Jízda vpravo a vlevo aneb jak jezdí někteří z nás

Našinec považuje jízdu v levostranně řízeném vozidle za něco zcela samozřejmého. Jakmile uvidí volant na opačné straně, zpravidla poněkud znervózní. Naučit se rozumným způsobem ovládat vůz s pro nás exoticky posazeným volantem v zemi, kde se zdá, že vše platí opačně, přitom nemusí být až takový oříšek. Jen je nutné nenechat se rozhodit, překonat prvotní šok a dát svým mozkovým závitům trochu času.

Pravostranné řízení není až tak exotické, jak by se mohlo zdát

Pro řadu z nás je „anglický volant“ skutečně jeden z typických kulturních znaků ostrovů za Kanálem. Nalevo se přitom zdaleka nejezdí jen tady ale i v dalších více než 70 zemích světa. Nenechme se tedy zmást evropskou realitou. Téměř polovina všech zemí světa totiž jezdí podle anglického vzoru (k dnešnímu dni je přesný poměr 76:163). Nutno samozřejmě dodat, že řada z těchto zemí jsou bývalé britské kolonie. Zdaleka se přitom nebavíme o nějakých drobných enklávách. Nalevo jezdí např.

  • Indie
  • Pákistán
  • Indonésie
  • Japonsko
  • Austrálie
  • celá jižní a jihovýchodní Afrika (JAR, Mozambik, Tanzánie, Keňa a další)

Podtrženo a sečteno má tedy volant na „špatné“ straně více než třetina světového obyvatelstva.

I v Čechách se kdysi jezdilo vlevo

Poměrně často se již v hodinách dějepisu žáci a studenti dozvídají, že u nás levostranné řízení zavedli němečtí okupanti za války. Pravda je to ale jen částečně. Ve skutečnosti se již na konci 20. let tehdejší ČSR zavázala přejít na současný model. Konečná realizace ale byla dohodnuta až na rok 1939 (konkrétně první květen). Když však Hitler 15. března téhož roku vtrhl do Čech, zavedl povinnost jízdy na druhé straně s okamžitou platností. Němci tak v podstatě jen o měsíc a půl urychlili něco, co už stejně bylo dávno schválené a připravené.

Opačně je skoro všechno. I tak si ale na ježdění po anglicku člověk rychle zvykne

Dalo by se říci, že kromě rozmístění pedálů, je u pravostranného vozu vše obráceně (nebojte se, spojku opravdu nebudete sešlapovat pravou nohou a plyn levou):

  • Logicky zde neexistuje přednost zprava nýbrž zleva.
  • Na kruhový objezd se najíždí jakoby opačně.
  • Řadí se levou rukou
  • Při blikání pohyb páčkou dolů znamená směr vlevo
  • Nalevo chodí i lidé po chodnících

I přesto tyto nezvyklosti ale nemá většina našinců problém se na anglických silnicích rychle aklimatizovat.

Léčba šokem může zafungovat. Doporučujeme ji ale jen u zkušených řidičů

Chystáte-li se do některé ze zemí, kde se jezdí na druhé straně, rozhodně nedoporučujeme okamžitě usednout do pravostranného vozu. Nemalá část motoristů to sice s určitým vypětím sil bez škraloupu zvládne, i tak je ale lepší si přivykat postupně. Léčba šokem může sice ovoce přinést, praktikujte ji ale jen tehdy, kdy už máte najezděno hodně a v místech, kde se budete pohybovat, navíc není hustá doprava. Určitě není vhodné vydat se rovnou přes centrum Londýna. Mnohem lepší a bezpečnější alternativou může být např. půjčení si kola či třeba skútru. Na nich si rychle a pohodlně osvojíte základní pravidla jízdy vlevo. Pokud přece jen dáváte přednost dvoustopým vozidlům, doporučujeme ty s automatickou převodovkou.

