Lékařské prohlídky budou povinné až od 65 let

V současnosti zákon říká, že každý neprofesionální řidič je povinen dostavit se na první lékařskou prohlídku již v 60 letech. Nově to však bude až od 65 let. Někteří senátoři totiž platnou úpravu považují za přežitek. Argumentují tím, že řada čerstvých šedesátníků je stále ve velmi dobré kondici a nemá tedy smysl pochybovat o jejich schopnostech bezpečně řídit automobil.

Zvyšuje se věková hranice pro odchod do důchodu, měly by se posunout i povinné lékařské prohlídky

Předkladatelé novely zákona Grulich a Oberfalzer tvrdí, že se zvyšujícím se věkem nutným pro odchod do důchodu by se měl zvýšit i věk, kdy již řidiči musí na pravidelné prohlídky. Oba senátoři tak zkrátka říkají, že pokud chce stát po někom, aby naplno pracoval, nemá právo pochybovat o jeho řidičské kondici. Minimálně z části mají jistě pravdu. Velké procento dnešních šedesátníků stále naplno pracuje. Jejich organismus se tak musí vyrovnat i s mnohem větší zátěží, než je pouhé šoférování. Nejde tedy dát za pravdu odpůrcům novely, kteří tvrdí, že oddálení první preventivní prohlídky zhorší bezpečnost na silnicích.

Šedesátníci jsou většinou stále dobrými šoféry

Všeobecně se tvrdí, že nejvhodnějším obdobím pro řízení je doba mezi čtyřicátými a padesátými narozeninami. V této době má většina řidičů již dostatečné zkušenosti, leckdy i z více vozů, nemají tendence k agresivní jízdě jako mladší řidiči, a navíc jsou stále ve velmi dobré kondici. To samé se však dá říci i o čerstvých šedesátnících. V této době sice začíná trochu zlobit zrak, zde se však nabízí jednoduchá a účinná korekce pomocí brýlí. Třebaže se po šedesátce nepatrně prodlužuje reakční doba, defenzivnější styl jízdy a ochota předvídat však tento handicap bez problémů odstraní.

Starší šoféři sice někdy přeceňují své možnosti, jejich mladší kolegové jsou na to však mnohem větší experti

Je jistě pravdou, že někteří senioři mají sklony nepřiznat si, že některé věci už prostě nedokáží. Své síly však často přeceňují i výrazně mladší šoféři. Může jít o přecenění řidičských schopností (rychlá jízda), kondice (příliš dlouhá trasa ujetá bez odpočinku) či třeba svého zdravotního stavu. Toho se však dopouští řidiči bez ohledu na věk či pohlaví. Jednou za čas sice médii bleskne případ 90letého důchodce, který s nadsázkou řečeno svým vozem během pěti minut naboural 100 aut. Často však jde o skutečně nemocné osoby, které potřebují dohled a dávno mají řízení lékařem zakázáno.

Nově jsou lékaři povinni oznámit městskému úřadu zhoršení pacientova stavu

Více než rok je již v platnosti novela zákona, která umožňuje lékařům informovat příslušný městský úřad o tom, že dotyčný pacient již není schopen bezpečně řídit vůz a je nutné mu řidičské oprávnění odebrat. Ještě nedávno byli totiž lékaři vázáni mlčenlivostí. Typicky se jedná o případy, kdy lékař odhalí výrazné zhoršení stavu pacienta ještě před tím, než má dotyčný dorazit na povinnou prohlídku. Až do konce roku 2011 totiž platilo, že je čistě na dobré vůli a uvážení dotyčné osoby, zda již řídit nebude. Neexistovaly totiž páky jak mu v tom zabránit.

Pravidelné psychologické testy u profesionálních řidičů bude dle zákona platit zaměstnavatel

Každý řidič z povolání musí jednou za čas absolvovat psychologické testy. Ty sice většinou hradil zaměstnavatel, nebylo to však pravidlo. Dle nového zákona ale tyto testy svým zaměstnancům hradit musí, ovšem pouze v případě, že jde o rutinní přezkoušení. Pokud řidič o své oprávnění přijde, veškerou mašinérii k získání nového řidičáku si bude muset hradit sám.