a hlavně příbalovým letákem. Všeobecná rada tedy je být obezřetný během prvních pár týdnů, kdy si tělo na nový lék zvyká. Vy sami se znáte nejlépe a jen vy sami dokážete nejlépe rozpoznat moment, kdy už nejste zcela fit. No a samozřejmě žádný alkohol!

Pokud začínáte dlouhodobě užívat léky, vždy se ptejte ošetřujícího lékaře, lékárníka a čtete příbalový leták

Je poměrně škoda, že už na krabičce každého léčiva, u kterého byla určitá možnost ovlivnění reakcí v souvislosti s řízením či obsluhou strojů, není uveden symbol, který na tuto skutečnost upozorňuje. Jednalo se o typický piktogram, který však dal příslovečné vale špatně čitelnému příbalového letáku. Proč k tomu došlo, můžeme jen spekulovat. Opět tedy zdůrazňujeme: ptejte se lékaře a minimálně proleťte očima i příbalový leták.

Neobsahují běžná léčiva zakázané látky? Nemůžu třeba přijít o řidičák?

Ano, některé léky mohou obsahovat látky, které jsou považovány za nelegální. Příkladem může být konopí. I tak se ale dá říci, že pokud užíváte pouze lékařem předepsané a schválené léky, nemělo by vám nic hrozit, už jen proto, že česká legislativa není v této oblasti dostatečně propracovaná. I tak se ale pro jistotu zeptejte svého lékaře či lékárníka, zda vám v souvislosti s řízením „pod vlivem“ léku obsahujícího zakázanou látku, nehrozí postih. Neměl by, ale jistota je jistota.

U kterých léčiv je nutné dávat si největší pozor?

Na schopnost bezpečně řídit může mít vliv celá řada léků. Třebaže neexistuje ucelený seznam, který by specifikoval nejnebezpečnější léčiva podle typu či oblasti působení, značná obezřetnost je potřebná v souvislosti s psychofarmaky. V žádném případě před řízením neužívejte sedativa. Jejich účelem je totiž pacienta uspat. A to uznáte sami, že je za volantem smrtící kombinace. O poznání méně problematická jsou analgetika (léky proti bolesti), i zde je však nutné dávat si pozor. Zejména silná analgetika mohou mít sedativní účinky. U běžného Paralenu či Ibuprofenu však můžete zůstat v klidu, ty vaši schopnost řídit neovlivní. U léků nepůsobících na psychiku, je třeba být obezřetný především u farmak na cukrovku či proti vysokému tlaku, zcela mimo podezření však nejsou ani některá hormonální léčiva.

Schopnost bezpečně řídit může narušit i třes rukou, křeč či svědění. Nemusí jít nutně o psychickou reakci

Řada léků sice nijak neovlivní schopnost a rychlost reakce, to však neznamená, že jejich užívání není bez rizika. Některá léčiva totiž mohou způsobovat např. třes rukou, náhlé křeče či třeba silné svědění. A uznejte sami, skutečně není příjemné, když při brzdění před křižovatkou chytnete silnou křeč do nohy. Některé léky pak mohou způsobovat i náhlé a neovladatelné nutkání ke zvracení, slzení očí atd. Opět tedy zdůrazníme již několikrát uvedenou radu: buďte opatrní zejména během prvních pár týdnů užívání určitého léku. V tomto období vás totiž mohou nepříjemně překvapit jeho vedlejší účinky, což může mít fatální následky.

Bylo by nespravedlivé léky nějak démonizovat. Řada z nich totiž působí na schopnost řídit kladně

Léky, to nejsou pouze nepříjemné vedlejší účinky. Mnohá farmaka dokáží naopak člověka doslova vrátit do hry. Analgetika vás zbaví bolesti, antidepresiva od sklíčenosti a zpomalených reakcí, léky na cukrovku pak dokáží minimalizovat pravděpodobnost záchvatu, poruch vidění či ztráty vědomí. Na místě je tedy obezřetnost, strach je zbytečný.

