Městem společně a ohleduplně. K bezpečnosti cyklistů přispějí cyklistické ulice s maximální rychlostí 30 km/h

Legislativa týkající se dopravy se neustále mění. Nedávno byla chodcům zavedena povinnost mít na sobě při pohybu mimo obec reflexní prvky. Relativně běžnou praxí se pak staly SPZ na přání a poměrně vášnivě se aktuálně diskutuje o zpřísnění bodového systému. Novinek je ale více. V únoru např. vešla v platnost novela zákona, která upravuje tzv. cyklistické ulice – městské zóny s maximální rychlostí 30 km/h, ve kterých se řidiči aut, obrazně řečeno, těší statusu trpěného vetřelce.

Pro větší bezpečí v sedle

Cyklistické ulice (přesně řečeno zóny) se mají začít vyskytovat v centrech měst, kde není z technických důvodů (např. nedostatku prostoru) možné vybudovat více pruhů pro jednotlivé dopravní prostředky. Maximální rychlost v nich bude oproti padesátikilometrovém standardu snížena na 30 km/h. Řidiči aut pak cyklisty nesmí ohrozit. Začátek a konec zóny bude určen novou dopravní značkou, o jejíž podobě se jedná.

O zřízení zóny bude rozhodovat obec

V novele zákona není stanoveno, kde přesně a podle jakých kritérií mají cyklistické zóny vzniknout. O jejich zřízení mají rozhodovat obce po poradě s dopravní policií. Aktuálně se o nich nejvíce diskutuje např. v Uherském Hradišti či v Pardubicích.

Tlak na ohleduplnost

Popisovaná legislativní změna má především do zákonné roviny dostat určitou ohleduplnost řidičů vůči cyklistům a obráceně. Informace o tom, že by zde měli mít cyklisté absolutní přednost, nicméně není správná. Řidiči pouze nesmí ohrozit cyklistu, který přejíždí komunikaci na přejezdu pro cyklisty. Pravidla týkající se přednosti v jízdě platí i v cyklistické zóně stejně. Frází „nesmí ohrozit“ jen novela ošetřuje situaci, kdy už je cyklista na přejezdu a rychle přijíždějící řidič by ho teoreticky mohl smést.

Chystá se změna bodového systému. Lidé měli možnost návrh ministerstva připomínkovat

Uteklo to jako voda. Bodový systém v Česku platí už 10 let a při příležitosti tohoto „výročí“ se rozhodlo ministerstvo dopravy, že jej ve snaze o co nejvyšší efektivitu pozmění. U některých porušení předpisů dojde ke zpřísnění trestů, u některých naopak ke zmírnění postihu. Co je ale důležité, občané dostali poprvé v historii šanci zamýšlené návrhy připomínkovat. Jak to dopadlo?

Většina přestupků „zdraží“

Kompletní seznam navrhovaných změn je k dispozici na webu ministerstva. Povšechně vzato se dá říct, že většina přestupků vyjde řidiče dráž, a to jak finančně, tak co se týče bodového postihu.

Namátkou zmiňme třeba překročení rychlosti o více než 50 km/h (o 40 v obci). To je v současné době „ceněno“ 5 trestnými body. Ve správním řízení pak hrozí hříšníkovi pokuta od 5 do 10 tisíc korun. Pokud projde legislativní změna, bude takovéto překročení rychlosti za 6 bodů a ve správním řízení za něj bude moci být uložena pokuta až do výše 25 tisíc korun. Zároveň ale bude možné prohřešek nově řešit blokově.

Paradoxně za alkohol za volantem budou mírnější tresty z hlediska bodů (ze 7 na 6). Zvyšuje se ale rozpětí pokuty až na 25 tisíc korun u méně než 1 promile a až 75 tisíc korun u toho, kdo nadýchá přes promile.

Snahou je poloviční nehodovost

Nedávno se v Praze sešli ministři dopravy zemí V4 a výstupem schůze byl, mimo jiné, závazek snížit do roku 2020 počet usmrcených osob na silnicích na polovinu oproti roku 2010. Zda je tato snaha reálná a jak moc k ní přispěje bodový systém (ať už v současné či pozměněné podobě), je asi těžké odhadovat. Každopádně doufejme, že jsou tvrdší postihy skutečně motivovány snahou o bezpečnější silnice a nikoliv něčím jiným.

