Bez-názvu-1

Letos bude potřeba vyměnit přes 800 tisíc řidičáků. S propadlým nejezděte, hrozí pokuta

Nikdy v historii nebylo v jednom roce vydáno tolik řidičských průkazů jako v roce 2007. Tehdy jich městské úřady opustilo přesně 1 146 518. Ovšem nic netrvá věčně a průkazy s desetiletou platností je třeba letos vyměnit. Výměna je zdarma. Naopak za jízdu s propadlým řidičákem vám hrozí pokuty – až 2000 korun v blokovém řízení a ještě o pětistovku víc v řízení správním.

Jízda bez platného řidičáku se může prodražit

Všichni dnes spěcháme. Investovat ždibek času do výměny propadlého řidičáku se ale vyplatí. Za jízdu bez platného řidičáku (propadlého či který nemáte fyzicky u sebe) hrozí pokuta až 2000 korun v blokovém řízení. Ve správním řízení vám pak mohou napařit dokonce půl třetí tisícovky. Na druhou stranu není pravda, že se při jízdě s propadlým řidičákem vystavujete riziku řízení bez řidičského oprávnění. To samozřejmě nepozbýváte.

Bezplatnou výměnu lze provést 3 měsíce předem

Na městský úřad s rozšířenou působností se můžete pro nový řidičák vydat již tři měsíce před datem skončení platnosti vašeho stávajícího řidičského průkazu. Vyřízení běžně zabere 20 dní. Pokud spěcháte, lze zažádat o expresní vydání do pěti dnů. To už je ale zpoplatněno 500 korunami.

Na úřad se vydávejte s průkazem totožnosti, současným řidičákem a průkazovou podobiznou

Řidičák vyměňují úředníci na příslušném úřadě obce s rozšířenou působností (tedy v místě trvalého bydliště). Potřebovat budete průkaz totožnosti a současný řidičák. Dále je potřeba si s sebou přinést jednu běžnou průkazovou fotku. Bohužel (anebo bohudík) vás při vyřizování řidičského průkazu nevyfotí tak, jako např. při vyřizování cestovního pasu.

Není fyzický řidičák přežitek?

V souvislosti s avizovanou nutnou výměnou řidičáku se nabízí jedna zajímavá otázka. Je skutečně nezbytné, abychom u sebe řidičák vozili ve fyzické podobě? Budeme-li totiž mít to štěstí, že si s námi budou v rámci silniční kontroly chtít policisté trochu popovídat, je stejně velmi pravděpodobné, že si sice od nás vypůjčí fyzický řidičák, vzápětí si nás ale stejně proklepnou v registru řidičů, zda např. nemáme vyslovený zákaz řízení. Proč tedy u sebe řidičák ve fyzické podobě vlastně vozit?

Tohle ale berte spíše jako takovou zajímavost na konec. Rozhodně nedoporučujeme se s policisty pouštět do nějakých rozepří. I oni postupují podle toho, co jim stanovuje zákon a jaké mají předpisy a nařízení. Třeba se ale jednou dočkáme dne, kdy dojde např. k zaintegrování řidičáku do občanského průkazu, ať už pomocí čipu či jinak.

Bez-názvu-1

Stát výrazně ušetří na výrobě SPZ. Cena jedné tabulky spadne ze 77 na 45 korun

Výrobu českých registračních značek zajišťuje od roku 2001 společnost Hicon. Za jednu tabulku si účtuje 77 korun. Nový dodavatel, který vzešel z otevřené soutěže, ale bude výrazně levnější. Jedna běžná značka vyjde stát na 45 korun, což představuje úsporu zhruba 40 %.

Otevřená soutěž přinesla výhodnější podmínky pro stát

Ministerstvu dopravy se díky vypsání otevřené soutěže podařilo najít nového dodavatele SPZ. Je jím firma Security Paper Mill (SPM), která nabídla cenu 45 korun za tabulku. To představuje úsporu nákladů ve výši kolem 40 %, která by měla daňovým poplatníkům v následujících letech uspořit přes 100 milionů korun. „Jsem rád,“ vyslovil se ministr dopravy Ťok, „že se nám povedlo to, co ministerstvo nebylo schopno udělat více než 15 let, tedy vysoutěžit nového dodavatele registračních značek za výrazně nižší cenu. Díky tomuto kroku ušetříme státu za dobu trvání kontraktu více než 100 milionů korun.“

Kontrakt na čtyři roky

Ministerstvo s SPM podepsalo smlouvu na dodávku registračních značek již v listopadu 2016. Reálně dodávky začaly v dubnu 2017, resp. v březnu 2017, kdy probíhal zkušební provoz. Výhodou smlouvy je její čtyřleté trvání. Pokud státu nebude vyhovovat kvalita či najde-li se nový ještě výhodnější dodavatel, má ministerstvo v rukách určitou flexibilitu a může po relativně krátké době začít lovit v jiných vodách. Ale nepředbíhejme.

