České legislativní vody zčeří nový termín sekundární oběť. Poškození mohou nově žádat o odškodnění za psychickou újmu

V souvislosti s implementací nového občanského zákoníku se mohou motoristé, a nejen oni, těšit na celou řadu novinek. Jednou z nich je kompletní přepracování legislativního přístupu k řešení odškodnění a finančnímu ohodnocení psychické újmy utrpěné při dopravní nehodě. Nově se po vzoru řady vyspělých zemí zavádí termín „sekundární oběť“. Ten se bude na rozdíl od současného výkladu vztahovat např. i na náhodné svědky či osoby bez rodinného či citového vztahu s poškozenými.

Současné pojetí termínu „psychická újma“ versus nový občanský zákoník

Až do současnosti platilo, že žádat o odškodnění za psychickou újmu bylo sice možné, týkalo se to však velmi omezené skupiny lidí (manželé, rodiče, děti, sourozenci, případně jiné osoby blízké žijící s dotyčným ve společné domácnosti). Zákon navíc stanovoval limit 240 tisíc korun. Je tedy jedno, co jste během nehody viděli či prožili, více jste neměli šanci dostat. Nový občanský zákoník právo žádat o takové odškodnění zcela přeformulovává. Nově se jej totiž bude moci domáhat kdokoliv (náhodný svědek, stopař či třeba přítel poškozené). Upravena či lépe řečeno zcela vyňata byla ze zákona pasáž určující maximální možné plnění při psychické újmě. Od příštího roku tak bude zcela v kompetenci soudů rozhodnout jaké odškodnění si dotyčný zaslouží.

Není újma jako újma

O typickém příkladu psychické újmy můžeme mluvit např. tehdy, když dojde k vážné nehodě se smrtelnými následky. Některý ze zúčastněných či svědků přitom nemusí být sám fyzicky poškozen vůbec, pohled na stříkající krev, znetvořený obličej či třeba rozsáhlé popáleniny jej však může i přesto výrazně poznamenat. Důsledkem tohoto zážitku může začít trpět nespavostí, úzkostmi či dokonce přemýšlet o sebevraždě. Teoreticky však k soudům dost možná poputují i zcela odlišné případy. Zarytý vegetarián a milovník všeho živého se může cítit psychicky poškozen při pohledu na rozježděné vnitřnosti sražené zvěře. Velkou mírou konsternace si jistě projde i manželský pár čekající dítě, které však díky náhlému potratu, třeba i v důsledku traumatizujícího zážitku, již nikdy neuvidí.

Psychickou újmu bude nutné prokázat

Odpůrci nové legislativní úpravy často argumentují její zneužitelností. Ta je však omezená. Každý, kdo se rozhodne zažádat o odškodnění, bude muset prokázat, že na něj má nárok. To znamená, že budou soudy striktně vyžadovat znalecké posudky či posudky od ošetřujících lékařů z oboru psychologie/psychiatrie. Při určování výše odškodnění budou soudy brát v potaz jak těžko kvantifikovatelné a nehmatatelné následky definované jako zásah do osobní sféry tak případné prokazatelné náklady související s léčbou (náklady na pořízení medikamentů, služby psychology, ušlý zisk apod.).

Odškodnění půjde na vrub viníka. Možná zdraží povinné ručení

Uzná-li soud nároky na plnění v důsledku psychické újmy za oprávněné, bude je hradit viník nehody z povinného ručení. Celkově se tak dá očekávat, že se škody způsobené při dopravních nehodách zvýší. Nasnadě je tak otázka, zda se v souvislosti s novým občanským zákoníkem pojišťovny neodhodlají ke zvýšení poplatků za povinné ručení. Zcela nezbytně to tak ale být nemusí. Nedá se totiž předpokládat, že by soudy uznávaly psychickou újmu každému takříkajíc na potkání.