Chystáte se autem do Německa? Budete možná potřebovat ekologickou plaketu

Máte-li v plánu vyjet si k našim západním sousedům na nákupy, do aquaparku či např. na koncert, vězte, že po vás může být při vjezdu do center větších měst vyžadována tzv. ekologická plaketa. Bez ní se do tzv. ekologických zón nedostanete.

„Umwelt zone“ – ekologická plaketa anebo desítky EUR pokuty

Od zavedení emisních zón v roce 2008, se se značkou “Umwelt ZONE” (emisní zóna) setkáte v téměř všech velkých německých městech. Pokud do takové zóny vjedete bez ekologické plakety (ať už je váš vůz sebeekologičtější), může vás čekat pokuta. Kromě této značky se setkáte ještě se značkou doplňkovou, která barvou označuje, která vozidla smějí pokračovat do ekologické zóny a která nikoliv.

Označení plaket

Existují čtyři stupně ekologičnosti vozidel. Nejnižší, bílý, znamená, že do těchto míst žádnou plaketu nepotřebujete. Následuje červený, žlutá a zelený stupeň. Ačkoliv do řady zóny stačí mít i červenou plaketu, dejte na tuto značku pozor. Nemusí tomu tak být vždy.

Týká se tato povinnost i motocyklistů?

Dle aktuálních informací nikoliv, avšak doporučujeme sledovat případné změny v zákonech a hlavně dopravní značení na místě.

Kde se dá plaketa koupit? Musím něco vyřizovat v Německu?

Pro získání ekologické plakety není třeba do Německa jezdit. Obslouží vás na řadě STK či např. v areálech ČSAD.

Musíte mít u sebe originál velkého Technického průkazu, podle něhož se určí, na jakou plaketu máte nárok. Moderní benzinová vozidla s rokem výroby 1995 a vyšší by neměla mít problém. U dieselů tomu tak však nemusí být. I zde ale platí, že modernější vozidla by měla plaketu dostat. Pokud váš automobil splňuje minimálně normu Euro 2, je pravděpodobné, že plaketu dostanete.

Ve kterých městech se bez plakety neobejdeme?

Pokud míříte do centra kteréhokoliv většího města, sledujte bedlivě dopravní značení. S jistotou se s ekologickými zónami setkáte v Berlíně, Mnichově, Essenu, Dortmundu, Stuttgartu, Hannoveru, Kolíně n. Rýnem, Lipsku, Bonnu, či v Magdeburgu. V Čechy oblíbených Drážďanech, Regensburgu či Norimberku stejně tak jako např. v Darmstadtu, Jeně či Kasselu v současnosti povinnost mít ekologickou plaketu není, nicméně všechna tato město ji plánují.

Dá se tedy říci, že pokud Německem pouze neprojíždíte, je vhodné si tuto plaketu pořídit. Stojí kolem 300Kč a je k dostání na celé řadě míst.

[Zdroj foto: tz-online.de]

Krácení pojistného plnění u nezaviněné nehody.

Jakýkoliv karambol na silnici je vždy nepříjemná zkušenost bez ohledu na to, zda ho zaviníme či nikoliv. O to horší je však situace, kdy se staneme účastníkem dopravní nehody, aniž bychom ji zavinili, a přesto se nedomůžeme proplacení škody v plné výši. Pokud se domníváte, že k ničemu podobnému by nemělo nikdy dojít, pak máte pravdu. Přesto se to však stává.

Strašák jménem amortizace

Řada z nás se domnívá, že amortizace se týká pouze vozidla jako takového (tzn. že automobil, který stál před 5 lety půl milionu korun, má dnes cenu např. 150.000 korun). Pojišťovny se však leckdy snaží toto pravidlo aplikovat i na náhradní díly. Pokud tedy při nehodě dojde k poškození např. výfuku, který, jak se při následném šetření ukáže, byl na hranici životnosti, pojišťovna nemusí za výměnu zaplatit plnou částku, ale pouze její část. Proti takovému rozhodnutí se sice můžete odvolat, nicméně opět se asi setkáte se stejným stanoviskem. Další možností už je pouze soud.

Neplatíme generální opravy, hájí se pojišťovny

Jednání pojišťoven se dá chápat. Jak zákon tak selský rozum říká, že má pojišťovna povinnost uhradit náklady na opravu, která uvede vozidlo do stavu před nehodou. Pokud bychom se tedy staly účastníky dopravní nehody, při které nám někdo nabourá starší automobil s řadou dosluhujících dílů, a přitom by pojišťovna v podstatě zaplatila výměnu dílů za nové, pak bychom si takovou nehodu asi vůbec nevyčítali. Jenže situace není tak jednoduchá. Jen těžko si může člověk představit, jak někde shání stejně poškozený a stejně dosluhující náhradní díl. Na druhou stranu finanční situace zúčastněného šoféra nemusí být nejlepší, a přesto potřebuje nutně s vozidlem jezdit. Bude tedy logické, že teď v tuto chvíli prostě nesežene pár desítek tisíc korun na to, aby opravoval auto, které mělo ještě např. rok sloužit. Jedná se tedy o problematickou situaci, kterou však je nutné nějakým způsobem řešit. Často se tedy řešení hledá u tzv. smluvních servisů.

Autorizované a smluvní servisy

Pojišťovnám se zpravidla moc nechce platit drahé opravy starších vozidel v autorizovaných servisech a pokud se i přesto rozhodneme služeb těchto servisů využít, zkrátí nám pojistné plnění. Ještě před tím nás však odkážou na některý z tzv. smluvních servisů, kde bude provedena oprava za použití dílů z druhovýroby. Pokud na tuto podmínku přistoupíme, máme většinou garanci toho, že za opravu nepřiplatíme nic. Spousta řidičů se takových servisů sice bojí, nicméně jednoznačně není pravidlem, že by takový servis měl být nekvalitní (stejně tak jako neplatí, že každý autorizovaný servis poskytuje prvotřídní služby). Pokud jde o díly z druhovýroby, taktéž není třeba se ničeho bát. Tyto díly jsou stejně kvalitní jako originály (pokud nejde o asijské kopie, nicméně v tom případě už se nejedná ani o druhovýrobu)

Vždyť jsem ten výfuk měnil před týdnem…a teď tohle

Pokud máte na voze čerstvě instalovaný některý z dílů a při případné nehodě dojde k jeho poškození, amortizace se vám vyhne. Nicméně bude záležet na konkrétním posouzení a hlavně na tom, zda budete schopný doložit tento úkon např. fakturou či účtenkou.

Co když nezbývá nic jiného než se soudit?

V případě, že se rozhodnete s pojišťovnou kvůli krácení plnění soudit, nepůjde už o pár tisíc ale o násobky této částky. Pokud jste však plně přesvědčen o tom, že je váš nárok oprávněný, nebojte se se na pojišťovnu obrátit ještě jednou s tím, že víte o řadě rozhodnutí Ústavního soudu (např. rozsudku č. II. ÚS 2221/07) ve prospěch takto poškozených. Je možné, že nakonec uspějete bez nutnosti se soudit.