Společnost Continental by ráda nahradila při výrobě pneumatik klasický kaučuk ekologičtějším kaučukem z pampelišek

Koncern Continental začíná s pomocí Fraunhoferova institutu pro molekulární biologii v německých Cáchách stavět zařízení, které bude vyrábět kaučuk nikoli tradičně z mízy kaučukovníku ale z pampelišek. Díky mohutným pokrokům v oblasti genetického inženýrství se totiž dá předpokládat, že speciálně upravené pampelišky poskytnou stejně kvalitní či ještě kvalitnější kaučuk než subtropický/tropický strom kaučukovník. Výroba se navíc zjednoduší, zefektivní a bude i více ekologická

Z plevele cennou rostlinou

V současné době byla ve známém německém městě Münster zahájena stavba zařízení pro průmyslovou výrobu pampeliškového kaučuku. Během následujících let zde společnost Continental plánuje nejen zdokonalovat technologické možnosti výroby ale také přímo připravovat kaučukovou směs pro první testovací pneumatiky. Zda bude mít pampeliškový kaučuk stejné či dokonce lepší vlastnosti než klasický kaučuk, je zatím příliš brzo odhadovat.

Faktem ale je, že pokud by veškeré testování všech aspektů používání tohoto materiálu – technologických, ekonomických ale také ekologicko-agrárních – dopadlo dobře, z pampelišky se může rázem stát jedna z rostlin pro 21. století. Kaučuk se totiž zdaleka nepoužívá jen k výrobě pneumatik. Své uplatnění nachází i v textilním a obuvnickém průmyslu či třeba při výrobě nafukovacích balonků anebo kondomů.

Inovace má i geopolitický potenciál

V současné době připadá více než 90 % veškeré produkce kaučuku na Asii, především pak na Thajsko, Malajsii a Indonésii. V posledních letech ale roste i pozice Indie či Srí Lanky. To jsou přitom do značné míry problematické země.

Ačkoliv geopolitická stabilita je v této části světa dnes už na relativně dobré úrovni, každá z výše uvedených zemí se potýká s klimatickými problémy – zemětřesení, tajfuny, tsunami apod. Ty jsou zde téměř na denním pořádku. To může samozřejmě negativně ovlivnit schopnost místních firem dodávat dostatečné množství „gumového“ zboží. V případě masové kultivace pampelišky na evropském kontinentu by však podobné obtíže do značné míry odpadly, usnadnila a zlevnila by se i logistika.

Ekologické a agrární aspekty

Jak se nechal slyšet Nikolai Setzer, jeden z čelních představitelů společnosti Continental, „investujeme do tohoto slibného projektu vývoje a výroby materiálu, protože jsme přesvědčeni, že nám v dlouhodobém horizontu umožní dále zdokonalovat naši výrobu pneumatik. Důvodem je fakt, že výroba kaučuku z kořenů pampelišek je mnohem méně závislá na počasí než výroba z kaučukovníků. Navíc je nový systém natolik nenáročný, pokud jde o agrotechnické požadavky, že otevírá zcela nové možnosti – zejména pro půdu, jež momentálně není obdělávaná.

Jelikož plodina může být pěstována mnohem blíže k našim výrobním závodům, budeme rovněž schopni výrazně omezit zatížení životního prostředí a naše náklady na logistiku. Tento vývojový projekt působivě ukazuje, že jsme rozhodně ještě nevyčerpali všechny možnosti, pokud jde o vývoj materiálů.“ Kromě toho, že se podle všeho z evropského pohledu pampeliškový kaučuk zdá být ekonomičtější a ekologičtější než klasický kaučuk, je možné argumentovat i jeho větší úrovní racionality. Evropské země se stanou méně závislé na importu, vzniknou nová pracovní místa a podpoří se idea místní soběstačnosti.

Použitelné jsou pouze geneticky upravené pampelišky

Ačkoliv by z principu bylo možné k výrobě kaučuku použít jakoukoliv pampelišku, ekonomicky a technologicky únosná je pouze výroba z pampelišek s upravenou DNA. Ty po dobu několika let zkoumali odborníci v oblasti genetického inženýrství a molekulární biologie na Fraunhoferově institutu. Došli přitom k závěru, že kořen pampelišky s vhodně upravenou genetickou informací dokáže vyprodukovat stejně kvalitní kaučuk jako kaučukovník. Dají se přitom u něj – kromě celé řady dalších výhod, o kterých jsme již psali – předpokládat vyšší výnosy a nižší fosilní náročnost produkce.