Pirelli Jaro 2013

Sleva na faktuře 55,5% . Splatnost předobjednávky 01.06.2013 (platí na celý sortiment osobních, SUV a Van  pneumatik)

Dodatečná sleva na vybrané rozměry (25Kč – 125Kč) v závislosti na rozměru je vyplácena na faktuře

Bonus je vyplácen pololetně (v případě předobjednávky 3%  za splnění cíle)

Dodatečný bonus za předčasnou platbu za každý kalendářní měsíc ve výši 05%. (po předchozí vzájemné dohodě)

 

Lékařské prohlídky budou povinné až od 65 let

V současnosti zákon říká, že každý neprofesionální řidič je povinen dostavit se na první lékařskou prohlídku již v 60 letech. Nově to však bude až od 65 let. Někteří senátoři totiž platnou úpravu považují za přežitek. Argumentují tím, že řada čerstvých šedesátníků je stále ve velmi dobré kondici a nemá tedy smysl pochybovat o jejich schopnostech bezpečně řídit automobil.

Zvyšuje se věková hranice pro odchod do důchodu, měly by se posunout i povinné lékařské prohlídky

Předkladatelé novely zákona Grulich a Oberfalzer tvrdí, že se zvyšujícím se věkem nutným pro odchod do důchodu by se měl zvýšit i věk, kdy již řidiči musí na pravidelné prohlídky. Oba senátoři tak zkrátka říkají, že pokud chce stát po někom, aby naplno pracoval, nemá právo pochybovat o jeho řidičské kondici. Minimálně z části mají jistě pravdu. Velké procento dnešních šedesátníků stále naplno pracuje. Jejich organismus se tak musí vyrovnat i s mnohem větší zátěží, než je pouhé šoférování. Nejde tedy dát za pravdu odpůrcům novely, kteří tvrdí, že oddálení první preventivní prohlídky zhorší bezpečnost na silnicích.

Šedesátníci jsou většinou stále dobrými šoféry

Všeobecně se tvrdí, že nejvhodnějším obdobím pro řízení je doba mezi čtyřicátými a padesátými narozeninami. V této době má většina řidičů již dostatečné zkušenosti, leckdy i z více vozů, nemají tendence k agresivní jízdě jako mladší řidiči, a navíc jsou stále ve velmi dobré kondici. To samé se však dá říci i o čerstvých šedesátnících. V této době sice začíná trochu zlobit zrak, zde se však nabízí jednoduchá a účinná korekce pomocí brýlí. Třebaže se po šedesátce nepatrně prodlužuje reakční doba, defenzivnější styl jízdy a ochota předvídat však tento handicap bez problémů odstraní.

Starší šoféři sice někdy přeceňují své možnosti, jejich mladší kolegové jsou na to však mnohem větší experti

Je jistě pravdou, že někteří senioři mají sklony nepřiznat si, že některé věci už prostě nedokáží. Své síly však často přeceňují i výrazně mladší šoféři. Může jít o přecenění řidičských schopností (rychlá jízda), kondice (příliš dlouhá trasa ujetá bez odpočinku) či třeba svého zdravotního stavu. Toho se však dopouští řidiči bez ohledu na věk či pohlaví. Jednou za čas sice médii bleskne případ 90letého důchodce, který s nadsázkou řečeno svým vozem během pěti minut naboural 100 aut. Často však jde o skutečně nemocné osoby, které potřebují dohled a dávno mají řízení lékařem zakázáno.

Nově jsou lékaři povinni oznámit městskému úřadu zhoršení pacientova stavu

Více než rok je již v platnosti novela zákona, která umožňuje lékařům informovat příslušný městský úřad o tom, že dotyčný pacient již není schopen bezpečně řídit vůz a je nutné mu řidičské oprávnění odebrat. Ještě nedávno byli totiž lékaři vázáni mlčenlivostí. Typicky se jedná o případy, kdy lékař odhalí výrazné zhoršení stavu pacienta ještě před tím, než má dotyčný dorazit na povinnou prohlídku. Až do konce roku 2011 totiž platilo, že je čistě na dobré vůli a uvážení dotyčné osoby, zda již řídit nebude. Neexistovaly totiž páky jak mu v tom zabránit.

Pravidelné psychologické testy u profesionálních řidičů bude dle zákona platit zaměstnavatel

Každý řidič z povolání musí jednou za čas absolvovat psychologické testy. Ty sice většinou hradil zaměstnavatel, nebylo to však pravidlo. Dle nového zákona ale tyto testy svým zaměstnancům hradit musí, ovšem pouze v případě, že jde o rutinní přezkoušení. Pokud řidič o své oprávnění přijde, veškerou mašinérii k získání nového řidičáku si bude muset hradit sám.