Registrace pravostranného vozidla v Česku standardně možná není. Existují ale výjimky

V Česku je za normálních okolností možné registrovat pouze vozy s volantem nalevo. Výjimku tvoří vlastně jen veteráni. V souladu s předpisy EU ale může registraci provést také vlastník vozidla, který pobýval na území členského státu EU a stěhuje se na území České republiky, přičemž současně s tím přesouvá svoje vozidlo. Tuto skutečnost má povinnost prokázat zápisem v technickém průkazu nebo v osvědčení o registraci vozidla. I tak je ale nezbytné, aby bylo vozidlo upraveno z hlediska světelných zařízení a nepřímých výhledů (zrcátka) pro provoz pravostranný, což bude doloženo technickým protokolem z pověřené zkušebny o kontrole nepřímého výhledu z vozidla a doložením nastavení světlometů pro pravostranný provoz. Tento protokol přitom mohou v rámci ČR vydat pouze dvě pověřené zkušebny (obě nalezneme v Praze).

Garážovat či negarážovat auto?

Řada motoristů si láme hlavu nad tím, zda má v dnešní době smysl parkovat v garáži. Podíváme se na některé výhody garážování, zdůrazníme však i několik „ale“. Zaobírat se budeme také různými parkovacími přístřešky coby levnější a praktičtější alternativou bytelných zděných garáží.

Garáž představuje účinnou zbraň proti vandalům

Ukrytím auta do garáže se v podstatě eliminuje riziko jeho poškození vandaly: propíchnuté pneumatiky, uražená zrcátka, poškozený lak či třeba utrhnuté stěrače každý den nemile překvapí nejednoho z řidičů. Velmi často se přitom tyto živly, patrně kvůli závisti, zaměřují na novější a prémiovější vozy. V takovém případě se jistě vůz vyplatí do garáže schovat, a to zejména přes noc či v době, kdy s ním nějakou dobu nejezdíme (např. během dovolené).

Před profesionálními lupiči vůz není v bezpečí ani v garáži

Máte-li garáž přímo vestavěnou jako součást rodinného domu či alespoň v jeho bezprostřední blízkosti, pak můžete být relativně klidní. Riziko krádeže vozu je velmi malé. Zcela jinou kapitolou jsou ale nechvalně proslulé betonové řady garáží vzniknuvší v dobách ne až tak dávno minulých. Ty se navíc často stavily na okrajích měst, v místech s nedostatečným pouličním osvětlením apod. Podobné stavby dokonce do určité míry poskytují zločincům jakousi ochranu. Zatímco na frekventované ulici riskují, že budou při činu přistiženi či alespoň natočeni kamerovým systémem, stará betonová garáž na kraji města jim poskytne výborné krytí. Mechanicky totiž překonat visací či klasický zámek není žádný problém. Uvnitř si pak mohou v klidu udělat co chtějí (ukrást celé auto, na místě jej rozebrat na díly či třeba ukrást pouze kola a vůz postavit na cihly).

Garáž chrání vůz proti korozi. Ale pouze za určitých podmínek

Všeobecně platí, že garážovaný vůz je po více letech standardně v lepší kondici než ten, který byl roky zvyklý parkovat před domem. To se týká především rozsahu koroze ale také poškození laku. Ovšem pozor: garáž by neměla být přehnaně vytápěná, stejně tak by v ní navíc neměla být vysoká vlhkost. Úplně zásadní je ale dostatečné odvětrávání. V zatuchlé neodvětrané garáži totiž dokáže posypová sůl a další reaktanty vykonat dílo zkázy mnohem rychleji, než kdybyste nechali svého plechového miláčka stát jen tak napospas na ulici. Ideální je tedy teplota slabě nad nulou, nízká vlhkost a vzduch, který se dá dýchat.

