Pirelli vyvinulo pneumatiky určené speciálně pro nový sporťák Alfa Romeo 4C

Populární italská automobilka nedávno představila svůj zcela nový lehký sportovní vůz označený jako 4C. Ten vyniká mimořádně líbivým designem, hmotností pod 900 kg, špičkovou dynamikou a perfektními jízdními vlastnostmi. To ale není vše. Pirelli, tradiční italská společnost vyrábějící pneumatiky, exkluzivně pro tento vůz vyvinula obutí, díky kterému nová alfa dokázala obkroužit slavný okruh Nürburgring za pouhých 8 minut a 4 vteřiny

Exkluzivní spolupráce dvou italských firem

Nestává se příliš často, aby výrobce pneumatik vyvíjel obutí určené speciálně pro konkrétní vůz. U skutečných supersportů se to někdy děje – typickým příkladem může být spolupráce automobilky Bugatti a Michelinu při vývoji speciálních pneumatik pro model Veyron – zde se ale bavíme o opravdu výjimečných a exkluzivních vozech, jejichž cenovky se pohybují kolem astronomického milionu Eur a podobně. Nová Alfa 4C sice rozhodně není autíčko pro masy, s cenovkou kolem milionu a čtvrt korun by ale mohla být alternativou pro motoristy, kteří v současné době preferují jiné sportovní vozy v této cenové relaci.

Vývoj pneumatik netrval ani rok

Inženýrům od Pirelli se podařilo nové alfě ušít botičky za méně než rok, což je poměrně unikátní. Vývoj totiž započal v loňském roce, během listopadu se již reálně testovalo a v průběhu února si pneumatiky vydobyly homologaci. Nová šelmička s nápisem Alfa Romeo vybavená speciálně vyvinutými pneumatikami od Pirelli je tak již nyní k dostání u dealerů.

Pneumatika nese název automobilky ve svém označení

Pirelli nové obutí pojmenovalo AR P Zero, přičemž asi není třeba dlouze vysvětlovat, kde se v tomto názvu vzala první dvě písmena. Tyto pneumatiky nebudou volně dostupné, jsou totiž určené speciálně pro vůz 4C. Na výběr budou dva rozměry, R17 na přední kola a R18 na zadní kola či R18 na přední kola a R19 na kola zadní. Dále je možné si objednat buď standardní P Zero anebo některou z verzí Racing či Trofeo, které vynikají nejlepší možnou přilnavostí.

Zrychlení jako u Ferrari

Malá alfa sice nedisponuje žádným mamutím výkonem – 177 kW není v dnešní době na sportovní vůz nic ohromujícího – její hlavní předností je ale extrémně nízká hmotnost. Ta činí pouze 895 kilogramů, díky čemuž je 4C schopné vystřelit na stovku za pouhé čtyři a půl vteřiny. To je přitom hodnota, kterou se pyšní slabší verze vozů od modly automobilového průmyslu, firmy Ferrari. Alfa má navíc pod kapotou malý přeplňovaný čtyřválec o objemu litr a tři čtvrtě. Nízká hmotnost je přitom výhodou i potenciálním problémem. Vůz totiž nemá kdovíjaký přítlak, a proto potřebuje mimořádně agilní obutí, které autu nedovolí „uletět“. Právě takovým obutím je přitom nové P Zero od Pirelli vyvinuté speciálně pro atraktivní šelmičku od Alfy Romeo.

Společnost Continental by ráda nahradila při výrobě pneumatik klasický kaučuk ekologičtějším kaučukem z pampelišek

Koncern Continental začíná s pomocí Fraunhoferova institutu pro molekulární biologii v německých Cáchách stavět zařízení, které bude vyrábět kaučuk nikoli tradičně z mízy kaučukovníku ale z pampelišek. Díky mohutným pokrokům v oblasti genetického inženýrství se totiž dá předpokládat, že speciálně upravené pampelišky poskytnou stejně kvalitní či ještě kvalitnější kaučuk než subtropický/tropický strom kaučukovník. Výroba se navíc zjednoduší, zefektivní a bude i více ekologická

Z plevele cennou rostlinou

V současné době byla ve známém německém městě Münster zahájena stavba zařízení pro průmyslovou výrobu pampeliškového kaučuku. Během následujících let zde společnost Continental plánuje nejen zdokonalovat technologické možnosti výroby ale také přímo připravovat kaučukovou směs pro první testovací pneumatiky. Zda bude mít pampeliškový kaučuk stejné či dokonce lepší vlastnosti než klasický kaučuk, je zatím příliš brzo odhadovat.