Chcete si přivydělat reklamou na svém voze? Nenechte se napálit

Všichni dobře víme, že provoz auta a jeho koupě není levnou záležitostí. Poměrně snadno pak slyšíme na nabídky týkající se využití vnější plochy vozu pro reklamní účely. Takový přivýdělek sice není nemožný, není však ale ani snadné jej získat. Většina firem, které jej nabízí, totiž sledující většinou jen svůj vlastní prospěch na váš úkor. O tom, jak na některé praktiky nenaletět, bude dnešní článek.

Jak je něco zadarmo, bez poplatku, nejvýhodnější apod., je lepší dát ruce pryč

Firmy, které nabízejí peníze za umístění reklamy na váš vůz, se nebývale často ohánějí podobnými superlativními frázemi. A zdá se, že lidé na ně slyší. Ovšem pozor. Naprostá většina těchto společností nenabízí zprostředkování reklamy jako takové ale pouze umístění vašeho vozu do své databáze. Za tento jednoduchý úkon si však účtují třeba 3.000 korun plus další poplatky, pokud smlouvu nevypovíte. No a netřeba dlouze dodávat, že jen nepatrný zlomek takovýchto inzerentů konkrétní nabídku opravdu dostane.

Občas má někdo štěstí. Reklama na voze však zdaleka nevydělá tolik, kolik by si inzerenti přáli

Společnosti, které reklamu na auto zprostředkovávají, se často ohání stovkami či dokonce tisíci spokojenými zákazníky. Ano, najde se pár šťastlivců, kteří na zprostředkování reklamy na svém voze skutečně vydělají. Za prvé jde ale pouze o malý zlomek všech, kteří se do registrace zapojí, a navíc jde o částky ve výrazném nesouladu s tím, co dotyčné firmy prezentují. Decentní reklama na Škodu Fabia či Ford Focus za 5.000 korun měsíčně je opravdu nesmysl. V reálu se dostanete možná tak na pětinu této částky.

Zprostředkovatelských firem je řada. Systém tedy musí fungovat…

Bohužel nemusí a nefunguje. Je sice pravda, že existuje nespočet firem, které zprostředkovávají pronájem plochy vozu pro reklamní účely. Zajímavé však je, že u řady z nich stojí jeden konkrétní člověk či konkrétní osoby. Jmenovat tyto konkrétní firmy a osoby by bylo samozřejmě nekorektní. Proto to ani dělat nebudeme. Vezměte ale, prosím, na vědomí, že za desítkami těchto zprostředkovatelských firem může stát pět šest osob.

Vydělávat díky reklamě na svém voze opravdu můžete. Se standardními auty ale většinou neuspějete

Mít pasivní příjem z reklamy na své voze není nemožné. Řada firem je ochotná za svou prezentaci zaplatit slušný peníz. Velmi často však jde o firmy více či méně nestandardní či problematické (noční kluby, pochybné modelingové a jiné agentury, kasina atp.). Jejich nároky jsou však hodně vysoké. Jednak mají zájem o vozy, za kterými se každý otočí (šedý Focus první generace to opravdu nebude) a navíc často požadují celou plochu vozu, leckdy i včetně střechy. Majitel auta tak sice na jednu stranu dostane třeba i pár desítek tisíc korun měsíčně za opravdu exkluzivní vůz, na druhou stranu se však musí připravit na to, že tak vůz v podstatě znehodnotí. Využívat ke každodennímu ježdění vůz polepený nápisy jako „přijmeme slečny nad 18 let“ či fotkami spoře oděných dobře obdařených mladých žen je přece jen trochu mimo mísu.

Ujměte se iniciativy. Propagujte své vlastní projekty

Bohužel, možná bohudík, žijeme v době, kdy se z běžného zaměstnaneckého poměru stává téměř přežitek. Kromě klasického zaměstnání často podnikáme na živnostenský list či pracujeme na dohodu o provedení práce. Proč tedy nevyužít svůj vůz k propagaci svého vlastního projektu místo toho, abychom jej pronajímali třetí osobě. Připravujete webové stránky, nabízíte úklidové služby či třeba umíte upéct nejlepší svatební dort v okrese? Nenechte si to pro sebe. Využijte své auto jako pojízdnou reklamu.

Nezapomeňte příjmy z pronájmu zdanit

Dle zákona je jedno, zda máte příjmy z pronájmu nemovitostí či plochy vašeho vozu. Tak jako tak jste povinni tyto příjmy uvést ve svém DP a případně zdanit. Tak jako při pronájmu nemovitostí, si můžete i u svého vozu odečíst 30 % z utržené částky jako nákladový paušál.

