Chystáte se na cesty po Evropě? Víme, kde nejvýhodněji natankovat

Od svých dlouhodobých minim v oblasti 25 dolarů za barel se cena ropy postupně vyškrábala až ke dvojnásobku. To se samozřejmě projevuje i na cenách pohonných hmot, které vídáme u stojanů čerpacích stanic. Jepičí život tak, zdá se, měly doby, kdy se natural dal koupit i za méně než 26 korun. Cestovatelé tak budou muset opět sáhnout o něco hlouběji do kapsy. Nicméně stále v Evropě existují místa, kde se dá benzín či nafta pořídit poměrně výhodně.

Česko na tom není tak špatně

Motoristé si u nás často stěžují na vysoké ceny pohonných hmot. Přitom v porovnání s ostatními evropskými zeměmi patříme přinejhorším k průměru. Pravda, na příklad v sousedním Polsku je levněji – za litr naturalu si místní benzínky řeknou něco přes 26 korun oproti našim 29 – a tradičně přívětivě vyhlíží i stojany pump na Balkáně (zejména v Makedonii a Bosně a Hercegovině). S výjimkou pár dalších levných enkláv (např. Andorry či Lucemburska) na tom ale Česko není vůbec špatně. Nepatrně dráž je v Rakousku, Slovensku i Maďarsku. Výrazně si pak našinec připlatí v podstatě kdekoliv na západě Evropy.

Větší rozdíly mezi cenou nafty a benzínu

Zatímco v Čechách je rozdíl v ceně naturalu a nafty poměrně malý, zejména v zemích západní a jižní Evropy výrazně roste, a to ve prospěch nafty. Jeden příklad za všechny: v Nizozemí je cena naturalu jedna z nejvyšších v Evropě (kolem 43 korun za litr), za naftu si ale na místních benzínkách účtují „jen“ asi 33 korun. Což už je téměř srovnatelné s ČR. Poměrně výrazný nepoměr je pak i v Itálii, Německu, Francii či třeba Řecku (mimochodem Řecko tradičně představuje mezi ostatními balkánskými zeměmi výjimku, pohonné hmoty jsou zde docela drahé).

Na České republice je pak poměrně unikátní skutečnost, že zde naftu dle některých zdrojů tankujeme dráž než benzín. Rozdíl navíc není úplně zanedbatelný. Aktuálně se pohybuje kolem 1,70 korun na litr. Podobná realita je pak k vidění ještě třeba v Srbsku. Zde se nicméně rozdíl mezi benzínem a naftou vejde do jedné koruny.

Jde to výrazně levněji

V evropském kontextu na tom tedy coby spotřebitelé nejsme úplně špatně. Nicméně z globálního pohledu už ale patříme mezi třetinu nejdražších zemí. I pokud odhlédneme od skutečně extrémně nízkých cen pohonných hmot v zemích, jako jsou Venezuela, Írán či třeba Saúdská Arábie (tedy ropné velmoci), stále máme co dohánět. Téměř o polovinu levněji tankují řidiči v USA (16 korun za litr naturalu), o třetinu na Ukrajině (cca 20 korun za litr) a o čtvrtinu v Austrálii a na Novém Zélandu (asi 23 korun/litr).

Městem společně a ohleduplně. K bezpečnosti cyklistů přispějí cyklistické ulice s maximální rychlostí 30 km/h

Legislativa týkající se dopravy se neustále mění. Nedávno byla chodcům zavedena povinnost mít na sobě při pohybu mimo obec reflexní prvky. Relativně běžnou praxí se pak staly SPZ na přání a poměrně vášnivě se aktuálně diskutuje o zpřísnění bodového systému. Novinek je ale více. V únoru např. vešla v platnost novela zákona, která upravuje tzv. cyklistické ulice – městské zóny s maximální rychlostí 30 km/h, ve kterých se řidiči aut, obrazně řečeno, těší statusu trpěného vetřelce.

Pro větší bezpečí v sedle

Cyklistické ulice (přesně řečeno zóny) se mají začít vyskytovat v centrech měst, kde není z technických důvodů (např. nedostatku prostoru) možné vybudovat více pruhů pro jednotlivé dopravní prostředky. Maximální rychlost v nich bude oproti padesátikilometrovém standardu snížena na 30 km/h. Řidiči aut pak cyklisty nesmí ohrozit. Začátek a konec zóny bude určen novou dopravní značkou, o jejíž podobě se jedná.

O zřízení zóny bude rozhodovat obec

V novele zákona není stanoveno, kde přesně a podle jakých kritérií mají cyklistické zóny vzniknout. O jejich zřízení mají rozhodovat obce po poradě s dopravní policií. Aktuálně se o nich nejvíce diskutuje např. v Uherském Hradišti či v Pardubicích.

Tlak na ohleduplnost

Popisovaná legislativní změna má především do zákonné roviny dostat určitou ohleduplnost řidičů vůči cyklistům a obráceně. Informace o tom, že by zde měli mít cyklisté absolutní přednost, nicméně není správná. Řidiči pouze nesmí ohrozit cyklistu, který přejíždí komunikaci na přejezdu pro cyklisty. Pravidla týkající se přednosti v jízdě platí i v cyklistické zóně stejně. Frází „nesmí ohrozit“ jen novela ošetřuje situaci, kdy už je cyklista na přejezdu a rychle přijíždějící řidič by ho teoreticky mohl smést.