Některé přestupky bude možné nově řešit blokově

Od chystané změny si ministerstvo slibuje také zjednodušení poměrně komplikovaného bodového systému a následné menší zatížení městských úřadů byrokracií. Nově by bylo možné řešit blokově např:

  • překročení rychlosti o více než 50 km/h (40 v obci) – jednotná sazba 5000 korun
  • nesprávné předjíždění – jednotná sazba 5000 korun
  • parkování na místě pro invalidy – jednotná sazba 2500 korun
  • otáčení se a couvání na dálnici – jednotná sazba 2500 korun

Všechny změny jsou však zatím pouze v režimu návrhu, tzn. stále platí stávající bodový systém.

Lidé dostali možnost se vyjádřit

U příležitosti 10 let od zavedení bodového systému vyzval ministr Dan Ťok veřejnost k širší diskuzi o připravované legislativě. Ministerstvo dopravy návrh změn v postihování a bodování řidičů předložilo široké veřejnosti v půlce dubna. Před týdnem pak byla uzávěrka. Ptáte se, co se lidem na návrhu líbí a co by naopak smetli ze stolu?

Tvrdší postih u závažnějších přestupků poměrně velké množství diskutujících např. na sociálních sítích uvítalo. Poměrně často přitom ale byla vyslovována obava, zda tvrdší postih skutečně přispěje k nižší nehodovosti, či zda se jedná spíš o další způsob, jak z motoristů vymámit další peníze.

Objevilo se i několik věcných návrhů, např. postihovat ty řidiče, kteří ignorují pravidlo zipu či tzv. „chronické oslňovače“ dálkovými světly. Padl také návrh na zavedení výše pokuty podle příjmu řidiče. To poslední ale ministerstvo kategoricky odmítá s tím, že je účelem změny spíše snaha celý systém zjednodušit, nikoliv do něj přinést další komplikující prvek.

A co vy? Už jste si prostudovali navrhované změny? Souhlasíte s nimi, přidali byste další, anebo vám naopak některé z nich přijdou příliš drsné?

Nová vyhláška mění pravidla. Řidič jedoucí po kruhovém objezdu už nemá automaticky přednost

Jsem na kruhovém objezdu, mám tedy přednost. Přesně tak přemýšlí většina řidičů při jízdě po či vjíždění na kruhový objezd. Ovšem chyba lávky. V lednu totiž byla přijata vyhláška, která přednosti na mnoha kruháčích mění. Ano, je tomu opravdu tak. Na některých kruhových objezdech budou muset řidiči nově dávat přednost těm vozům, které na něj teprve vjíždějí.

Při vjezdu na kruhový objezd bude potřeba dávat pozor na dopravní značky

Ačkoliv si spousta motoristů myslí opak, absolutní a automatická přednost na kruhovém objezdu už dlouho neplatí. Ve skutečnosti byla zrušena už v roce 2006. V zásadě se ale jezdilo tak, jako by platila. Ze zákona totiž musela být značka „kruhový objezd“ na vjezdu doplněna buďto o trojúhelník (dej přednost v jízdě), anebo případně o stopku.

Ovšem v lednu tohoto roku prosadili, nutno dodat, že relativně v tichosti, zákonodárci změnu. Značky přikazující dát přednost nově na vjezdu na kruháč být nemusí. Co to znamená pro řidiče? Zejména ti, kteří už jedou (!) po kruhovém objezdu, si musí dávat pozor. Není-li totiž přednost upravena jinak, platí – nově – pravidlo pravé ruky. To znamená následující:

  • Příjíždím-li na kruháč a uvidím trojúhelník či stopku, musím dát přednost.
  • Pokud před objezdem značka není (resp. vyskytuje se zde pouze značka upozorňující na kruhový objezd), mám ze zákona přednost před auty, která jedou po kruháči.
  • Pokud se pohybuji po kruhovém objezdu, kde není přednost nijak upravena (tzn. na vjezdu chybí stopka či trojúhleník), musím dát přednost vozům, které na objezd teprve najíždějí. 

Vyhláška dělá z kruhových objezdů běžné křižovatky

Nově přijatá vyhláška v zásadě postavila kruhový objezd na roveň jakékoliv jiné křižovatce. To znamená, že se jako řidič musím i na něm řídit buďto dopravním značením (např. trojúhelníkem, stopkou apod.), světelnou signalizací anebo, chybí-li, pravidlem pravé ruky. Automatickou přednost při pohybu na kruháči už nemám.