Firemní vůz pro soukromé účely může být problém

Možnost používat služební vůz i soukromě je stále oblíbenějším benefitem, který zaměstnavatel svému zaměstnanci může nabídnout. Ovšem to ještě neznamená, že jde vždy o nabídku výhodnou.  Právo využívat firemní vůz soukromě je totiž svým způsobem část výplaty a dle zákona je definováno jako nepeněžní příjem. S tím však souvisí i jiná daňová zátěž, vznikne povinnost platit odvody, příp. se odvody zvýší, apod. Než tedy na podobnou nabídku kývnete, dobře si spočítejte, zda se vám nevyplatí pořídit si raději vlastní vůz.

Největší zátěží jsou dražší vozy

Pokud vám zaměstnavatel nabídne firemní auto k soukromému užívání, kvalifikuje se pro daňové účely toto právo jako měsíční nepeněžní příjem v hodnotě 1 % pořizovací ceny vozu včetně DPH (pokud byl vůz koupen bez DPH, daň se k této částce musí připočíst). Ukažme si to tedy na příkladu: pokud zaměstnanec dostane firemní vůz za půl milionu korun, má podle zákona každý měsíc kromě výplaty jako takové nepeněžní příjem ve výši 5.000 korun (1 % z půl milionu). Výchozí částka pro kalkulaci onoho 1 % se však nemění s rostoucím věkem vozu. I pokud by reálná hodnota vozu po x letech byla třeba pětinová, opět by musel zaměstnanec přiznat navíc příjem ve výši 5.000 korun. Situace by se změnila pouze v tom případě, že by si firma vůz v takovéto zbytkové hodnotě již sama zakoupila např. v bazaru. Pak by jako výchozí částka bylo bráno např. 100.000 korun.

Jeden zaměstnanec může využívat i více služebních vozů. Za každý však zaplatí

Jeden zaměstnanec může dostat k soukromému užívání dva i více vozů. Nutné je však počítat, že se nepeněžní příjem bude počítat ze všech takto držených vozů. Pokud tedy dostaneme od zaměstnavatele dva vozy, jeden za půl milionu a druhý za 300.000 korun, náš nepeněžní měsíční příjem bude 1 % z 800.000 korun, tedy osm tisícovek.

Minimální nepeněžní příjem z držení firemního vozu je 1.000 korun. Maximum stanovené není

Pokud se společnost rozhodne, že nebude kupovat nové vozy a místo toho se obrátí na autobazar, zaměstnanec, který takto koupený vůz obdrží, bude muset počítat s minimální hodnotou nepeněžního příjmu 1000 korun měsíčně. I kdyby auto stálo pouze 10.000 korun a 1 % z této částky je stokoruna, stejně bude muset vé svém DP uvést nepeněžní příjem v hodnotě 1.000 korun měsíčně. Naopak směrem nahoru žádná limitní částka není. I pokud by jeden zaměstnanec dostal řadu služebních vozů k celkové hodnotě třeba 20 milionů, bude mít měsíční nepeněžní příjem 200.000 korun.

Služební auto pro soukromé účely vás může přijít draho

Ne vždy se vyplatí využít tohoto zaměstnaneckého benefitu. To se vám pokusíme demonstrovat na pár konkrétních případech znázorňujících, jak nepeněžní příjem ve formě služební vozu pro soukromé účely dokáže ovlivnit čistou mzdu směrem dolů. Pokud bude mít zaměstnanec hrubou mzdu, řekněme, 30.000 korun a bude využívat vozidlo za půl milionu korun, znamená to, že jeho měsíční příjem bude kalkulován jako 35.000 korun. Každý měsíc pak obdrží 20.000 korun jako čistou mzdu. V případě, že by žádný služební vůz nevyužíval, bylo by to asi 22.000 korun. Za dvě tisícovky měsíčně mít vlastní auto, to je přece výhodné, řeknete si. Možná ano, možná ne. Pokud by se totiž zaměstnavatel této osobě rozhodl mzdu zvýšit přímo a nikoliv přes nepeněžitý příjem, dostal by tento člověk více než 26.000 čistého. Ročně tak na daních za využívání soukromého vozu zaplatí 33.000, což není malá částka.

Služební vůz soukromě může znamenat povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění

Nepeněžitý příjem ve formě práva využívat služební vůz i soukromě může mít dopad na vznik povinnosti odvádět sociální a zdravotní pojištění. Nejvíce se to bude asi týkat osob, které pracují na jiný než zaměstnanecký poměr (OSVČ, DPP atd.) a mají příjem nižší než 10.000 korun za měsíc. Pokud totiž k této částce připočteme ještě např. 5.000 korun měsíčně za vozidlo v ceně půl milionu, bude i z této mzdy nutné odvést sociální a zdravotní pojištění.

