Výhody a nevýhody turbomotorů

Menší objem a s ním související nižší spotřeba a náklady na pojištění, avšak ne na úkor výkonu, představovaly ideály, na základě kterých se kdysi začaly montovat turbomotory. Problém je v tom, že ne všechny turbomotory jsou stejně kvalitní a stejně trvanlivé, a proto jsme pro ty z vás, kteří zvažují koupi nového vozidla vybaveného turbomotorem, připravili následující článek.

Princip fungování turbopohonu

Základním rozdílem mezi atmosférickým pohonem a turbem je skutečnost, že u turbomotorů udělují výfukové plyny turbodmychadlu pohyb. To je díky tomu schopno vykonat řádově tisíce otáček za minutu. Jeho lopatky pak provádějí stlačení vzduchu, který je následně dohromady s benzínem hnán do válců. U řady zejména starších motorů se často setkáváme s intercoolerem (mezichladičem). Ten je nezbytný z toho důvodu, že se zásluhou turba vzduch ohřívá na extrémní hodnoty a hrozilo by riziko poškození komponentů. Základní principy fungování motorů se však u turbopohonu nemění a u mnohých moderních automobilů už ani nejsme v podstatě přítomnost turba sami od sebe schopni rozeznat. Většina automobilek má ve zvyku přítomnost turbopohonu označovat s tím, že nejčastěji se setkáváme s písmeny či nápisy „T“ (např. 2.0T), přes třeba „TSI“ až po slovní označení „turbo“, „turbocharged“ atd.

Výhody a nevýhody turbomotorů

Zatímco naftový motor bez turba dnes již takřka nekoupíte, vozy s benzínovým pohonem nebývají osazeny turbem zas až tak často. Jak jsme již naznačili, hlavní výhodou turba jsou lepší parametry výkonu v porovnání s atmosférickým pohonem, nižší spotřeba a někdy zátah již odspoda (to však nebývá pravidlem, jelikož některé turbomotory mají spektrum zátahu naopak omezenější). Jak jsme si však již posteskli na začátku našeho článku, ne všechny turbomotory jsou bez nějaké té mouchy, a proto se nyní pojďme podívat na základní nevýhody. Problém turbomotorů bývá, že nejsou moc vhodné na krátké trasy. Turbo se totiž potřebuje zahřát a než se tak stane, je třeba jet pokud možno defenzivně po době alespoň deseti, v zimě pak patnácti minut. V podstatě tedy platí podobná zásada jako u dieselu, za jejíž nedodržení bychom mohli zaplatit návštěvou v servise. Pokud však v sobě trochu disciplíny najdeme, bude nám odměnou nižší spotřeba, lepší výkon a také výhodnější pojistky.

Spolehlivost a trvanlivost turbomotorů

Odpůrci turbomotorů často argumentují jejich údajně nižší životností. To však nemusí být nutně a priori pravda. Pravdou sice je, že jsou turbomotory o něco citlivější než atmosféra, nicméně rozdíl není nijak zásadní. Nehledě na to, že již před více než 20 lety vyráběly skandinávské a japonské automobilky velmi kvalitní turbomotory s vysokou životností, u kterých nebylo čtvrt milionu kilometrů vůbec žádným problémem. Dá se říci, že turbomotor jako takový není méně spolehlivý než běžný atmosférický pohon, nicméně je o něco citlivější na zacházení. Zde jmenujme hlavní zásady, kterých je třeba se při provozování turbomotoru určitě držet:

  • Jak již bylo zmíněno, je nutné nechat turbo tzv. „rozfoukat“ – prvních 10-15 minut je třeba jet s lehkou nohou na plynu a nepřetáčet motor.
  • V případě náznaku poruchy motoru (ztráta výkonu, hlučnost, kouřivost, spotřeba oleje) je nezbytné okamžitě vyhledat servis. Můžete si tak ušetřit velkou částku za případnou opravu.
  • V žádném případě nepodceňujte stanovené intervaly pro výměnu oleje.
  • Po rychlejší nebo delší jízdě (více než 60km) se z preventivních důvodů doporučuje nechat motor před vypnutím ještě cca 2 – 3 minuty běžet na neutrál. Jinak se vystavujete nebezpečí vzniku prasklin turbínové skříně či jinému poškození.

Fenomén jménem „Downsizing“

„Downsizing“ označuje snižování objemu motoru, aniž by došlo ke snížení výkonu či točivého momentu. Pro někoho je downsizing revoluce, jiní na něj míří svou kritiku a argumentují horší životností, vyššími servisními náklady apod. Velmi často jsou slyšet otázky, zda je možné, aby např. motor o objemu pouhých 1,6 l s velkým turbodmychadlem o výkonu běžného dvouapullitru měl stejnou životnost jako atmosférický motor tohoto objemu? Kde je tedy pravda? Představuje downsizing skutečnou revoluci, anebo se v konečném efektu negativa vyrovnají pozitivům a skončíme tam, kde jsme začali? Nebude automobil o výkonu 1,4 l s výkonem 150 koní za 4 roky na odpis? Faktem zůstává, že již v hlubinách 80. letech produkovaly skandinávské a japonské automobilky trvanlivé a kvalitní „vyturbené“ motory, které při slušném zacházení a kvalifikovaném servise jezdí dodnes. Problém tedy asi nebude ani tak v principu turba jako takového ale spíše v kvalitě jednotlivých komponentů a rozumnému stylu jízdy. Jestli je současná vlna downsizingu přicházející převážně z Německa cestou do nebe, do pekla či do servisu je brzo říci, nicméně již minimálně jednou jsme byli svědky toho, že to jde, a nezbývá než si popřát, že to půjde i nyní.