Alimenty a řidičák: budou neplatiči chodit pěšky?

Poslední dobou se naši zákonodárci zabývají myšlenkou, že by neplatiči alimentů kvůli svým dluhům měli pozbýt řidičského oprávnění. V dnešním článku se podíváme na to, zda by byl takový krok uvážený, etický a proveditelný a hlavně, zda by přinesl kýžený efekt, tj. zlepšení vymahatelnosti rodičovských alimentů.

Podobný zákon již za hranicemi roky funguje

Ačkoliv se může zdát, že návrh, aby neplatiči alimentů přišli o řidičák, představuje něco neslýchaného a inovativního, opak je pravdou. V řadě zemí – a zdaleka nejde jen o západní Evropu – je již institut odebrání řidičského oprávnění kvůli neplacení alimentů plně zakotven v tamějších legislativách.

Je možné takto zlepšit vymahatelnost práva?

Jednoznačná odpověď na tuto otázku není. Pravděpodobně ano, nicméně o žádný zázračný bič na dlužníky asi nepůjde. Jen se podívejme na sousední Slovensko: zde během posledních dvou let sice zabavili řidičské oprávnění téměř každému čtvrtému neplatiči, avšak z těch, kterým jej zabavili, své závazky vyrovnala jen necelá čtvrtina. Zbytek na ztrátu řidičáku nijak nereagoval. Je tedy dobré položit si otázku, zda se u nás nebude dít něco podobného.

Odejmutí řidičského průkazu v praxi

Pokud vás zajímá, jak by v praxi docházelo k odejmutí řidičáku, nejspíše by se postupovalo podle následujícího scénáře. Existující dluh by se exekutor snažil nějakým způsobem vyrovnat (srážkou ze mzdy, z bankovního účtu apod.). Pokud by nebyl úspěšný, zaslal by k soudu žádost o zabavení řidičského průkazu. Pokud by jí bylo vyhověno, bylo by na Policii ČR, jakým způsobem hříšníka o průkaz připraví. Nabízí se možnost si dlužníka předvolat a při návštěvě policejní stanice mu průkaz zabavit, případně jej o totéž požádat doporučeným dopisem. Na případné detaily uvedení do praxe si však ještě musíme počkat.

Jak spolu vlastně souvisejí dluh na výživném a možnost řídit vozidlo?

V podstatě nijak. Zastánci návrhu argumentují tím, že každý, kdo má na benzín, má i na výživné, a proto, pokud na své děti nepřispívá, nemá ani právo řídit. Samozřejmě se zde nechceme pouštět do nějakých diskuzí na téma gender, ale není možné si nepovšimnout, že možnost zavést institut pozbytí řidičského průkazu je zaměřen takřka výhradně na muže. Otázka je, jak by reagovaly např. ženy, které zanedbávají výchovu svých dětí, na návrh, podle kterého by bylo možné jim znemožnit např. návštěvu kosmetického salonu či kadeřnice. Argumentace by zde byla úplně stejná: pokud má (čas a peníze) na to chodit na modeláž či barvení nehtů, pak musí mít jistě i čas a peníze na to, postarat se o své děti. A co by se stalo, pokud by dotyčný dlužník byl např. řidič z povolání (který, v případě vyhazovu skončí na pracovním úřadě a stát mu bude muset vyplácet sociální dávky), zde raději ani nebudeme řešit.

Děti na prvním místě?

I přes nedostatky a nezpochybnitelné nevýhody takového návrhu je jasné, že zabezpečení a klidný život dětí by měl být v rozvinuté společnosti na prvním místě. Zda však zákon bude efektivní a hlavně nezneužitelný, je nyní velmi těžké říci a je nutné si počkat na jeho uvedení do praxe.