Někdy provoz auta platí firma, někdy zaměstnanec. A někdy se o náklady podělí oba

Je nepsaným pravidlem, že firmy u služebních a zároveň soukromých vozů hradí pouze garanční prohlídky a povinné ručení, někdy také běžný servis. Pohonné hmoty, které jsou nad rámec služebních jízd, příp. poškození vozidla či větší opravy si většinou musí zaplatit sám zaměstnanec. Ne vždy firmy navíc platí za vůz i havarijní pojištění. To si doporučujeme ověřit. Pokud totiž náhodou vlastní vinou nabouráte auto, které vám vlastně nepatří a pouze jej využíváte, můžete se dostat do finančních potíží. Oprava totiž půjde na váš vrub. Ne vždy navíc bude zaměstnavatel z reprezentativních důvodů souhlasit s tím, abyste jezdili na služební cesty poškrábaným či ťuklým autem. Proto by mohl i u drobných poškození vyžadovat opravu, která ale může stát klidně půl výplaty.

Na osobu blízkou se už tolik vymlouvat nebudeme. Pokutě se však dá stále vyhnout

Ohledně institutu osoby blízké se již řadu let vedou bouřlivé diskuze. Někdo jej má za nehorázný nesmysl, někdo za nezpochybnitelné právo vycházející z Listiny základních práv a svobod. Od 19. ledna 2013 však osoba blízká, alespoň částečně, zanikla. Při projednávání přestupku bude totiž majitel vozu povinný udat osobu, která vůz řídila. Pokud si však myslíte, že se jedná o konec absurdit při dokazování spáchání přestupku, nemůžete být dál od pravdy.

Osobu blízkou vystřídala osoba „vzdálená“

Nově sice není možné odvolat se na osobu blízkou, pokud však vinu svalíme např. na cizince bez trvalého pobytu v Česku, vyhneme se jí. Vyšetřovací orgány totiž budou muset tohoto člověka předvolat. Vzhledem k tomu, že se jim to minimálně v zákonné lhůtě nepodaří, případ bude promlčen. A i pokud by byli úředníci úspěšní, jen těžko se jím bude vymáhat pokuta od člověka pocházejících z Japonska či Indie.

Auto jsem půjčil Frantovi, ten Zdendovi, ten Martině, ta svému manželovi…

Další možností jak se vyhnout pokutě a případnému připsání bodů je vinu svalit např. na známého. Ten pak v rámci předvolání uvede, že vůz půjčil další osobě, ta pak další osobě atd. Výsledkem pak bude, že se vyšetřující úřady s touto nekonečnou záplavou řidičů nedokáží srovnat v zákonné lhůtě a případ se opět promlčí.

Existuje možnost vysvětlení nepodat. Ovšem pod pokutou

Další možností,  jak se vyhnout připsání bodů, je odmítnout s úřady spolupracovat. Majitel vozu bude sice muset zaplatit pokutu 10000 korun, skutečný pachatel přestupku však zůstane neodhalen a nikomu nebudou připsány body, případně odebrán řidičský průkaz.

Změny se netýkají již běžících řízení

Pokud jste spáchali přestupek v době před 19. lednem 2013, budou se vás týkat legislativní pravidla platná před tímto datem. Stále tak máte možnost odkázat na osobu blízkou a pokutě se vyhnout.

Osoba blízká žije dále

Určitou absurditou současné právní úpravy je skutečnost, že na osobu blízkou je stále možné se úspěšně vymluvit. Jedinou změnou bude, že se na ní nebude moci vymlouvat vlastník vozidla. Pokud ten však uvede, že vůz řídil jeho známý a ten pak řekne, že vůz zapůjčil své osobě blízké, vyšetřování bude u konce a viník bude nepotrestán. Svým způsobem je tak tento způsob nejjednodušší a nejelegantnější ze všech, minimálně tedy ve srovnání s kolotočem viníků á la Franta, Zdenda, Martina…

Odhalí úředníci neexistujícího cizince či skutečnost, že v danou dobu tato osoba nemohla vůbec být v ČR?

Pokud se rozhodnete svalit vinu za přestupek na cizince a bojíte se, že vyšetřující orgány mohou odhalit, že tento cizinec v době spáchání např. nemohl být v ČR (absence víza apod.), nemáte pádný důvod. Městský úřad totiž při objasňování přestupků s cizineckou policií (natož pak s orgány cizího státu) nespolupracuje. Úplně jiná situace však nastane, pokud s vozem někdo spáchá trestný čin (usmrcení chodce, způsobení vážné nehody atd). V takovém případě se vyšetřování chopí policie a bude jej vést ve zcela odlišném režimu.