ALCAR (od 16.10.2012)

Skupina zboží Rabat 1 Rabat 2 Rabat 3 Celková sleva Paletové množství Celková sleva
Ocelová kola pro OA 7,0% 3,0% 9,79% 2,0% 11,59%
Šrouby / matice pro ocelová kola pro OA 7,0% 7,00%
Ocelová hybridní kola pro OA 7,0% 3,0% 9,79%
Litá kola AEZ / DOTZ / DEZENT / ENZO 4,5% 3,0% 7,37%
Příslušenství pro litá kola 4,5% 4,50%
Litá kola 4×4 4,5% 3,0% 7,37%
Ocelová kola 4×4 4,5% 3,0% 7,37%
Příslušenství pro ocelová kola 4×4 4,5% 4,50%
Ocelová NKL kola (Hayes Lemmerz) 7,0% 7,00% 4,0% 10,72%
Bezpečnostní šrouby / matice 4,5% 4,50%
Akce „Elegance i v zimě“ 4,5% 3,0% 3,0% 10,14%
Akce „Elegance i v zimě“ se vztahuje na tyto designy: AEZ Sydney/Sydney dark, AEZ Portofino, AEZ Yacht/Yacht SUV, DOTZ Freeride, DEZENT F, DEZENT M, DEZENT RE, ENZO B, ENZO W.

Znáte Great Wall, Lifan, Martin Motors či Brilliance? Tyto a další čínské automobilky útočí na Evropu

O čínských výrobcích, a zejména pak o automobilech, nemá řada Evropanů valné mínění. Představují si je jako silně nekvalitní, nespolehlivé a ještě pravděpodobně zdraví škodlivé „odpadky“, které by se na vyspělé trhy vůbec neměly dostat. Je však skutečnost opravdu taková? Skutečně se Číňané zatím nic nenaučili?

Číně se zatím nedaří na evropském trhu uspět, výjimkou je Ukrajina

Poslední dobou stále častěji a častěji čteme či slýcháme v médiích, jak čínské vozy začínají zaplavovat Evropu. Některý z novinářů si dokonce neodpustí ani politicky ne zcela korektní výroky o tom, jak si žlutá rasa zotročuje rasu bílou či jak se Evropa začíná stávat čínskou kolonií. Nebudeme zde do detailů rozebírat, zda jsou tyto obavy oprávněné. Částečně nejspíš ano, co se však týče expanze čínských vozů na evropský trh, jsou veškeré starosti liché. K té totiž zatím nedochází a ještě pár let ani docházet nebude. Ale časy se mohou rychle změnit.

První ofenziva Číňanům nevyšla

Jak zkreslená je představa Evropanů o čínském průmyslu, dobře ilustruje domněnka, že Číňané začali vyrábět vozy poměrně nedávno. To je však nesmysl. Čína není zemí, kde se začalo se strojírenstvím až po textilní expanzi do zbytku světa. Auta se zde vyrábějí již od 50. let a v současnosti zde figurují asi tři desítky značek plus nespočet firem vyrábějících skútry, motorky, tříkolky apod. Samozřejmě, kvalita čínských vozů byla vždy nesrovnatelně nižší než u japonských či evropských aut a navíc byly zdejší vozy vyráběny poměrně specificky. I díky tomu nebyly nikdy zdejší automobily konkurence schopné mimo Asii. S tím se však čínští producenti nechtěli spokojit, a proto někdy kolem roku 2007 a 2008 začali ve velkém vyvážet i do Evropy. Šlo zejména o značku Brilliance nabízející sedany BS4 (srovnatelné s Hondou Civic či Fordem Focus) či BS6 (podobné jako Toyota Avensis či Ford Mondeo). Ty byly určené především pro německý trh. Číňané tak sice o sobě dali dobře vědět, jejich pokus dobýt evropský trh byl však založen na hodně naivní obchodní strategii. Brilliance totiž prodával své vozy za jen o něco nižší cenu než zavedení konkurenti. Menší sedan BS4 začínal někde pod 300.000 Kč, což je zhruba cena, za kterou se dal pořídit nový Ford Focus či VW Golf.