Garážování vozu může prodloužit životnost pneumatik

Určitou okrajovou a také méně známou výhodou parkování v garáži je ochrana pneumatik. Nachází-li se totiž pneumatiky v prostředí, které je mimořádně chladné – zde je ale nutné zeptat se, jak často máme v ČR mimořádně chladné počasí – tuhnou. Ztuhnutí vzorku přitom znamená jednak zhoršené jízdní vlastnosti – jednou z hlavních výhod zimních pneumatiky oproti letním je jejich měkkost – ale také vyšší opotřebení. Pokud tedy vůz negarážujete a parkujete jej na chladu venku, při pomalém zahřívání motoru dopřejte podobnou péči i pneumatikám.

Alternativou klasické garáže mohou být různé autopřístřešky

Pokud z nějakého důvodu nemáte či nemůžete mít klasickou garáž, možná oceníte některý z tzv. přístřešků pro auta. Těch existuje celá řada od jednoduchých skládacích kovových konstrukcí až po sofistikované a elegantní dřevěné autodomky, které v sobě zároveň kombinují i jakousi místnost na nářadí, kůlnu, dílnu apod. Třebaže se nenachází ve zděné budově, je vůz poměrně dobře chráněn před kroupami či třeba sněhem, určitou výhodou ale může být i absence teplotního šoku. Pokud totiž vyjedete z vyhřáté garáže přímo do minus dvaceti, není to pro vůz nic ideálního. Mráz sám o sobě navíc zdaleka nepředstavuje ten nejzásadnější problém. Tím jsou jednak agresivní posypové materiály a pak extrémní srážky v jakékoliv formě. Pokud jde o cenu těchto přístřešků, ty úplně nejjednodušší se dají pořídit i kolem 10 tisíc korun, za sofistikované dřevostavby ale můžete zaplatit statisíce. Až donedávna navíc platilo, že i tyto přístřešky vyžadovaly stavební povolení. V minulém roce zákon sice byl upraven a je dnes benevolentnější, i tak se ale jednání s pozemkovým úřadem dost možná nevyhnete.

Akce při nákupu 4 kusů pneumatik Continental

V termínu od 24. 3. 2014 do 16. 5. 2014 získáte za nákup a okamžitou montáž 4 ks osobních nebo 4×4/SUV pneumatik Continental kupon na servisní služby v hodnotě 400 Kč, který můžete ihned uplatnit na samotnou montáž pneumatik či na jinou servisní službu v místě prodeje.

Kromě toho se můžete v termínu 24.3.2014 – 17.4.2014 také zúčastnit soutěže o zájezd na 2014 FIFA WORLD CUP BRASIL™ v Rio de Janeiro, vč. ubytování a letenek. Odpovězte na jednoduchou otázku a jste ve hře.

Kterým statistikám věřit a kterým nikoliv?

Winston Churchill kdysi pronesl, že věří pouze těm statistikám, které sám zfalšoval. Je přitom zajímavé sledovat, jak se tento slavný a nespočetněkrát citovaný výrok stává neustále aktuálnějším. Na mysli nám přitom může vytanout zejména nedávno prasklá aféra kolem německého autoklubu ADAC. Zkreslování či dokonce přímé falšování celé řady anket a výzkumů je ale fenomén nesrovnatelně širšího charakteru. V dnešním článku se podíváme na to, zda a do jaké míry má smysl tyto statistiky brát vážně a hlavně v čem nám skutečně napoví o kvalitě či nekvalitě daného vozu.

Jaký si to uděláš, takový to máš…

Aby měla určitá statistika vypovídající hodnotu, musí vycházet z racionálně postaveného vyhodnocení skutečně relevantních dat. Pokud se vám tedy dostane do ruky výsledek nějakého testu či ankety, vždy bedlivě studujte, jaká data byla, nebyla či mohla být při jeho vyhotovení brána v potaz. Vytváření statistik představuje mnohem kreativnější práci, než by se mohlo na první pohled zdát. Buďte tedy ostražití a nenechte se opít rohlíkem.