100-120 tisíc značek za měsíc

Během jednoho měsíce se vyrobí mezi 100 a 120 tisíci tabulek. To při úspoře asi 30 korun na jedné představuje úsporu ve výši kolem 3 milionů korun každý měsíc. Ročně tak stát zaplatí méně o nějakých 36 milionů. Během čtyř let trvání kontraktu pak ušetří něco přes 140 milionů. Nutno ale dodat, že čísla se mohou měnit v závislosti na aktuálních potřebách jednotlivých registračních míst.

Registrační značka bude mít nově hologram

Padělání SPZ se sice neděje v masovém množství. I tak je ale určitě dobře, že se budou nové tabulky pyšnit bezpečnostním prvkem v podobě hologramu. Ten najdeme v místě, kam se ještě nedávno lepila emisní známka. Určitě se ale nelekejte, že by hrozila masová výměna SPZ a s ní související běhání po úřadech. Nic takového se v blízké budoucnosti neplánuje.

points-1200x628-chuck

Jsou na zimu lepší užší, nebo širší pneumatiky? Hodně záleží na tom, kde jezdíte

Řada z nás má tak nějak podvědomě zafixováno, že jsou užší pneumatiky na zimu lepší. Široký profil ovšem ne radno zahazovat. Podle známého časopisu Autobild se totiž buclatější zimní pneumatiky chovají jistěji a komfortněji, a to na suchu, mokru i na sněhu.

Stejná pneumatika, jiné rozměry

Redaktoři AutoBildu si vzali na paškál populární zimní pneumatiky Dunlop Winter Sport 5, a to ve čtyřech různých rozměrech (225/40 R18, 225/45 R17, 205/55 R16, 195/65 R15). Jejich jízdní vlastnosti pak zkoušeli na několika površích. Prvním z nich byla zasněžená vozovka, pak následoval mokrý povrch a test uzavíral suchý asfalt. Měřil se záběr, ovladatelnost a brzdění.

Na sněhu překvapivě vítězí šířka

Ačkoliv by si člověk mohl myslet, že na sněhu budou dominovat úzké gumy, nebylo tomu tak. Ve všech disciplínách zvítězil širší rozměr 225/45 R17. Pokud jde o trakci, tu měly slovy Autobildu „velmi dobrou“ i úzké pneumatiky. V porovnání se svými širšími sokyněmi ale ztrácely při brzdném manévru a ovladatelnosti.

Na mokré silnici vyniknou také široké pneumatiky. Jsou ale náchylnější k aquaplaningu

Mokrý test opět patřil širokým profilům. Nejlepší hodnocení si vysloužil rozměr 225/40 R18. Ovšem pozor, pokud jde o odolnost vůči aquaplaningu, blýskl se podle očekávání nejužší rozměr. Je to dáno tím, že se pneumatiky lépe do vody „zakousnou“ díky menšímu rozprostření tlaku. Na mokru tedy platí, že za běžných okolností je lepší široká guma. Zejména na silnicích nižší kvality, kde existuje riziko hlubokých kaluží či např. vyježděných kolejí, ale doporučujeme na všemocnost širokého obutí nespoléhat.

Na suchu žádné překvapení

Zcela podle předpokladů dopadl test na suchém asfaltu. Rozměry 225/40 R18 a 225/45 R17 předčily užší gumy v brzdění a ovladatelnosti. Ve prospěch užšího profilu ale hrál jízdní komfort a samozřejmě menší valivý odpor a s ním související nižší spotřeba paliva.