Řada motoristů o změně neví. Pozor na lovce pojistných událostí

Změna nezměna, stále více či méně platí, že se řidiči vozidel přijíždějících na kruhový objezd své přednosti – často nevědomě – vzdávají. Rozhodně ale doporučujeme se na kruháčích i přesto chovat defenzivněji. Jen těžko totiž odhadnete, zda za volantem přijíždějícího vozu nesedí vykuk, který by se rád finančně přiživil na vaší pojistce.

Goodyear ukázal koncept pneumatiky pro 22. století

Nejen automobily, ale i pneumatiky jsou předmětem vizionářských projektů a konceptů. Společnost Goodyear nedávno představila svoji vizi pneumatiky budoucnosti. Má kulatý tvar, k vozu je přichycena pomocí speciálních magnetů. Drážky v dezénu pak vyplňuje speciální pěna, která tuhne a měkne v závislosti na povrchu, po němž se pneumatika pohybuje.

Pneumatika pro autonomní vozidla

Pneumatika je primárně navržena pro autonomní vozidla. Od pneumatik, které používáme běžně dnes, se liší především tvarem. Má totiž tvar koule, která se točí do všech směrů. Tento design by měl podle společnosti Goodyear kromě větší přilnavosti zajistit také pohyb do strany bez nutnosti natáčet kola vozu. K autu jsou pak gumy přichyceny pomocí speciálního magnetu.

Prozatím utopie. Některé technologie by ale použitelné byly

Eagle-360, jak Goodyear svoji studii označuje, je v současnosti samozřejmě utopií. Nicméně vývoj jde kupředu mílovými kroky a je dost možné, že se některé z použitých technologií či technologických řešení dostanou na silnici poměrně brzo. Za zmínku stojí třeba speciální pěna, která tuhne a zase měkne v závislosti na teplotě a povrchu. I díky ní by měl být Eagle-360 mimořádně odolný vůči aquaplaningu.

Inteligentní pneumatiky pro inteligentní auta

Eagle-360 je inteligentní pneumatikou, která se dokáže sama natočit tak, aby co nejvíce bránila opotřebení. Samozřejmostí by pak, alespoň tedy podle studie, měla být čidla, která upozorní na nedostatečnou hloubku dezénu. Koncepčně je pak také zajímavá bezkonkurenční manévrovatelnost, kterou by Eagle-360 mohl nabídnout. Auta díky kulovitým pneumatikám nepotřebují zatáčet, což výrazně usnadní parkování na v budoucnu stále přecpanějších a přecpanějších parkovištích. Autonomní vozy se na parkovišti samy poskládají tak, jako jsme kdysi na sebe skládali krychličky a kvádříky v legendární hře Tetris. Ostatně posuďte sami:

Už dva měsíce lze požádat o SPZ na přání

Pokud vám standardní poznávací značky přijdou z nějakého důvodu nezajímavé, máte už dva měsíce možnost zažádat si o vlastní. Takovou příležitost už od začátku roku využilo několik set řidičů a postupně přibývají další. Pokud vás zajímá cena, jedna tabulka vyjde na 5000 korun. Celkově tedy řidič osobního vozu zaplatí za SPZ deset tisícovek.

Kde a kdy se dá značka na přání sehnat?

Tam, kde se vydávají i všechny ostatní SPZ. Tedy na příslušném úřadu obce s rozšířenou působností v místě registrace vozidla. Jednoduše přijdete s žádostí, na které budou vaše údajenavrhované znění značky na přání. Pokud vám úřad značku schválí a jakmile zaplatíte výše uvedený obnos, dostanete svou fajnovou SPZ do 15 dnů. Značky na přání je možné si pořídit od začátku tohoto roku. Umožnila to novela zákona o provozu na pozemních komunikacích.

Cena jedné tabulky 5000 korun. Krádež bude trestným činem

V souvislosti se značkami na přání je třeba říci jednu důležitou věc. Jelikož byla jejich cena stanovena na 5000 korun, je krádež byť jen jediné tabulky trestným činem. A jinak budou asi majitelé přistupovat i k poškození své SPZ. Pokud dnes při couvání naberete a promáčknete tažným zařízením SPZ vozidla stojícího za vámi, jeho majitel dost možná jen mávne rukou. Pokud však narazíte na vlastníka SPZ na přání, asi bude reagovat poněkud podrážděněji.