Vzhůru na skútr. Na 125 ccm vám postačí řidičák na auto

Do městského provozu byste těžko hledali vhodnější vozidlo. Skútry mají spotřebu pouze kolem 2-3 litrů, při troše představivosti je možné je zaparkovat takřka kdekoliv a i jejich pořizovací cena je výrazně nižší než u auta. Určitou nevýhodou byla, alespoň tedy ve srovnání se západoevropskými či jihoevropskými zeměmi, jistá legislativní přísnost kolem možností jejich provozování. Na jakoukoliv motorku s objemem nad 50 ccm, tedy i na skútr, je totiž  nutné mít speciální řidičský průkaz. Ovšem tomu bude již za pár dní konec. Na skútr do 125 ccm tak bude moci usednout každý, kdo vlastní řidičák skupiny B.

Existují i větší skútry, na které se rozšíření nevztahuje

Legislativní změna umožňuje řídit malý skútr do objemu 125 ccm bez oprávnění sk. A. Ovšem na větší skútry, které mají objem 150 či třeba 175 ccm, musíte toto oprávnění mít i nadále. Důrazně doporučujeme v případě pochybností si přečíst technický průkaz; některé stopadesátky jsou totiž od menších verzí zcela k nerozeznání. Pokud byste však i přesto na takový skútr nasedli, riskujete pokutu 10 000 korun a samozřejmě ztrátu řidičáku na 6 až 12 měsíců. V podstatě by šlo o klasickou jízdu bez řidičského oprávnění.

Skútr musí mít automatickou převodovku. Jinak jej nemáte právo řídit, a to bez ohledu na objem

Nutno říci, že se legislativní změny týkají pouze strojů se samočinnou převodovkou, resp. variátorem. Motorky s klasickou manuální převodovkou na základě řidičáku sk. B řídit nesmíte, a to ani v případě, že mají obsah pod 125 ccm.

Jde o iniciativu Bruselu, která se snaží o zkvalitnění životního prostředí ve městech

Česká vláda se na plánovaných změnách podepsala jen minimálně. Hlavním důvodem částečného uvolnění restrikcí je směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropy č. 2006/126/ES. Jde totiž o směrnici, která se snaží snižovat v rámci EU emise a znečištění, odlehčit často ucpaným městům a v neposlední řadě i ušetřit peníze. Masivnější využívání skútrů by totiž dokázalo snížit opotřebení infrastruktury, odpadla by nutnost stavět drahé a často ne zrovna esteticky vzhlížející parkovací domy apod. Za zmínku by však stálo také zlepšení plynulosti dopravy, neexistence kolon, mnohem méně časté by byly i smogové situace apod.

Novela nabude účinnosti až 19. ledna

Sněžení posledních dnů sice k projížďce na skútru zrovna nevybízí, ovšem pokud byste i přesto chtěli již nyní na svůj stroj usednout, raději to nedělejte. Výše rozebíraná legislativní změna totiž začne platit až 19. ledna. Stále totiž platí, že je nutné pro řízení skútru o objemu 125ccm mít řidičák sk. A.

S legislativními změnami se roztrhl pytel

Změny, které vejdou v platnost 19.1., se zdaleka nebudou týkat jen skútrů. Nově bude např. možné řidičské oprávnění skupiny A, tj. na klasickou motorku, získat po absolvování doplňovací zkoušky již ve 20 letech. Podmínkou je ovšem dvouletá praxe, musíte tedy být držiteli oprávnění A2 alespoň po dobu 2 let. Bez jakékoliv praxe bude nově možné si udělat řidičák na motorku bez omezení až ve 24 letech.

Dále se také změní pravidla pro zisk oprávnění třídy C, CE, D a DE. Skupina C (nákladní vůz) bude nově dostupná až od 21 let, D až od 24 let. Zatím to bylo 18, resp. 21 let.

Bude nutné v souvislosti s novými změnami navštívit úřady?

Nebude. Při případné silniční kontrole se jednoduše prokážete platným řidičským průkazem sk. B. Není třeba do něj nic zaznamenávat či cokoliv řešit na dopravním inspektorátu.

Mám licenci skupiny C či D, ovšem ještě mi nebylo 21, resp. 24 let. Smím dále řídit?

Nové změny se týkají pouze aktuálních uchazečů o řidičák. Pokud již jeho držitelem jste, můžete v řízení pokračovat, a to bez omezení.