Kdy zvolit automatickou a kdy manuální převodovku

Chystáte se na koupi nového či ojetého vozidla a nevíte, zda by bylo pro Vás výhodnější zvolit automatickou či manuální převodovku? Vlastníte vozidlo v automatu a nevíte si s ním rady? Anebo jste jen zvědaví? Ať už tak či onak, v dnešním článku si rozebereme pár základních informací souvisejících s automatickým řazením, podíváme se na jeho výhody a nevýhody a upozorníme, na co dbát při koupi a následné údržbě takového vozu.

Nejprve tedy základní informace o automatické převodovce. Můžeme říci, že se jedná o takový mechanismus, který zabezpečuje, že řidič nemusí v průběhu jízdy řadit. Zároveň je ale nezbytné zmínit, že termín „automatická převodovka“ je značně široký a automatů existuje nespočet. Od klasických automatů, které můžeme vidět např. u starých amerických vozů, automaty s možností sportovního řazení, přes automaty s možností manuálního řazení (např. Tiptronic), až po tzv. řazení F1 tlačítky na volantu (např. Ferrari či Maserati).

Jak automatická převodovka funguje

Hlavní úkol automatu je naprosto shodný s manuálem – je jím řazení. Zásadně se však liší princip fungování. Zatímco u vozu s manuálním pohonem je zcela a výhradně na řidiči, aby vyhodnotil aktuální otáčky motoru, výkon či např. záběr spojky, u vozu s automatickým pohonem se řidič stará pouze o rychlost (a přirozeně zatáčení). U automatu je tedy celý tento proces řízen výhradně elektronicky. Řídicí jednotka vyhodnocuje informace přicházející ze senzorů otáček motoru, rychlosti, nastavení regulačních klapek apod., a podle toho podřazuje či nadřazuje. Kromě toho jsou všechny automatické vozy vybaveny elektronickou ochranou, která zabezpečuje to, že nedojde k přetočení motoru a jeho následnému poškození. Pokud např. budete v automatu chtít zařadit 1. převodový stupeň při rychlosti 100km/h, elektronický systém Vás prostě a jednoduše nepustí a počká, až rychlost klesne někam na 40-50km/h, kdy je možno tento stupeň bezpečně zařadit.

Obsluha automatické převodovky

Mohlo by se sice na první pohled zdát, že se jednotlivé nemanuální převodovky značně liší, vypadají výrazně jinak (některé stroze, některé s velkým množstvím všemožných knoflíků), základní princip ovládání je však vždy totožný. Na voliči, který je umístěn na místo klasické řadicí páky, jsou nadpisy P (parkovací režim), R (zpátečka), N (neutrál) a D (drive – jízda). U modernějších převodovek se navíc nabízí možnost volit polohy označené čísly 1, 2, a 3, kdy dochází k řazení maximálně prvního, druhého, resp. třetího stupně. Pro nastartování takového vozidla je nutné sešlápnout brzdu, která zde funguje v podstatě jako spojka, otočit klíčkem a poté zařadit některý ze zmíněných jízdních režimů.

Výhody a nevýhody automatu ve srovnání s manuálem

Jak již bylo zmíněno, základní předností automatické převodovky je komfort pro řidiče. Spojka patří do minulosti, pravou rukou je možné v klidu ovládat např. přístrojovou desku a za volant je možno usednout i při drobném zranění levé nohy. Dalším nesporným plusem automatických vozů je jejich menší citlivost vůči nevhodnému způsobu jízdy. Horší už je to s dynamikou. Zejména jízda „brzda plyn“ automatům nesvědčí a jsou ve srovnání s manuálními vozy výrazně pomalejší (např. zrychlení z 0-100 km/h je u starších verzí automatů horší až o 30 % a o 10-20 % je i vyšší spotřeba). Zlí jazykové (avšak zcela oprávněně tvrdí), že dvouapullitrový automat má jízdní vlastnosti dvoulitru při spotřebě třílitru. To je v podstatě pravda.

Odpůrci automatů často argumentují jejich vysokou servisní náročností, omezenou životností apod. Na jednu stranu je sice pravda, že např. repase automatické převodovky či její oprava může vyjít i na více než 100.000 kč, na druhou stranu je však nutno dodat, že automaty jsou zpravidla spolehlivé. Jejich životnost se většinou pohybuje kolem 250.000 km (i když zejména u vysokoobjemových vozů je při kvalitním servise a pravidelných výměnách tekutin možné najet i dvojnásobek bez nutnosti jakéhokoliv náročnějšího servisního zásadu). Mimoto je ale nesporným faktem, že automatika šetří motor, a navíc u automatu odpadá nutnost výměny spojky.

Jednotlivé varianty automatizovaného řazení

Automatizovaných a „nemanuálních“ převodovek je k dispozici nepřeberné množství. Pojďme si nyní projít nejfkrekventovanější z nich. Např. taková DSG převodovka (Direktschaltgetriebe či Direct Shift Gearbox) je vybavena dvojicí spojek, což umožňuje řazení bez ztráty výkonu. Za zmínku pak stojí především moderní sedmistupňová DSG převodovka, která se dokonce pyšní nižší spotřebou než manuál, čehož je dosaženo suchými spojkami (olej totiž klade odpor, a z toho důvodu se i zvyšuje spotřeba).

Další zautomatizovanou převodovkou je Tiptronic, který je nabízen v rámci koncernu VW. Zde má řidič k dispozici tři jízdní režimy, jejichž volba je prováděna buď manuálně prostřednictvím voliče, anebo automaticky řídicí jednotkou převodovky (funkce Fuzzy Logic). Mimo to je u Tiptronicu možné řadit plně manuálně (voličem vpřed a vzad). V dlouhodobém efektu však Tiptronicu manuální řazení spíše nesvědčí a třebaže to automobilky zřídka přiznávají, je relativně citlivý na údržbu. Nezbytností jsou pravidelné výměny oleje, filtry a samozřejmě ohleduplné zacházení. Pokud jsou však tyto podmínky splněny, je Tiptronic schopen bez nutnosti zásadního servisního zásahu ujet pořádnou porci kilometrů.