Faktem ale je, že pokud by veškeré testování všech aspektů používání tohoto materiálu – technologických, ekonomických ale také ekologicko-agrárních – dopadlo dobře, z pampelišky se může rázem stát jedna z rostlin pro 21. století. Kaučuk se totiž zdaleka nepoužívá jen k výrobě pneumatik. Své uplatnění nachází i v textilním a obuvnickém průmyslu či třeba při výrobě nafukovacích balonků anebo kondomů.

Inovace má i geopolitický potenciál

V současné době připadá více než 90 % veškeré produkce kaučuku na Asii, především pak na Thajsko, Malajsii a Indonésii. V posledních letech ale roste i pozice Indie či Srí Lanky. To jsou přitom do značné míry problematické země.

Ačkoliv geopolitická stabilita je v této části světa dnes už na relativně dobré úrovni, každá z výše uvedených zemí se potýká s klimatickými problémy – zemětřesení, tajfuny, tsunami apod. Ty jsou zde téměř na denním pořádku. To může samozřejmě negativně ovlivnit schopnost místních firem dodávat dostatečné množství „gumového“ zboží. V případě masové kultivace pampelišky na evropském kontinentu by však podobné obtíže do značné míry odpadly, usnadnila a zlevnila by se i logistika.

Ekologické a agrární aspekty

Jak se nechal slyšet Nikolai Setzer, jeden z čelních představitelů společnosti Continental, „investujeme do tohoto slibného projektu vývoje a výroby materiálu, protože jsme přesvědčeni, že nám v dlouhodobém horizontu umožní dále zdokonalovat naši výrobu pneumatik. Důvodem je fakt, že výroba kaučuku z kořenů pampelišek je mnohem méně závislá na počasí než výroba z kaučukovníků. Navíc je nový systém natolik nenáročný, pokud jde o agrotechnické požadavky, že otevírá zcela nové možnosti – zejména pro půdu, jež momentálně není obdělávaná.

Jelikož plodina může být pěstována mnohem blíže k našim výrobním závodům, budeme rovněž schopni výrazně omezit zatížení životního prostředí a naše náklady na logistiku. Tento vývojový projekt působivě ukazuje, že jsme rozhodně ještě nevyčerpali všechny možnosti, pokud jde o vývoj materiálů.“ Kromě toho, že se podle všeho z evropského pohledu pampeliškový kaučuk zdá být ekonomičtější a ekologičtější než klasický kaučuk, je možné argumentovat i jeho větší úrovní racionality. Evropské země se stanou méně závislé na importu, vzniknou nová pracovní místa a podpoří se idea místní soběstačnosti.

Použitelné jsou pouze geneticky upravené pampelišky

Ačkoliv by z principu bylo možné k výrobě kaučuku použít jakoukoliv pampelišku, ekonomicky a technologicky únosná je pouze výroba z pampelišek s upravenou DNA. Ty po dobu několika let zkoumali odborníci v oblasti genetického inženýrství a molekulární biologie na Fraunhoferově institutu. Došli přitom k závěru, že kořen pampelišky s vhodně upravenou genetickou informací dokáže vyprodukovat stejně kvalitní kaučuk jako kaučukovník. Dají se přitom u něj – kromě celé řady dalších výhod, o kterých jsme již psali – předpokládat vyšší výnosy a nižší fosilní náročnost produkce.

Oční problémy mohou být skrytým zabijákem. Při řízení to platí dvojnásobně

Najít v dnešní době člověka, který má oči zcela v pořádku je stále těžší a těžší. Někdo by dokonce mohl tvrdit, že jsou již takoví lidé vymřelým živočišným druhem. Ať už je skutečnost jakákoliv, potíže se zrakem jsou zásadním zdravotním problémem, který dramaticky ovlivňuje naše životy. A schopnost řídit vozidlo o to více. Rádi bychom poukázali na některé aspekty této problematiky. V potaz přitom budeme brát hlavně potenciální rizikovost jednotlivých očních vad v silničním provozu a možnosti jejich řešení.

Hlavním parametrem je korigovatelnost vady

To, zda jsme i přes takové či onaké potíže s viděním schopni bezpečně řídit, ovlivňuje především faktor korigovatelnosti konkrétní vady. Existuje řada řidičů, kteří mají 7 a více dioptrií. Avšak díky kvalitním a dobře provedeným brýlím a charakteru vady jsou schopni řídit bez potíží. Naopak existuje spousta řidičů, jejichž „dioptrická nálož“ je výrazně nižší, avšak díky skrytému šilhání, světloplachosti a řadě dalších potíží jsou v silničním provozu spíše postrachem. Jejich potíže se totiž dají velmi těžko řešit.