Na značku není možné si dát cokoliv

Registrační značky na přání sice zákon o pozemních komunikacích výrazně zbenevolentnily. Ve srovnání s některými jinými zeměmi jsme ale stále konzervativní. V případě auta musí být značka vždy složená z 8 znaků, pro motocykly platí 7 znaků a pro majitele mopedů 5 znaků. Pokud jste si už představovali, kterak se budete českými dálavami prohánět s SZP nesoucí název „F1“, musíme vás zklamat. Nic takového nebude bohužel (anebo bohudík?) přípustné.

Další omezení jsou pak následující:

  • na SPZ musí být kombinace čísel a velkých písmen s výjimkou G, CH, O, Q a W, která se snadno zaměňují. Značka se tedy nemůže skládat pouze z písmen.
  • na SPZ nesmí být taková slova či zkratky, které jsou hanlivé, vybízejí k rasismu, xenofobii a obecně k nenávisti vůči nějaké skupině obyvatel
  • přípustné nejsou speciální znaky jako ?, ! apod.
  • SPZ nesmí obsahovat zkratku pro orgán státní správy (např. PČR, MDCR apod.).

O tom, zda navrhované znění SPZ na přání splňuje daná kritéria, rozhodne úřad obce s rozšířenou působností.

Značku nepůjde prodat

SPZ na přání je přenositelná. To znamená, že je možné ji využít na další osobní automobil ve vlastnictví stejné osoby. Je však vázána na jednoho člověka. Nelze s ní tedy obchodovat tak, jako třeba ve Velké Británii. Pokud jste tedy měli v plánu zažádat si rychle o nějakou libovou prémiovou SPZ, počkat pár let a pak ji náležitě zpeněžit (tak jako jeden Brit, který za svou značku F1 dostal nabídku v řádu milionů liber), budete si muset nechat zajít chuť.

Je značka vázaná na fyzické osoby?

Ne, není. O speciální SPZ mohou požádat jak fyzické, tak právnické osoby.

Je to definitivní. Řidičák na zkoušku letos nebude

Řidičáku na zkoušku se letos nedočkáme. S institutem, jehož zavedení mělo přimět mladé řidiče k zodpovědnější jízdě a tím udělat naše silnice bezpečnější, sice Ministerstvo dopravy do budoucna počítá. Ke schválení ale dojde nejdříve v roce 2017.

Jedná se o konkrétní podobně

Existuje expertní skupina složená ze zástupců policie a ministerstva, která se zabývá přípravou návrhu legislativní změny označované jako řidičák na zkoušku. Skupina bude vycházet, mimo jiné, z rozsáhlé analýzy chování a návyků mladých řidičů, na které aktuálně pracuje Centrum dopravního výzkumu v Brně. Tato analýza by měla být hotová do konce roku. I ministerstvo v současnosti dodává, že je nejbližším reálným termínem ke schválení institutu řidičáku na zkoušku až rok 2018.

Ve hře je rychlejší vybodování

Ministr dopravy Dan Ťok by rád, aby pro začínající řidiče platila místo 12bodové hranice pro tzv. vybodování hranice šestibodová. Vzhledem k tomu, že je na podzim tohoto roku plánované zpřísnění bodového systému, znamenalo by to mladého řidiče, dopustí-li se některého z vážnějších přestupků, pravidlo jednou a dost.

Řidičák na zkoušku pro mladé řidiče, anebo pro všechny začínající řidiče?

Další otázkou, která v souvislosti s řidičákem na zkoušku vyvstává, se týká toho, koho by se měla povinnost projít jakousi zkušební dobou týkat. Je možné, že by tato povinnost nakonec padla pouze na začínající řidiče do určitého věku (např. 25 či 30 let). Pokud si tedy řidičák uděláte ve čtyřiceti, legislativní změna se vás týkat nebude. To jsou ale zatím všechno jen spekulace.

Není řidičák na zkoušku protiústavní?

Jednou ze základních zásad garantovaných ústavou je rovnost před zákonem. Někteří právníci se ale už nyní pozastavují nad tím, zda je řidičák na zkoušku v zamýšlené formě v souladu s ústavou, tj. zda tuto rovnost před zákonem nepokřivuje. Určitě se tedy povedou diskuse i na této úrovni.