Před výběrem pneumatik je nutné ujasnit si své potřeby

Ještě před tím, než svému plechovému miláčkovi koupíte obutí – ať už zimní či letní – je nutné odpovědět si na následující otázky. Kde se nejčastěji vyskytuji? Kolik najezdím kilometrů? Co od svého auta a zimních pneumatik očekávám? Pokud jezdíte hlavně po běžných cestách či po městě, doporučujeme střední až větší rozměry. Pokud máte rychlý vůz a jezdíte hodně, zvolte široký profil. Při jízdě si ale dávejte pozor na aquaplaning. Pokud chcete minimalizovat náklady na provoz auta, bude pro vás nejvhodnější úzký profil. Ten pak vynikne i v extrémních situacích, kam patří např. jízda do kopce v hluboké vrstvě uježděného sněhu. Do toho se totiž úzký profil lépe zakousne. Ovšem na běžné sněhem pokryté vozovce už pak, přinejmenším tedy podle testu Autobildu a na výše uvedených pneumatikách, zvítězí širší rozměry.

Bez-názvu-1

Dalších 100 kilometrů dálnic bez poplatku. Ministerstvo chce ulevit městům

Od 1.1. 2017 se můžeme těšit z další stovky kilometrů dálničních úseků, na které není vjezd podmíněný dálniční známkou. Jedná se výhradně o příměstské dálnice, od jejichž vyjmutí ze zpoplatněné sítě si ministerstvo dopravy slibuje lepší vzduch a méně hluku ve městech.

Neplacené úseky rostou jako houby po dešti

Od ledna 2017 si to bez dálniční známky můžeme svištět až stotřicítkou na další zhruba stovce kilometrů. Jde o několik přivaděčů do Prahy (D0, D6, D7, D10, D11) a dále o úseky na Hané (D1, D35, D46), v okolí Plzně (D5) a Ústí nad Labem (D8). Již nějakou dobu není dálniční kupon vyžadován na D1 v okolí Brna ani při cestě z Ostravy do Polska. K loňským 46 novým nezpoplatněným kilometrům tak od ledna přibyla další stovka. Ministerstvo dopravy si od vybraných dálničních úseků gratis slibuje především snížení zátěže pro města, která trpěla nadměrnou hustotou dopravy a s ní souvisejícímu znečištění a hluku. Tisíce řidičů se totiž den co den ve snaze vyhnout se zpoplatnění vydávali do městských ulic.

Prodeje dálničních známek rostou

Obavy, že v souvislosti s otevřením nových bezplatných úseků dojde k poklesu poptávky po dálničních známkách a s tím souvisejícímu propadu příjmů do státního rozpočtu, se ukázaly jako liché. V roce 2016 se počet prodaných kuponů meziročně zvýšil a růst očekávají na ministerstvu dopravy i letos. Stovce nových bezplatných dálničních kilometrů navzdory.

Nezpoplatněné kilometry neznamenají benevolentnější přístup k neplatičům

5 tisíc korun v blokovém a až 100 tisíc korun ve správním řízení. Takové zůstávají postihy za jízdu bez či s neplatným dálničním kuponem. Rozhodně tedy nelze rozšíření nezpoplatněné dálniční sítě chápat jako ústupek neplatičům. Při delších přesunech po dálnici je dálniční známka stále vyžadována a jízda bez ní se trestá. Cena roční viněty zůstala na 1500 korunách, měsíční pak pořídíte za 440 a 10denní za 310 korun.

points-1200x628-chuck

Automobilky nejspíš výhledově opustí dieselový pohon. Je neekologický a drahý

O tom, že by se měly zpod kapot osobních vozů vznětové agregáty stáhnout, se mluví již nejméně dva tři roky. A soudě podle četnosti (leckdy oficiálních) vyjádření ze strany automobilek, se nakonec spekulace promění v realitu. Důvody jsou dva. Jednak je nafta výrazně méně ekologická, než se předpokládalo. A za druhé přestává mít ekonomický smysl. Na příklad Volvo tak přišlo již v létě s vyjádřením, že plánuje od nafty úplně upustit.

Neekologický provoz, vysoké emise NOx

Zásadním problémem „nafťáků“ je rozdíl mezi deklarovanými a skutečnými emisemi škodlivin. Až v současnosti přitom vyplývá plně najevo škodlivost oxidů dusíku NOx, jehož dieselová auta v reálu vypouštějí mnohonásobně více, než kolik výrobci deklarují. A jsou to právě NOx, které dle ICCT na území Evropské unie každoročně způsobují či výrazně přispívají k tisícům úmrtí.

