Chorvatsko volá aneb kudy na Jadran. Známe nejrychlejší trasu, poradíme jak na ENC

Letní prázdniny jsou za humny a s nimi i doba dovolených u moře. Stejně tak jako v minulých letech se i nyní očekává, že si titul české dovolenkové jedničky udrží Chorvatsko. A my pro vás máme pár zajímavých tipů. Poradíme kudy se do Chorvatska nejpohodlněji a nejlevněji dostat. Na zoubek se ale podíváme i elektronické krabičce pro platbu mýta ENC. Tušili jste, že můžete díky ní ušetřit i tisíce za dálniční poplatky?

Nejrychlejší cesta? Záleží, odkud vyjíždíte…

Je-li pro vás čas komodita nevyčíslitelné hodnoty, jeďte přes Brno, Mikulov, Vídeň, Graz a Záhřeb. Tedy pokud jste z Moravy. V případě, že vyrážíte z Čech (zejména pak z jižních či západních), pojedete přes České Budějovice, Salzburg a Tauernský tunel. Drobným negativem cesty přes Tunel je poplatek 11 Eur za průjezd v jednom směru. Příjemným bonusem této trasy jsou zářivě zelené louky a nádherná panoramata. Někteří dovolenkáři či výletníci Tauernský tunel objíždí. Ano, jde to. Objízdné trasy jsou krásné a v podstatě je můžeme i doporučit. Počítejte ale s časovou ztrátou. Nejste-li milovníkem dovolené v sezóně – jezdíte do Chorvatska třeba v září – Taury umí nepříjemně překvapit. Už nejednou se zde koncem září turisté potýkali se sněhovou vánicí.

Do Chorvatska přes Maďarsko?

Někteří Češi se na jadranské pláže vydávají přes Slovensko a Maďarsko. Zpravidla je důvodem zejména snaha ušetřit. O něco více si na této trase zajedete, cesta je však nepatrně levnější tím, že odpadá povinnost koupit rakouskou a slovinskou dálniční známku. Naopak se neobejdete bez té slovenské. Kromě toho se stejně budete muset vyhnout maďarské dálnici, nebo si za ni zaplatit. Neplacený úsek končí už u města Mosonmagyróvár. Podtrženo a sečteno: minimální úspora peněz je více než vykompenzována delším časem na silnicích, které jsou oproti těm rakouským o třídu nižší.

Jak na mýto v Chorvatsku?

V Chorvatsku nemá smysl snažit se vyhnout dálnici. Díky speciálnímu přístroji – elektronické krabičce ENC – ale můžete ušetřit nejen peníze za mýto ale také čas strávený jeho placením. Držitelé ENC totiž mají u mýtných bran právo užívat speciální jízdní pruh. ENC je možné pořídit u všech mýtných bran v Chorvatsku pod správou společnosti HAC (hlavní provozovatel chorvatských dálnic). Její vyřízení trvá jednorázově mezi mezi 15-30 minutami. Krabička je přidělena oproti podepsané smlouvě o užívání. V ní dostanete přihlašovací údaje, které použijete pro pozdější dobíjení. ENC navíc můžete klidně využít i v příští sezóně.

Ptáte se, kolik díky ní ušetříte? Díky skoro čtvrtinové slevě (u větších vozidel i vyšší) můžete na jedné cestě na jih Chorvatska a zpět ušetřit kolem tisícovky. Při dálničních pojezdech to bude i více. ENC je navíc v rámci stejné kategorie vozidel volně přenositelná. Jednoduše ji půjčte svým známým či kolegům. I oni díky ní ušetří. Kromě peněz vám navíc ENC šetří i čas. Díky speciálnímu pruhu vyhrazenému jejím držitelům vás nečekají žádné dlouhé kolony u mýtných bran. Proč ztrácet čas, když se můžete dávno válet v moři.

Rychlostní limity, které byste při cestování po Evropě měli znát

V České republice jsme zvyklí dodržovat při cestování rychlostní limity 50/90/130 – čili maximální povolenou rychlost 50 km/h v obci, 90 km/h mimo obce a 130 km/h na dálnici. I když se rychlostní limity v ostatní zemích Evropy mnoho neliší, stojí za to znát detaily, které by vás jako řidiče při cestování Evropou neměly překvapit. Neznalost totiž neomlouvá.

Než vyrazíte v zahraničí na silnici, vyhledejte si místní pravidla

Rychlostní limity jsou v zemích starého kontinentu víceméně podobné. To ale neznamená, že jsou všude stejné. Pokud jde o naše sousedy, nečekají nás velká překvapení. Na Slovensku mají rychlostní omezení stejná jako u nás. V Rakousku – až na 100 km/h mimo obec – také. V Polsku si jako v jediné zemi v Evropě můžete na dálnici legálně sešlápnout pedál plynu až na 140 km/h. Dokonce i na vybraných rychlostních komunikacích se dvěma pruhy v jednom směru zde můžete pádit rychlostí až 120 km/h.

Německo nepřekvapí mírami 50/100/130. Na vybraných úsecích dálnic se ale můžete díky neomezené rychlosti odvážit zvednout si hladinu adrenalinu. Tato bezprecedentní výsada německého Autobahnu však zřejmě nevydrží příliš dlouho. V Německu zesilují hlasy volající po univerzální stotřicítce bez výjimek.

V Pobaltí a Skandinávii pomaleji

Méně než u nás to mohou řidiči rozjet v Pobaltí. V Lotyšsku a Estonsku svá vozidla na dálnici rozjíždějte maximálně na 110 km/h. V Litvě sice platí stotřicítka, legální je ale jen v letním období, v rozmezí duben až říjen. V zimních měsících musíte ručičku tachometru držet pod 110 km/h. Zvláštní omezení pak platí pro nezkušené řidiče.

Ještě asketičtěji se šoféruje v Norsku. Dálniční stovka sice vypadá jako z pravěku, respektovat ji ale musíte. Rychlou jízdu si člověk neužije ani ve Švédsku. Na dálnici zde můžete jet až 120 km/h, nicméně 70 km/h mimo obec působí spíš jako špatný vtip.

Žhavit plyn se nevyplácí

Díky otevřeným hranicím je dnes možné a relativně snadné Evropu projet skrz naskrz. Svou cestu si užívejte plnými doušky a příliš se proti rychlostním omezením neosmělujte. Za pár minut ušetřeného času to nestojí. V mnoha zemích, např. v sousedním Rakousku, totiž i za minimální překročení rychlosti riskujete tučné pokuty.