Pozor na „neviditelné“ oční vady

Řada z nás má oční potíže spojené pouze s dioptriemi. Ty jsou jakýmsi domnělým kvantifikátorem závažnosti oční choroby. To ale platí jen částečně. Existuje celá řada lidí, kteří mají sice dioptrií hodně, tato indispozice je však v životě ovlivňuje jen minimálně. Naopak řada z nás trpí takovou chorobou, která je sice na první pohled mnohem méně zřejmá, o to více ale může dotyčného obtěžovat či mu znemožňovat kvalitní život. Nebylo by příliš smysluplné zde uvádět dlouhý seznam všech možných očních nemocí včetně popisu mechanismu, jak ovlivňují schopnost očí vnímat situaci. Zaměříme se tak jen na některé tzv. „neviditelné“ oční potíže, které si navíc často ani neuvědomujeme či jim přikládáme jen pramalou váhu.

Pozor na skryté šilhání

Jednou z potenciálně nebezpečných a omezujících očních vad je mimo jiné i tzv. skryté šilhání. To zpravidla nemá žádný vliv na ostrost vidění jako takového. Vizuálně se projevuje tak, že zatímco duhovka a zornice jednoho oka se nachází ve středu očního prostoru a směřuje svůj pohled přímo, druhé oko šilhá směrem buď ke spojivce nebo častěji na druhou stranu. Potenciální nebezpečí této vady tkví ve skutečnosti, že člověk, který jí trpí, mívá poměrně často při snaze udržet obě oči v přímé pozici bolesti hlavy, tlak v oblasti čela apod. Pokud se navíc o totéž pokouší dlouhodobě a sleduje přitom objekty, které se pohybují a jsou vzdálené – to se samozřejmě při řízení děje – může si přivodit dokonce zvýšení tepu, nadměrnou potivost apod. Pozornost řidiče je přitom do značné míry vyplýtvána snahou udržet si koncentrovaný pohled, důsledkem čehož může být neschopnost správně odhadnout vzdálenost či prostor.

Poruchy vidění ve ztížených podmínkách: světloplachost, šeroslepost a další

Každý z nás vidí za tmy, mlhy či nekvalitního osvětlení hůře než za jasného dne. I za těchto podmínek bychom však měli být schopní, byť opatrněji a pomaleji, se pohybovat v silničním provozu. Lidé trpící např. šeroslepostí však mají za těchto problematických okolností co dělat, aby na silnici takříkajíc vůbec přežili. Jejich schopnost řídit třeba za tmy je tak snížená, že jsou v podstatě nebezpeční sobě i svému okolí. V takovém případě je rozhodně žádoucí svou situaci konzultovat s očním lékařem. I ten ale většinou dokáže v případě této vady pomoci jen velmi částečně. Šeroslepým osobám tak v podstatě nezbývá nic jiného, než se šoférování za tmy, mlhy či šera vyhnout.

Nejzásadnější je vědomí a svědomí. Policie není schopna zdravotní stav řidiče zkontrolovat

Rozhodnutí, zda i přes tu či onu oční indispozici usednu za volant a za jakých okolností, je v racionální režii každého motoristy. Pokud daný řidič musí nosit brýle, má sice v řidičském průkazu pomocí kódu tuto povinnost zaznamenanou, to je ale asi tak vše. Policie nikdy nekontroluje, zda daná osoba řídí s brýlemi s požadovanými dioptriemi, nikdy se nekontroluje, zda se jeho stav nezhoršil apod. Situace je navíc ještě zkomplikována tím, že stále více lidí nosí kontaktní čočky, které jsou na první pohled nerozpoznatelné.

Oční hygiena a rozumné vyhodnocení svých rozpoznávacích schopností tak zůstává takřka výhradně na svědomí daného řidiče. Pokud už chcete či musíte řídit i za ztížených podmínek a to třebaže trpíte na některou z výše uvedených vad, snažte se alespoň respektovat pravidla minimalizace rizik. Jezděte pomaleji, při delších cestách pravidelně odpočívejte, hodně pijte. Snažte se poznat sami sebe, vyvarujte se situací, které nejste schopni správně řešit (např. předjíždění). Nezapomínejte, že v sázce není jen vaše vlastní bezpečnost.

Oční hygiena může zahrnovat i různá cvičení

Po mnohahodinové práci u počítače není zcela vhodné ihned sednout za volant, zejména je-li zrovna venku tma. Oči si totiž musí během krátkého času „převyknout“ ze stavu, kdy je nejklíčovější rozpoznání malých písmen na svítícím monitoru, do stavu, kdy jde především o schopnost dálkového vidění tmavé krajiny a cesty. Pokud to je jen trochu možné, zadívejte se na minutu či dvě na nebe. Snažte se dohlédnout až ke hvězdám či k Měsíci. Nový život v alternativní dimenzi tak sice asi nezačnete, poměrně efektně ale dokážete během chvilky své oči „převychovat“ na řešení situací za volantem.