Nejvíce přestupků páchají čtyřicátníci

Řada z nás má tak nějak zafixované, že jsou mladí řidiči od přírody méně opatrní, častěji se chovají agresivněji a ještě častěji přeceňují své schopnosti. Tak či onak, pravdou je, že početně mezi bodovanými řidiči paradoxně vedou čerství čtyřicátníci (platí jak pro muže, tak pro ženy). Na druhou stranu přiznejme si, že v reálném životě nemusí mírné překročení rychlostního limitu znamenat ohrožení bezpečnosti. A stejně tak „předpisová“ jízda ještě nutně nemusí být bezpečná. Existují totiž faktory, které prostě legislativně podchytitelné nejsou a ani být nemohou.

Podtrženo a sečteno: pokud zatím řidičák nemáte a bojíte se nově zavedeného institutu řidičáku na zkoušku, můžete být v klidu. Dříve než v roce 2017 určitě platit nebude. Jako realistický termín se jeví, jak už bylo psáno výše, rok 2018. Zatím tedy máte fůru času zaskočit do autoškoly a oprávnění získat ve formě, na kterou jsme zvyklí.

Proč není dobrý nápad dojíždět zimní pneumatiky v létě?

Asi se všichni shodneme na tom, že jezdit v zimě na letních pneumatikách je šílenost. Jak to ale funguje opačně? Je možné (a bezpečné) mít v létě na kolech zimáky? Nejsou vlastně letní pneumatiky tak trochu zbytečné?

Letní pneumatiky v zimě jsou nezákonné. Zimní pneumatiky v létě projdou

Povinnost zimního obutí je v daném období stanovena zákonem. Naopak v období letních prázdnin bude policejní hlídce jedno, zda máte na autě obutou zimní či letní směs. Faktem ale je, že zimní pneumatiky v létě na disky nepatří. Důvody jsou jednoduché. Každá pneumatika, zimní i letní, byla vyvinuta a vyrobena tak, aby nabídla nejlepší možné vlastnosti za určitých podmínek. Zimní pneumatiky jsou zhotoveny z měkčí směsi, která lépe funguje v teplotách pod nulou. Hrubší vzorek pak lépe drží stopu na sněhu a ledu.

Ovšem jakmile se oteplí, měkkost směsi začne být na škodu. Pneumatika se snadno přehřívá, opotřebovává a v neposlední řadě i hůře sedí v zatáčkách. Zkuste si v 35° horku projet trochu rychleji zatáčkou. Od kol se začne linout pískot dříve, než se nadějete. Zimní pneumatiky jsou navíc v horku hlučné a díky vyššímu odporu s sebou nesou i vyšší spotřebu paliva.

Na zimácích se hůře brzdí

Hrubší vzorek zimní pneumatiky sice přijde vhod na sněhu a ledu. Na suché rozpálené vozovce ale prodlužuje brzdnou dráhu. To je dáno především menší styčnou plochou s vozovkou. Zimní pneumatiky jsou rozhodně nepostradatelné v podmínkách, pro které jsou určeny. V létě ale svoji funkci plní výrazně hůře než pneumatiky letní.

Za vedra roste riziko prasknutí

Při plně zatíženém autě a vystoupá-li rtuť teploměru dostatečně vysoko, existuje u zimních pneumatik mnohem vyšší riziko prasknutí než u pneumatik letních. Ačkoliv by kvalitní obutí takto nikdy selhat nemělo, stoprocentní jistotu člověk nemá nikdy. Stačí, aby se na silnici nenadále objevila překážka (spadlá větev, kus železa apod.) a může být, lidově řečeno, vymalováno.

Situace, kdy zimní pneu poslouží lépe než letní. Není jich mnoho, ale jsou

Abychom zimní pneumatiky v létě jen nehanili, je třeba říct, že existují určité specifické situace, kdy přijde zimní směs vhod i v létě.

Typickým příkladem je silné znečištění vozovky štěrkem, blátem, pískem a podobně. Díky drážkám uzpůsobeným (primárně) k rychlému odvodu sněhu a břečky, se s podobnou situací umí drobátko lépe popasovat zimní pneumatiky. Kvalitní letní pneumatiky však obstojně vede stopu i v takových podmínkách a za svými zimními kolegyněmi zaostávají jen o píď.

O něco málo jistěji se pak chovají zimní pneumatiky i za silného deště. Hlavní roli hrají opět drážky, které rychle odvádějí vodu a tím snižují riziko tzv. aquaplaningu.