Při testech, které provedla ICCT (International Council on Clean Transportation), bylo navíc překvapivě zjištěno, že osobní automobily produkují výrazně více oxidů dusíku na kilometr než těžké nákladní automobily (500 oproti 210 mg/km). Vzhledem ke změně metodiky určování emisní zátěže plánované na září, se dá předpokládat, že problémy s absolvováním testu bude mít drtivá většina dieselových motorů. A vyvinout nové, výrazně šetrnější bude pro automobilky dost možná tak nákladné, že od nafty úplně upustí. Přinejmenším tedy v malých vozech. U větších aut nafta asi nějakou dobu zůstane. I v tomto segmentu to ale má přinejmenším nahnuté.

Třeba nejmenší z mladoboleslavských dětí, Škoda Citigo, diesel pod kapotou vůbec nenabízí. Konkurenční Citroën C1/Peugeot 107/Toyota Aygo sice nejprve osmiventilový agregát 1,4 TDI měly. Dnes už je ale stažený a zákazník se musí spokojit s litrovým tříválcem.

Naftu vytlačí benzín a hybridy

Dá se očekávat, že už v roce 2020 bude docela nesnadné narazit na nový malý vůz s dieselem pod kapotou. A i u větších vozů, kde nafta může dávat i přes vyšší servisní náklady a náklady na vývoj ekonomický smysl, je potřeba počítat s velkou ofenzivou benzínu a hybridního pohonu.

V souvislosti s emisním švindlováním známým jako Dieselgate se navíc na naftu začínají dívat skrze prsty i veřejnoprávní instituce. Např. do centra Paříže by měla mít veškerá naftová auta zapovězený vstup už v roce 2020. A podle všeho se začnou k tažení proti naftě připojovat i další evropská města.

Ostatně horlivou láskou k dieselovým motorů netrpí ani samotné automobilky. Naftové motory jsou konstrukčně složitější, náročnější na servis a především pak nákladné na vývoj, mají-li splňovat neustále se zpřísňující emisní požadavky. Třeba takové Volvo se už v létě vyjádřilo v tom smyslu, že chce postupně naftu odstranit ze všech svých vozů. Nejprve těch menších, třídy 40 a 60 (mimochodem slovo „menší“ je v této souvislosti hodně relativní. Třída 60 je srovnatelná např. s E-Klasse od Mercedesu či „pětkou“ z Mnichova), a nakonec i u královské „devadesátky“.

points-1200x628-chuck

Konec hlemýžďů na dálnicích? Za překážení v levém pruhu pevná pokuta 1500 korun a dva body k tomu

Tradičním nešvarem českých řidičů je neoprávněné využívání všech jízdních pruhů na dálnici i tehdy, kdy k tomu nemají důvod (nepředjíždějí). Aktuálně za zneužívání levého pruhu hrozí pokuta do 2000 korun na místě, případně 1500 až 2500 korun ve správním řízení. Ministerstvo dopravy nicméně podle České televize pracuje na legislativní změně. Ta by měla pokutu za tento prohřešek stanovit pevně na 1500 korun a navíc by byli nově provinilci obdarováni dvěma trestnými body.

V současnosti se prohřešek řeší především domluvou

Podle aktuálně platné právní úpravy lze za zneužití levého pruhu udělit pokutu „do 2000 korun“. Policie nicméně často provinilce jen upozorní. Tomu ale bude možná brzy konec. S plánovanou novelizací by za tento prohřešek měla být pevně daná pokuta 1500 korun (1500-2500 ve správním řízení) a k tomu navíc ztráta dvou trestných bodů. Pokud novela projde, bude tak teoreticky možné přijít o „papíry“ jen v důsledku opakované neoprávněné jízdy v levém pruhu.

Jiný než pravý pruh jen pro předjíždění

Nepovolená jízda v levém pruhu není jen prohřeškem vůči něčemu, co by se dalo nazvat řidičská etika. Zákon 361/2000 Sb. jasně říká, že

„Mimo obec se na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy jezdí v pravém jízdním pruhu. V ostatních jízdních pruzích se smí jet, jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.“

To tedy znamená, že pokud nepředjíždím, nemám v levém a dokonce ani prostředním pruhu co dělat, a to bez ohledu na rychlost, jakou se pohybuji. A co víc, v zákoně se mluví o pozemní komunikaci. Pravidlo tedy platí i na těch silnicích, které nejsou formálně považovány za dálnice (např. rychlostní silnice).

