Oční problémy mohou být skrytým zabijákem. Při řízení to platí dvojnásobně

Najít v dnešní době člověka, který má oči zcela v pořádku je stále těžší a těžší. Někdo by dokonce mohl tvrdit, že jsou již takoví lidé vymřelým živočišným druhem. Ať už je skutečnost jakákoliv, potíže se zrakem jsou zásadním zdravotním problémem, který dramaticky ovlivňuje naše životy. A schopnost řídit vozidlo o to více. Rádi bychom poukázali na některé aspekty této problematiky. V potaz přitom budeme brát hlavně potenciální rizikovost jednotlivých očních vad v silničním provozu a možnosti jejich řešení.

Hlavním parametrem je korigovatelnost vady

To, zda jsme i přes takové či onaké potíže s viděním schopni bezpečně řídit, ovlivňuje především faktor korigovatelnosti konkrétní vady. Existuje řada řidičů, kteří mají 7 a více dioptrií. Avšak díky kvalitním a dobře provedeným brýlím a charakteru vady jsou schopni řídit bez potíží. Naopak existuje spousta řidičů, jejichž „dioptrická nálož“ je výrazně nižší, avšak díky skrytému šilhání, světloplachosti a řadě dalších potíží jsou v silničním provozu spíše postrachem. Jejich potíže se totiž dají velmi těžko řešit.

Pozor na „neviditelné“ oční vady

Řada z nás má oční potíže spojené pouze s dioptriemi. Ty jsou jakýmsi domnělým kvantifikátorem závažnosti oční choroby. To ale platí jen částečně. Existuje celá řada lidí, kteří mají sice dioptrií hodně, tato indispozice je však v životě ovlivňuje jen minimálně. Naopak řada z nás trpí takovou chorobou, která je sice na první pohled mnohem méně zřejmá, o to více ale může dotyčného obtěžovat či mu znemožňovat kvalitní život. Nebylo by příliš smysluplné zde uvádět dlouhý seznam všech možných očních nemocí včetně popisu mechanismu, jak ovlivňují schopnost očí vnímat situaci. Zaměříme se tak jen na některé tzv. „neviditelné“ oční potíže, které si navíc často ani neuvědomujeme či jim přikládáme jen pramalou váhu.

Pozor na skryté šilhání

Jednou z potenciálně nebezpečných a omezujících očních vad je mimo jiné i tzv. skryté šilhání. To zpravidla nemá žádný vliv na ostrost vidění jako takového. Vizuálně se projevuje tak, že zatímco duhovka a zornice jednoho oka se nachází ve středu očního prostoru a směřuje svůj pohled přímo, druhé oko šilhá směrem buď ke spojivce nebo častěji na druhou stranu. Potenciální nebezpečí této vady tkví ve skutečnosti, že člověk, který jí trpí, mívá poměrně často při snaze udržet obě oči v přímé pozici bolesti hlavy, tlak v oblasti čela apod. Pokud se navíc o totéž pokouší dlouhodobě a sleduje přitom objekty, které se pohybují a jsou vzdálené – to se samozřejmě při řízení děje – může si přivodit dokonce zvýšení tepu, nadměrnou potivost apod. Pozornost řidiče je přitom do značné míry vyplýtvána snahou udržet si koncentrovaný pohled, důsledkem čehož může být neschopnost správně odhadnout vzdálenost či prostor.

Poruchy vidění ve ztížených podmínkách: světloplachost, šeroslepost a další

Každý z nás vidí za tmy, mlhy či nekvalitního osvětlení hůře než za jasného dne. I za těchto podmínek bychom však měli být schopní, byť opatrněji a pomaleji, se pohybovat v silničním provozu. Lidé trpící např. šeroslepostí však mají za těchto problematických okolností co dělat, aby na silnici takříkajíc vůbec přežili. Jejich schopnost řídit třeba za tmy je tak snížená, že jsou v podstatě nebezpeční sobě i svému okolí. V takovém případě je rozhodně žádoucí svou situaci konzultovat s očním lékařem. I ten ale většinou dokáže v případě této vady pomoci jen velmi částečně. Šeroslepým osobám tak v podstatě nezbývá nic jiného, než se šoférování za tmy, mlhy či šera vyhnout.

Nejzásadnější je vědomí a svědomí. Policie není schopna zdravotní stav řidiče zkontrolovat

Rozhodnutí, zda i přes tu či onu oční indispozici usednu za volant a za jakých okolností, je v racionální režii každého motoristy. Pokud daný řidič musí nosit brýle, má sice v řidičském průkazu pomocí kódu tuto povinnost zaznamenanou, to je ale asi tak vše. Policie nikdy nekontroluje, zda daná osoba řídí s brýlemi s požadovanými dioptriemi, nikdy se nekontroluje, zda se jeho stav nezhoršil apod. Situace je navíc ještě zkomplikována tím, že stále více lidí nosí kontaktní čočky, které jsou na první pohled nerozpoznatelné.

Oční hygiena a rozumné vyhodnocení svých rozpoznávacích schopností tak zůstává takřka výhradně na svědomí daného řidiče. Pokud už chcete či musíte řídit i za ztížených podmínek a to třebaže trpíte na některou z výše uvedených vad, snažte se alespoň respektovat pravidla minimalizace rizik. Jezděte pomaleji, při delších cestách pravidelně odpočívejte, hodně pijte. Snažte se poznat sami sebe, vyvarujte se situací, které nejste schopni správně řešit (např. předjíždění). Nezapomínejte, že v sázce není jen vaše vlastní bezpečnost.

Oční hygiena může zahrnovat i různá cvičení

Po mnohahodinové práci u počítače není zcela vhodné ihned sednout za volant, zejména je-li zrovna venku tma. Oči si totiž musí během krátkého času „převyknout“ ze stavu, kdy je nejklíčovější rozpoznání malých písmen na svítícím monitoru, do stavu, kdy jde především o schopnost dálkového vidění tmavé krajiny a cesty. Pokud to je jen trochu možné, zadívejte se na minutu či dvě na nebe. Snažte se dohlédnout až ke hvězdám či k Měsíci. Nový život v alternativní dimenzi tak sice asi nezačnete, poměrně efektně ale dokážete během chvilky své oči „převychovat“ na řešení situací za volantem.