Přezouvat na léto se vyplatí

Pokud bychom ale sečetli všechny klady a zápory, vyjde nám jedno. Zimní pneumatiky v létě patří do sklepa či do garáže. Letní pneumatiky jsou totiž v tomto období jistější, rychlejší, bezpečnější, tišší a celkově komfortnější, zejména pak za tropických veder. Návštěva pneuservisu někdy na začátku dubna tak z tohoto pohledu dává docela smysl.

points-1200x628-chuck

Nevíte si rady s námrazou auta? Poradíme

Konečně dorazila pravá zima. Není ho sice přespříliš, i tak ale většinu Čech a Moravy v posledních dnech pocukroval sníh. Ranní teploty se pak na řadě zhouply i hluboko pod -15 °C. A to už jsou hodnoty, se kterými mohou být nespokojení jen opravdoví kryofilové. Na druhou stranu třeskuté mrazy jsou tradičně noční můrou motoristů. Dokáží totiž rychle z auta zaparkovaného před domem udělat nedobytnou pevnost.

První pomoc: škrabka

Škrabku na sklo má ve výbavě snad každý. Tato věcička sice umí často efektivně odstranit lehkou námrazu ze skel. Se silnou ledovou krustou a zvlášť ještě za velmi nízkých teplot si ale poradí málokdy. A pokud ano, je to za cenu poškození skla. To totiž na sebe váže prachové částice, které při seškrabování poškozují sklo. Je to vlastně stejný princip jako čištění brýlí kapesníkem. Kapesník může zářit chirurgickou čistotou na míle daleko. Na brýlových sklech jsou ale usazeniny, které při krouživém pohybu způsobují pavučinové poškrábání. Při ošetřování čelního skla škrabkou tak postupujte jemně. Jinak vás na jaro překvapí stovky a stovky mikroškrábanců.

Na led s rozvahou aneb kdy hrubá síla škodí

Pokud se na ledovou krustu na čelním skle podíváte detailně, zjistíte, že se pod její nejsvrchnější vrstvou ukrývá jakási drobná mezírka. Jde vlastně o tenkou vrstvu vody, která vlivem působení tlaku nezamrzá. Led na povrchu materiálu vytváří napnutý útvar, pod nímž se nachází velmi tenká vrstvička vody, která není zmrzlá. Vtipem je, že pokud se nám podaří ledový příkrov narušit, škrabku vůbec nebudeme potřebovat. Ledové kusy jen od skla odloupneme. Ale jak na to?

Funguje…teplá voda

Možná si vzpomínáte na následující radu: hlavně na čelní sklo nechodit s kýblem vřící vody. Ledová vrstva by sice byla ta tam během pár vteřin. Hrozilo by ale poškození skla vlivem teplotního šoku. Mnohem lepším – a stále účinným – řešením by byla vlažná či teplá voda s teplotou kolem 30 °C. I ta dokáže námrazu spolehlivě narušit. Jakmile pak svrchní vrstva ledu popraská, kousky ledu už stačí jen odlámat (dá se klidně použít boční strana škrabky). Pokud by některé z nich byly ke sklu přilepené silněji, nalijte na ně ještě trochu vlažné vody.

Arktická zima? Je třeba přisolit…

Pokud venku opravdu mrzne, jako když praští, je možné efektivitu tekutého rozmrazování zvýšit určitými „aditivy“. Jedním z nich je stará známá sůl (kuchyňská, posypová). Používají ji silničáři a údržbáři, jelikož usnadňuje rozpad ledu. Její drobnou nevýhodou je určitá agresivita, nicméně dnešní auta jsou stavěna tak, aby solnému roztoku odolala. Nemusíte se tedy bát poškození. Ostatně soli stačí přidat jen trochu. Na litr tekutiny je více než dostatečná polévková lžíce soli.

Když nemáte vodu, tak tam dejte…fridex

Člověk zrovna nemusí táhnout karavanou velbloudů napříč Saúdskou Arábií, aby poznal, jak těžké je někdy získat láhev vody. Ovšem ani nedostatek vody nutně neznamená stopku. Jako náhrada se nabízí nemrznoucí kapalina. I ta umí narušit vnější ledovou krustu. Trvá to ale déle – zvláště za silných mrazů – a „nálev“ je třeba i několikrát zopakovat.

Jedete v autě s opilým řidičem? Za případnou škodu můžete být částečně odpovědní

Obecně se předpokládá, že je zodpovědnou osobou v autě jeho řidič. To znamená, že v případě nehody jde veškerá zodpovědnost (především finanční) na jeho bedra. Zhruba před rokem se ale v české judikatuře objevil zajímavý případ. Zfetovaný řidič tehdy boural a zabil či zranil několik lidí (sám během nehody zemřel). Jeho pojišťovna, která měla původně zaplatit veškerou újmu, se ale úspěšně bránila.

