Povinné reflexní prvky pro chodce a cyklisty? Od příštího roku možná realita

Ačkoliv je u nehodovosti na českých silnicích patrný klesající trend, stále jsme vysoko nad průměrem starých zemí EU. Přitom se na celkové nehodovosti nezanedbatelným poměrem podílí také kolize s chodci a cyklisty. Ministerstvo dopravy by rádo výrazně snížilo počet usmrcených chodců na silnicích zavedením povinnosti nosit reflexní prvky. Možná už v lednu tohoto roku.

Zhruba každá šestá oběť dopravní nehody je chodec

V minulém roce na našich silnicích zemřelo 112 chodců. To dělá zhruba šestinu z celkového počtu obětí dopravních nehod (631). Ministerstvo dopravy se domnívá, že je hlavním problémem malá viditelnost chodců, a chystá kroky, které mají zajistit, že budou chodci více na očích. Za snížené viditelnosti a mimo obec jim plánuje nařídit používat alespoň jeden reflexní prvek na oděvu. Návrh je součástí již schválené novely zákona o provozu na pozemních komunikacích.

Reflexní prvky mnohonásobně zvýší viditelnost

Kombinace tmy, mlhy či deště je pro řidiče výzvou sama o sobě. Zejména v zimním období se nezřídka dostáváme do situace, kdy se viditelnost blíží nule a kdy je nezbytná výrazná úprava jízdního stylu. Pokud se nám v této slotě na poslední chvíli u krajnice vynoří chodec, je zaděláno na pořádný problém. Řešením by přitom mohly být reflexní prvky na oblečení. Ty totiž dokážou zvýšit viditelnost až na desetinásobek.

Reflexní prvek nerovná se reflexní oblečení

Neočekávejme, že začneme všude kolem nás vídat osoby, o kterých si budeme kvůli jejich oblečení myslet, že jsou to policisté. Za reflexní prvek se považuje třeba páska upínaná přes paži, samolepka anebo kšandy.

V Estonsku a na Slovensku reflexní prvky pomáhají

V baltské zemi v roce 1999 zemřelo na silnicích 47 chodců. To je vzhledem k její velikosti a počtu obyvatel poměrně vysoké číslo. Pak však místní zákonodárci prosadili povinnost být při snížené viditelnosti reflexně „označkován“ a do roku 2010 počet mrtvých chodců klesl na 7. Na Slovensku se pak počet usmrcených chodců od zavedení povinnosti snížil z více než 180 na zhruba 60.

Za neviditelnost se budou dávat pokuty

Absence reflexního prvku bude při snížené viditelnosti přestupkem, za který budou policisté moci udělit pokutu až 2000 korun. Kdy vejde novela v platnost, zatím není jasné. Je možné, že 1. ledna 2016 to ještě nebude. Jak moc budou policisté situaci kolem chodců pohybujících se takříkajíc inkognito „hrotit“ je samozřejmě také otázka stejně tak jako to, co je možné považovat za reflexní prvek a co už nikoliv (s reflexními prvky se už dnes setkáváme běžně u sportovního oblečení). Mluví se o tom, že by měla policie působit v této souvislosti spíše preventivně než represivně.

Mýt auto i v zimě? My říkáme ano

Našli bychom spoustu důvodů, proč pečovat o vzhled a čistotu svého auta i v zimním období. Zejména tehdy, kdy se hodně solí a na citlivých místech se zdržují nánosy nečistot, auto trpí. Dříve se může objevit koroze či viditelné poškození laku. Auto tak rychleji ztrácí na hodnotě. V neposlední řadě pak nepečlivý přístup k péči o vůz může v očích ostatních napovídat ledasco o nás jako o lidech. S klidným svědomím tedy říkáme: auto myjte i v zimě. Má to smysl.

Chceš, abych dobře sloužil? Umyj mě

Zimní období je výzvou pro řidiče i pro auta. Ještě než začne, doporučujeme vůz kompletně umýt a jeho povrch ošetřit voskem. Vosk je výborný hlavně na citlivé části, které chrání před agresivními činiteli, mezi které patří třeba posypová sůl. Čisté auto je nezbytným předpokladem k tomu, aby vám mohlo dlouho a dobře sloužit. A také k tomu, aby si udrželo hodnotu při případném prodeji.

V zimě se auto rychle znovu zašpiní. Proč bych tedy měl jezdit na myčku?

Právě proto, že je zima náročným obdobím, během kterého se auto špiní rychleji. Více špíny totiž znamená více agresivních činitelů, které se usazují na citlivých místech a způsobují degradaci materiálu. Chtějte svěže vypadající a novotou zářící auto. Přesvědčte se, že zimní mytí dává smysl.

Existují nějaká úskalí?

Z technického pohledu je na dobře vybavených myčkách možné auto umýt i při arktických teplotách. Všeobecně se doporučuje počkat, až se teplota ustálí někde kolem nuly. Pokud byste si přece jen chtěli nechat opečovat zevnějšek svého vozu a rtuť teploměru ukazovala nějakých -20 °C, nechte si vůz dobře vysušit. Jinak hrozí zamrznutí např. víčka od nádrže, dveří od kufru apod. V případě, že ale narazíte na myčku, kde používají tzv. osmotickou vodu – jde o vodu, která prošla reverzní osmózou a nezamrzá – můžete předešlé dvě věty klidně ignorovat.

Prohřáté auto se myje snadněji

Ideální je, když na myčku přijedete se zahřátým vozem. Prohřátý povrch totiž znamená šetrnější a efektivnější umytí. V praxi to znamená jedno: prostě s autem ujeďte nějaký ten kilometr a až potom miřte na myčku.

Nejlepší je ruční a bezkontaktní mytí

Pokud chcete pro svůj vůz tu nejlepší péči, dopřejte mu ruční umytí. Ruce se totiž dostanou téměř všude. Mytí je tak mnohem důkladnější než u stroje. Výhodou bezkontaktním mytí je pak šetrnost. Nemá totiž jak dojít k mechanickému oděru a poškození laku.

Jak často bych měl mýt své auto?

Svému autu výrazně pomůžete už tehdy, když na myčku zamíříte během zimy dvakrát. Pokud jezdíte hodně a jste z velkého města, pak samozřejmě zvažte kratší intervaly. Totéž by měli udělat i ti z nás, kteří žijí na horách, kde jsou zimy delší a více se solí. Minimálně jednou by se pak mělo jednat o oplach zahrnující ošetření konzervujícím voskem.