points-1200x628-chuck

Automobilky nejspíš výhledově opustí dieselový pohon. Je neekologický a drahý

O tom, že by se měly zpod kapot osobních vozů vznětové agregáty stáhnout, se mluví již nejméně dva tři roky. A soudě podle četnosti (leckdy oficiálních) vyjádření ze strany automobilek, se nakonec spekulace promění v realitu. Důvody jsou dva. Jednak je nafta výrazně méně ekologická, než se předpokládalo. A za druhé přestává mít ekonomický smysl. Na příklad Volvo tak přišlo již v létě s vyjádřením, že plánuje od nafty úplně upustit.

Neekologický provoz, vysoké emise NOx

Zásadním problémem „nafťáků“ je rozdíl mezi deklarovanými a skutečnými emisemi škodlivin. Až v současnosti přitom vyplývá plně najevo škodlivost oxidů dusíku NOx, jehož dieselová auta v reálu vypouštějí mnohonásobně více, než kolik výrobci deklarují. A jsou to právě NOx, které dle ICCT na území Evropské unie každoročně způsobují či výrazně přispívají k tisícům úmrtí.

Při testech, které provedla ICCT (International Council on Clean Transportation), bylo navíc překvapivě zjištěno, že osobní automobily produkují výrazně více oxidů dusíku na kilometr než těžké nákladní automobily (500 oproti 210 mg/km). Vzhledem ke změně metodiky určování emisní zátěže plánované na září, se dá předpokládat, že problémy s absolvováním testu bude mít drtivá většina dieselových motorů. A vyvinout nové, výrazně šetrnější bude pro automobilky dost možná tak nákladné, že od nafty úplně upustí. Přinejmenším tedy v malých vozech. U větších aut nafta asi nějakou dobu zůstane. I v tomto segmentu to ale má přinejmenším nahnuté.

Třeba nejmenší z mladoboleslavských dětí, Škoda Citigo, diesel pod kapotou vůbec nenabízí. Konkurenční Citroën C1/Peugeot 107/Toyota Aygo sice nejprve osmiventilový agregát 1,4 TDI měly. Dnes už je ale stažený a zákazník se musí spokojit s litrovým tříválcem.

Naftu vytlačí benzín a hybridy

Dá se očekávat, že už v roce 2020 bude docela nesnadné narazit na nový malý vůz s dieselem pod kapotou. A i u větších vozů, kde nafta může dávat i přes vyšší servisní náklady a náklady na vývoj ekonomický smysl, je potřeba počítat s velkou ofenzivou benzínu a hybridního pohonu.

V souvislosti s emisním švindlováním známým jako Dieselgate se navíc na naftu začínají dívat skrze prsty i veřejnoprávní instituce. Např. do centra Paříže by měla mít veškerá naftová auta zapovězený vstup už v roce 2020. A podle všeho se začnou k tažení proti naftě připojovat i další evropská města.

Ostatně horlivou láskou k dieselovým motorů netrpí ani samotné automobilky. Naftové motory jsou konstrukčně složitější, náročnější na servis a především pak nákladné na vývoj, mají-li splňovat neustále se zpřísňující emisní požadavky. Třeba takové Volvo se už v létě vyjádřilo v tom smyslu, že chce postupně naftu odstranit ze všech svých vozů. Nejprve těch menších, třídy 40 a 60 (mimochodem slovo „menší“ je v této souvislosti hodně relativní. Třída 60 je srovnatelná např. s E-Klasse od Mercedesu či „pětkou“ z Mnichova), a nakonec i u královské „devadesátky“.