Víte o tom, že je šofér pod vlivem? Utíkejte pryč

Co přesně se tehdy v Praze projednávalo? Zfetovaný řidič tehdy vezl v autě dalších 5 lidí, kteří o jeho stavu věděli. I přesto s ním ale do vozu usedli, navíc ještě v počtu vyšším, než kolik povoluje technický průkaz. A aby toho nebylo málo, nepoužili ani bezpečnostní pásy. V autě tehdy 3 lidi včetně řidiče zemřeli, zbylí 3 vyvázli se zraněním. Když pak případ projednával prvoinstanční soud, rozhodl tak, že je všechna vina na řidiči a že veškerou škodu musí uhradit jeho pojišťovna.

Ta se ale bránila. Argumentovala tím, že měli mladí lidé jednak použít bezpečnostní pásy. A také jich ve voze nemělo sedět 6. Jejich hlavním prohřeškem ale bylo podle právníku pojišťovny to, že o stavu řidiče věděli a i přesto se mu svěřili. To nakonec uznal i Městský soud v Praze:

„Šlo o lehkovážné jednání, mladí lidé porušili zákonem stanovenou povinnost použít bezpečnostní pás a tím, že do vozidla nastoupil větší než povolený počet osob, zvýšili riziko ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích,“ uvedli ve svém prohlášení soudci.

Spoluvina spolujezdců pak byla znalci odhadnuta na 80 % (50 % vědomí, že je řidič pod vlivem drog; 30 % nepřipoutání se a překročení počtu míst k sezení). Pojišťovna tak měla rázem platit pouze 20 % původní částky.

Nejvyšší soud: spolujezdec nemůže být na nehodě zodpovědný více než z 50 %

Precedenční rozhodnutí Městského soudu v Praze pak více či méně potvrdil i Nejvyšší soud. Ten pouze uvedl, že by spoluvina posádky nikdy neměla přesáhnout 50 %. Kompenzace pak rozdělil mezi zúčastněné strany v poměru 1:1. I toto rozhodnutí je ale jednoznačné: spolujezdec není v žádném případě při nehodě automaticky z obliga.

Já mám pět piv. Ty tři. Řídíš!

U výše uvedeného případu je zásadní jedna věc. Bylo prokázáno, že spolujezdci o stavu řidiče věděli. Pokud by byla situace jiná, odpovědnost by jim soud patrně nepřiznal.

Teď si ale představme trochu jinou situaci: dva kamarádi jdou do hospody na pár piv. Jeden z nich se pak rozhodne zariskovat a cestu zpět odřídit. Druhý má pocit, že je tím pádem v bezpečí a nic se mu nemůže stát. Faktem je, že spolujezdci nikdo dýchnout dát nemůže. Pojišťovna řidiče se ale může tak jako v předchozím případě bránit a začít zjišťovat, zda spolujezdec o podnapilosti svého kamaráda věděl. A to není úplně těžké. Stačí shlédnout videozáznam z restauračního zařízení, pořídit pár svědeckých výpovědí apod. Pro spolujezdce pak tento dýchánek může skončit tak, že přinejmenším nedostane bolestné.

Alkohol za volant nepatří

Na rozdíl od řady jiných zemí je u nás aplikovaná politika nulové tolerance vůči alkoholu za volantem. Rozhodně tedy doporučujeme před jízdou nejen nepít, ale zároveň si i dávat pozor na to, s kým do auta usedám.

1

Zima je pro auto náročné období. Přinášíme pár tipů, jak jej přežít ve zdraví

První prosincové dny sice arktickou zimu zrovna nepřipomínají. To ale neznamená, že k nám letos vůbec nezavítá. Pokud chcete být na případnou nenadálou návštěvu sibiřského vzduchu připravení, čtete dále. V dnešním článku totiž nabídneme několik tipů, které vám i vašemu autu pomohou náročné zimní období přestát bez ztráty kytičky. A co víc, řadu z nich využijete i při teplotách mírně nad nulou.

Sledujte předpověď počasí

Být na situaci připravený je vždy lepší než s užaslou tváří řešit až její důsledky. Doporučujeme zběžně sledovat, co nám říkají meteorologové. Jejich krátkodobé předpovědi bývají většinou přesné. Pokud se chystá náhlé ochlazení, ledovka či přívaly sněhu, nepodceňte následující tipy.