Vyšší kvalita levého pruhu neomlouvá

Hlavním důvodem pro neoprávněnou jízdu v prostředním či levém pruhu je pro řadu motoristů kvalitativní nepoměr mezi povrchy na obou stranách silniční komunikace. Zatímco v pravém pruhu často narazíme na hluboké koleje a celkově nekvalitní povrch v důsledku permanentního zatížení kamiony a autobusy, nalevo je situace výrazně lepší. A ačkoliv je takové chování přirozené a lidsky pochopitelné, z pohledu zákona jde o prohřešek. Takový, za který bude nově de iure hrozit celkem hmatatelný postih.

 

points-1200x628-chuckj

Není zácpa jako zácpa. Může být mnohem hůř než na D1 či v Praze

Pokud se vám nepozdávají kolony ve velkých českých městech ani štosování na D1, chápeme vás. Není to nic příjemného. Na druhou stranu může být i mnohem hůř, a to člověk ani nemusí vyrazit do některé z divoce se rozpínajících se asijských či jihoamerických aglomerací. Stačí, když si na den Díkuvzdání zajede do slunné Kalifornie. Místní dálnice Interstate 405 se vlivem extrémně silné dopravy proměnila na dvoubarevný „hřbitov“ kolosálních rozměrů.

V Americe je všechno velké. I dopravní zácpy

Britský Daily Telegraph se v úvodu svého článku o dopravním kolapsu na slavné „čtyřistapětce“ ptá, zda šlo o nejhorší dopravní zácpu v historii. Jestli tomu tak skutečně bylo, se ale asi nedozvíme. Důležité je jedno. Z ptačí perspektivy dominoval Los Angeles v den Díkuvzdání bílo-červený pruh mnoha tisíc téměř stojících vozidel, který se táhl doslova od horizontu k horizontu. Ostatně posuďte sami.

Dopravního kolapsu se chytli šprýmaři

Televizní stanice ABC7, jejíž vrtulník mamutí zácpu natočil, video ihned umístila na sociální sítě, kde se stalo hitem. Během několika hodin od vyvěšení jej zhlédli miliony uživatelů. Někteří si podle pravidla, že nic není tak špatné, aby si z toho člověk nemohl udělat legraci, ze zácpy začali utahovat vymýšlením vtipů a slovních hříček.

A našli se i jedinci s poetickým srdcem. Jeden z komentátorů masy bílých a červených světel přirovnal k bílým a červeným krvinkám, které proplouvají hlavní tepnou živého organismu, který se jmenuje Los Angeles. Ať tak či onak, nechtěli bychom se tohoto cirkusu aktivně účastnit.

points-1200x628-chuck

Jak nejlépe zahřát studený motor?

Už na základní škole nás tělocvikáři před každou hodinu upozorňovali na to, jak je nezbytné se před každou fyzickou aktivitou rozcvičit. A jakkoliv by se tento příměr mohl jevit mimo mísu, určitou „rozcvičku“ potřebují i naše auta. Především pak jejich motory, ve kterých se nachází řada poměrně citlivých součástek, kterým se studenými starty rozhodně nezavděčíte. Čeho se tedy vyvarovat a naopak co dodržet?

Zahřívání na volnoběh je zbytečné. S vozem můžete vyrazit téměř ihned. Buďte ale citliví.

Nejlepší způsob, jak šetrně zahřát motor, je s vozem vyrazit na cestu nějakých 10 vteřin po startu. Pedál plynu je přitom ale potřeba sešlapávat citlivě, a to tak, aby se otáčky motoru nedostaly nad cca 3000 za minutu u benzínových motorů a přibližně 2500 za minutu u dieselů. Jistě, pokud tyto hodnoty přestřelíte, k tragédii nedojde. Moderní motory by měly zvládnout i plné otáčky ihned po nastartování. Pokud se ale budete k motoru chovat takto pravidelně, koledujete si o potíže.