Výjimka potvrzuje pravidlo – čínská auta bodují na Ukrajině

Jen jeden jediný stát v Evropě se může „pyšnit“ solidním procentem čínských vozů na svých silnicích. Je jím Ukrajina. Malý vůz Geely CK se zde dokonce umístil na první pozici, co se týče počtu prodaných vozů. Proč tomu tak je, je velice složité říci. Jednak Číňané hodně stlačili cenu; Geely CK začíná v přepočtu někde kolem 140.000 Kč. To je ale na druhou stranu částka, za kterou jsou k mání některé Chevrolety či třeba Renault Thalia. Dalším důvodem by pak mohla být i relativní tradičnost ukrajinského trhu. Na rozdíl od západní Evropy se zde totiž stále těší velké oblibě klasické sedany. SUV si zde kupuje téměř výhradně minoritní horní vrstva, různé cross-overy, MPV a podobně jsou tu též poměrně vzácné. No a je to právě pole klasických sedanů, na kterém Číňané dokáží bodovat a nabídnout poměrně solidní auta. Jejich SUV jsou zatím nekonkurenceschopné. Zda určitou roli hraje i přirozená odtažitost řady Ukrajinců od výrobků pocházejících z imperialistického Západu je možné pouze spekulovat. Narozdíl od západní Evropy je také pro Ukrajinu typická i poměrně hustá síť dealerství čínských vozů a hojná reklama na ně. Možná právě proto se zde autům z Číny tak dobře daří.

Jak se čínská auta řídí?

Pokud člověk usedne za volant čínského vozu, bude možná pozitivně překvapen. Jistě, nemůže čekat stejné jízdní vlastnosti jako u tradičních značek. I tak ale není důvod se bát, že někde něco upadne, shoří či exploduje. Pokud máte rádi rychlou a sportovní jízdu, čínské auto nebude dobrou alternativou. V případě že ale chcete něco, co vás levně přepraví z jednoho místa na druhé, nemusí být takový „číňan“ úplně od věci. Celková kvalita dílenského zpracování všeobecně pokulhává, nenáročného motoristu ale neurazí. Díky jednoduché konstrukci a nízké ceně náhradních dílů není servis čínského vozu drahý, a proto v konečném poměru cena/výkon např. takový Geely nijak neztrácí. Současné čínské vozy by se daly přirovnat k těm korejským ze začátku 90. let – nic moc, ale svůj účel splní. To se ale může velice rychle změnit. Číňané nakupují technologie doslova jako splašení – nedávno jedna z čínských automobilek ohlásila uvedení na trh vozu, který využívá veškeré technologie z vozu Saab 9-5 – a proto se za takových 10 či 20 let můžeme ještě hodně divit. Každopádně, ať se nám to líbí nebo ne, je potřeba s čínskou automobilovou produkcí do budoucna počítat.

Čínských automobilek je nespočet

Pro zajímavost zde uvedeme ještě (zdaleka ne kompletní) seznam automobilek, které v Číně operují. Seznamte se, prosím.

  • Brilliance
  • Chery
  • Great Wall
  • Gonow
  • BYD
  • Chana
  • Hafei
  • JAC
  • Roewe
  • Changfeng
  • Lifan
  • Martin Motors

Goodyear Dunlop Zima 2012 (dokupy) do 31.12.2012

Základní Objem Včasná platba Sleva do 31.12.2012 Celkem Sleva
45,0% 2,0% 2,0% 2,0% 51,0%
45,0% 2,0% 2,0% 2,0% 51,0%
45,0% 2,0% 2,0% 2,0% 51,0%
41,0% 2,0% 2,0% 2,0% 47,0%