Kontrola tlaku pneumatik se vyplatí

O nutnosti používat touto dobou zimní gumy bylo řečeno mnohé a asi není třeba ji dále rozpitvávat. Na co ale řada motoristů zapomíná, je tlak v pneumatikách. Ten za třeskutých mrazů velmi rychle klesá. Důsledkem pak bývají zhoršené jízdní a brzdné vlastnosti a v neposlední řadě také rychlejší opotřebení běhounů. Tlak doporučujeme v zimě kontrolovat alespoň jednou za měsíc, při silných mrazech i každý týden.

Pozor na olej

Chlad způsobuje, že olej houstne, čímž se znesnadňuje jeho pohyb v motoru. V mrazivém období je tedy mnohem větší pravděpodobnost, že dojde k poruše motoru než za běžných teplot. Určitě si tedy na olej dávejte pozor, měňte jej a používejte pouze takový, který předepisuje výrobce. Jaký to je, se dozvíte buď u svého autorizovaného servisního partneru anebo v manuálu.

Vizuální kontrola motorového prostoru u starších aut

Pokud jezdíte se zánovním autem, měli byste být podobných problémů ušetření. Pokud ale máte starší auto, je dobré během zimy jednou za čas letmo zkontrolovat motorový prostor. Dávejte pozor, jestli neuvidíte na hadičkách či na rozvodovém řemenu praskliny či jiná poškození. Ty mohou způsobit celou řadu potíží od sníženého výkonu a vyšší spotřeby až po fatální závady.

Doplňujte chladicí kapalinu

Nedostatek chladicí kapaliny (nemrznoucí směsi) může snadno způsobit katastrofu. Kontrolujte její objem a v případě nízké hladiny ji doplňujte. Jinak riskujete vážné poškození motoru a drahou opravu.

Dobře vidět je základ

V zimním období hodně trpí stěrače. Na čelním skle se objevují ztvrdlé kousku sněhu a ledu, přes které musí stěrače přejíždět. Určitě doporučujeme ještě před zimou stav stěračů zkontrolovat a v případě pochybností je vyměnit. Jedná se o levnou položku, která má ale zásadní dopad na komfort a bezpečnost.

V zimě trpí i čelní sklo

Podívejte se, zda se na vašem čelním skle nenacházejí praskliny či jiná poškození. Během mrazů se praskliny snadněji rozšiřují, což je kromě větší vydutosti skla dáno také tím, že voda, která se v těchto prasklinách usadí, zamrzá a dále je roztahuje. Při jízdě dávejte pozor, aby vám do čelního skla nestřílely kousky štěrku, asfaltu apod.

Nejezděte s prázdnou nádrží

Rozmary počasí mohou způsobit, že zůstanete „viset“ třeba uprostřed dálnice bez možnosti ji opustit. Pokud by vám mělo dojít palivo, nejen, že nebudete schopní z místa odjet po vlastní ose. V autě si ani nezatopíte. A to může být v extrémních situacích hodně velký problém. Určitě tedy během zimy doporučujeme jezdit s alespoň půlkou nádrže.

Auto nechte zahřát

Majitelé naftových a přeplňovaných motorů, zbystřete. Za nízkých teplot svému vozu uděláte radost tím, že jej nebudete hned vytáčet a ani po něm nebudete chtít hned plný výkon. Představte si, že by někdo chtěl po vás plný výkon pár vteřin po té, co vás vytáhne z vyhřáté postele. Tento tip samozřejmě platí pro všechny motory. Klasické atmosféry se ale přece jen zahřívají rychleji a nejsou tak citlivé na případné poškození.

Jak se chovat během sněhové kalamity?

Pokud vyrážíte na hory či do odlehlých míst, bylo by možná dobré mít u sebe něco, co my nazýváme kufřík první pomoci. Pokud se vám podaří někde zapadnout v rozbředlém sněhu, skvěle funguje pro zvýšení trakce třeba stelivo pro kočky. Spolehlivý je ale i obyčejný písek. Mějte u sebe také tažné lano, baterku, malou lopatku, staré papíry a přikrývky. Chybět by nemělo ani něco na zub a na pití. Ideální jsou třeba energetické tyčinky a zelený čaj. Samozřejmě ale záleží na tom, ve kterých místech se budete pohybovat.