S vyššími otáčkami se totiž zahřívají písty a tím se roztahuje materiál, ze kterého jsou vyrobeny. Válec, kolem kterého se nachází chladicí plášť, se naopak zahřívá výrazně pomaleji a hrozí, že se do něj píst nevejde, resp. na jeho stěnách vytvoří rýhy. 

Podobně citlivým místem pak bývá i těsnění hlavy válce. Ta bývá většinou vyrobena z hliníku, díky čemuž se zahřeje rychleji než blok motoru vyrobený zpravidla z litiny. Jakýmsi styčným bodem mezi těmato dvěma články je pak právě těsnění, které může v důsledku vysokého tlaku předčasně vypovědět službu.

Atmosférické motory vydrží víc. I je ale raději šetřete

Nejvíce na studené starty trpí dieselové motory a pak motory přeplňované, tj. s turbem či kompresorem. I klasickou atmosféru pod kapotou je ale radno zbytečně neškádlit. Nabízí se samozřejmě otázka, za jak dlouho je motor připravený podat maximální výkon. Odpověď může být různá a přesná cifra se udává jen těžko (závisí na celé řadě faktorů: typu motoru a oleje, způsobu jízdy, samozřejmě venkovní teplotě atd.). Všeobecně se ale dá říct toto: po ujetí přibližně 20 kilometrů by mělo být jakékoliv vozidlo při jakékoliv venkovní teplotě vzduchu připraveno na podání maximálního výkonu.

Rozhodně doporučujeme kontrolovat ukazatel teploty motoru. Není-li ještě ručička na svém místě, raději svému plechovému miláčkovi dopřejte ohleduplnější zacházení. On vám to dříve či později vrátí.

Studený motor „žere“ jako mamut

Všeobecně se nedoporučuje před odjezdem motor několik minut zahřívat na neutrál. Sice mu tím neuškodíte. Ovšem množství paliva, které při takovéto rozcvičce auto spotřebuje, stejně tak jako objem emisí, které při ní vyprodukuje, je často větší než při citlivé jízdě. Rozjezd bez většího prodlení tak dává i ekonomický smysl, nehledě na to, že kolem svého parkovacího místa zbytečně nevytváříte – jistě k velké radosti sousedů – oblak exhalací.

points-1200x628-chuck

Zákaz vjezdu nákladních vozidel platí nově i pro některé osobáky. Ministerstvo jej rozšířilo v souladu s vídeňskou Úmluvou

Dopravní značka B4 známá jako „zákaz vjezdu nákladních automobilů“ se nově vztahuje nejen na vozidla nad 3,5 tuny, ale také na všechna vozidla kategorie N1 s výjimkou obytných aut. Nově tedy bude znamenat stopku např. i pro užitkové kombíky s přepážkou za zadními sedadly či menší dodávky. Ministerstvo dopravy přistoupilo k rozšíření zákazu tak, aby byla značka v souladu s vídeňskou Úmluvou o dopravních značkách a signalizaci.

Změna se dotkne tisíců firemních vozů

Vyhláška č. 294/2015 platná od 1.1. tohoto roku rozšiřuje platnost značky B4 také na menší dodávky pod 3,5 tuny a speciální automobily s přepážkou za zadními sedadly. To se dotkne tisíců vozů v rámci firemních flotil, kterým za nerespektování značky hrozí pokuta. Důvodem k rozšíření působnosti „béčtyřky“ je ze strany Ministerstva dopravy snaha dopravní značení sjednotit s vídeňskou Úmluvou o dopravních značkách a signalizaci.

Policisté jsou údajně benevolentní, ale…

Podle všeho se policisté na hříšníky z řad řidičů osobních vozidel vybavených přepážkou či malých dodávek přinejmenším nezaměřují. Teoreticky ale může i jim nerespektování značky přivodit stejné komplikace jako řidičům náklaďáků. Tedy pokutu v blokovém řízení do 2000 korun a 1500 až 2500 korun ve správním řízení. Dobrou zprávou je, že se za přestupek neudělují trestné body.

Řidiči si mohou požádat o výjimku

Pokud by pro některé řidiče znamenalo rozšíření zákazu „existenční“ či jiné problémy, mohou si zažádat o výjimku. Obce pak případně mohou značku jako takovou doplnit o dodatkovou tabulku, na které bude uvedena nejvyšší povolená hmotnost vozidel (např. 3,5 t). Značka se pak bude vztahovat pouze na vozy o hmotnosti přes 3,5 tuny. Tedy tak, jako tomu bylo před legislativní změnou.