I precizně a systematicky zhotovené statistiky nemusí mít valnou vypovídací hodnotu

Pojďme se nyní bavit o něco konkrétněji. Jistý německý časopis přišel nedávno na základě údajů z tamějších STK s jistou „statistikou spolehlivosti“. Tato statistika přitom byla založena výhradně na počtu a vážnosti závad odhalených během technické kontroly. Otázkou však je, do jaké míry má smysl se touto statistikou řídit. Pokud by např. řidič vozidla nechal ještě před STK v servise opravit třeba hned 10 závad (některé klidně i vážné), na STK přijede s čistým štítem. Jeho vůz se tak v této statistice zařadí na špičku, a to i přesto, že ještě před pár dny byl zralý na celkovou GO. Podobná statistika tak nic nevypovídá o poruchovosti vozidel jako takové ale spíše o připravenosti aut na STK a pečlivosti majitelů. Nikoho pak asi nepřekvapí, že se na chvostu umístila levná vozidla jako Dacia Logan či třeba Fiat Punto. Důvod je jasný. Podobné vozy si člověk kupuje proto, aby hlavně levně a spolehlivě jezdily. Logicky se pak snaží minimalizovat náklady na provoz a zkouší projít STK i bez přípravy. Řidiči prémiových vozů pak tradičně zastávají jinou filozofii. Opět tak nemůže nikoho překvapit, že se na špičce umístilo třeba Porsche.

U titulů jako „Auto roku“ si vždy dejte pozor, kdo je uděluje

U jakéhokoliv ocenění či titulu je velmi vhodné vědět, kdo jej udělil a na základě jakých informací. Podobnou cenu totiž může udělit klidně i regionální miničasopis na základě webové ankety, které se zúčastnilo pár stovek respondentů. Ideální potom je, když jednotlivá vozidla hodnotí odborníci, kteří dané problematice rozumí. Běžný řidič zvyklý na malá osobní auta dokáže těžko ocenit či poukázat na všechny přednosti či problémy např. užitkových vozů.

Automobilky dobře ví, že ocenění tvoří nedílnou součást marketingu. Mají tak enormní zájem na tom, aby v hodnocení vyšly co nejlépe

Současný skandál kolem německého autoklubu ADAC se může zdát leckomu do očí bijící a značně překvapivý. Aniž bychom se snažili jakkoliv zlehčovat či dokonce ospravedlňovat nekalé praktiky této organizace, je nutné říci, že si o upravování výsledků statistik a anket již několik let takříkajíc švitořili vrabci na střeše. Provalení skandálu tedy až zas tak překvapivé není. Již dlouho se např. automechanikové ptali, jak je možné, že daný model vozu s danou motorizací byl několikrát na špičce tabulek spolehlivosti, a i přesto se jim do rukou dostává jeden exemplář za druhým vyžadující náročnou a nákladnou opravu. Občas si třeba stačí projít např. diskusní fóra majitelů určité značky/modelu, aby člověk zjistil, že mezi proklamováním a realitou je poněkud nemalý rozdíl.

Spíše než podle statistik se řiďte zkušenostmi a recenzemi jiných majitelů

Je nesmysl koupit si jedno vozidlo a ne druhé jen proto, že se v nějaké statistice nachází o pár stupňů výše. Ne zcela smyslné jsou pak také ankety jako „nejoblíbenější auto“. Nejoblíbenější mezi kým, resp. pro koho je toto auto určeno? Pokud nejoblíbenější rovná se nejprodávanější, pak se samozřejmě nedá nic namítnout. Často se ale ukáže, že nejoblíbenější znamená zisk nejvíce hlasů mezi pouhou tisícovkou respondentů. Úplně samostatnou kapitolou jsou pak spíše recesistická ocenění typu „Gay auto roku“ apod.

Získejte kontrolu a seřízení geometrie zdarma k 4 pneumatikám Yokohama

Yokohama a Point S navázaly partnerství a špičkové pneumatiky Yokohama se nyní stávají součástí nabídky maloobchodní sítě Point S. Zakupte v síti Point S 4 kusy pneumatik Yokohama a získejte tak kontrolu a seřízení geometrie zcela zdarma.


points-yokohama-banner