Legislativní špeky, které nás mohou překvapit v zahraničí

Předpisy týkající se silničního provozu jsou sice v jednotlivých evropských členských zemích podobné. To ale neznamená, že neumí překvapit. Navíc legislativa se neustále mění a co platilo vloni, nemusí platit dnes. V následujícím článku vám přinášíme pár zajímavostí, které je dobré znát, než se v zahraničí vydáte na silnice.

Pozor na Slovinsko. Bez dálniční známky sem nejezděte a o pokutě nesmlouvejte

Tipněte si, kde se platí vyšší pokuty za jízdu po dálnici bez platné známky. V Rakousku, Švýcarsku či Slovinsku? Pokud přemýšlíte nad prvními dvěma možnostmi, samá voda. V Rakousku si dálniční „pirátství“ bez viněty cení „pouze“ na 120 Eur (motorkáři platí 65 Eur). Švýcaři už jsou tvrdší, když chtějí 200 franků. Ještě o třídu výše ale jdou Slovinci. Za nepoužití dálniční známky v této „předjadranské“ zemi zaplatíte poměrně libových 300 až 800 Eur. Dlužno ale dodat, že při zaplacení na místě se pokuta snižuje až o polovinu. Nicméně i tak to bude přinejmenším 150 Eur, což je vzhledem k poměrně nerozsáhlé dálniční síti docela pálka. Slovinci jsou všeobecně na své dálnice hrdí. Jak jinak lze vysvětlit, že za stěží 400 kilometrů svých dálnic chtějí poplatek 30 Eur za měsíc? Pro srovnání rakouská dálniční síť  má přes 1700 kilometrů a za 10denní známku se platí pouze 8,8 Eur.

A ještě jedna důležitá věc. Se slovinskými uniformovanými příslušníky nesmlouvejte. Podobné pokusy jsou zde totiž chápány jako pokus o korupci.

Kuřáci, pozor v Itálii

V Itálii nově platí zákaz kouření ve voze, kterým se přepravuje dítě do 12 let či těhotná žena. Pokud vás policisté načapají, těšte se na tučnou pokutu 500 až 5000 Eur. Zákaz přitom platí pro celou posádku, ne jen pro řidiče.

Máte nainstalovanou palubní kameru proti silničním pirátům? V Rakousku ji sundejte

Pokud používáte onboard kameru coby ochranný prostředek vůči vybržďovačům a jiným silničním pirátům, v Rakousku ji budete muset sundat. Jinak hrozí pokuta v řádu desítek Eur a konfiskace přístroje. A podobný předpis platí i v Portugalsku.

Pohonné hmoty v kanistru? Raději ne

Všeobecně nedoporučujeme převážet přes hranice pohonné hmoty. Třeba v Itálii platí zákaz dovozu více než 10 litrů paliva. To navíc musí být v homologovaném kanystru. Za porušení hrozí kromě pokuty až 7000 Eur (což už je sama o sobě pořádně citelná sankce) dokonce trest odnětí svobody.

Není povinná výbava jako povinná výbava

Řada našinců si myslí, že si s českou povinnou výbavou vystačí i za hranicemi. Ovšem není tomu úplně tak. Příkladem mohou být reflexní vesty. Ty jsou již nějakou dobu povinné pro každého pasažéra v Itálii, Francii, Maďarsku a Slovinsku. A nově k tomuto seznamu přibylo Polsko. Vesty je navíc potřeba mít přímo ve voze, nikoliv v kufru. Rakušané jsou pak o něco benevolentnější. Zde při kontrole postačí, když bude mít vestu řidič. Dojde-li ale k nenadálé události, musí se do reflexní vesty nasoukat všichni pasažéři, kteří vystupují z vozidla.

Pokud máte k řízení předepsané dioptrické brýle a vydáváte se do Španělska, zbystřete. Zdejší legislativa totiž vyžaduje mít u sebe brýle náhradní. Ve Francii je pak součástí povinné výbavy také alkohol tester.

No a ještě perlička na závěr: pokud se zařadíte do nepočetných řad našinců, kteří se po vlastní ose vydají do Běloruska, vězte, že součástí povinné výbavy jsou v této zemí také tři kusy kondomů.