Zmanipulované státní zakázky aneb jak se staví a tuneluje po česku

Snad žádného zodpovědného a poctivého člověka nenechá pomyšlení na všechny zmanipulované či přinejmenším značně rozporuplné veřejné zakázky klidným. Abychom všem takovým lidem odlehčili, budeme se v tomto článku zabývat pouze zakázkami souvisejícími s dopravou a výstavbou/údržbou infrastruktury.

Neuvěřitelný nepořádek při veřejných výběrových řízeních asi nelze ignorovat. Jak je možné, že v ČR se například cena 1 km dálnice pohybuje kolem 500 milionů korun, zatímco v zemích s podstatně vyšší cenou práce, jakými jsou např. Německo či Británie, se jedná asi o polovinu? Bohužel „pouhými“ dálnicemi to nekončí. Dražší je u nás snad vše – dálniční přivaděče, mosty i cyklostezky.

Údajné příčiny takto vysokých cen

Největším problémem a důvodem takto předražených staveb je korupce a s ní související nulová politická vůle cokoliv měnit. Již dávno měl být přijat zákon, na základě kterého bude možné větší zakázku rozdělit do několika podzakázek, kterých se bude účastnit i řada malých firem, které by jinak neměly ani možnosti ani kapitál či mechanizaci na jejich uskutečnění. Je totiž logické, že firem, které dokáží postavit např. 20 km dálnice je u nás minimum, případně snad ani neexistují (firmy, které u nás velké zakázky dostávají jsou vesměs nadnárodní giganty).

Dalším problémem je běžná praxe, kdy jako vítěz soutěže nevyjde ten, kdo nabídne nejnižší cenu. To se sice na jednu stranu dá pochopit, jelikož velmi nízká cena může znamenat zhoršenou kvalitu, na druhou stranu je ale třeba říct, že v mnoha konkrétních případech neexistovaly indicie o potenciálně horší kvalitě služeb. Základním úskalím veřejných zakázek je u nás tedy to, že jsou již od samého začátku dělány tak, aby mohli uspět pouze předem vybrané firmy, zpravidla nadnárodní koncerny. Jak již bylo řečeno, z důvodu absence konkurence a dostatku zakázek pak tyto velké firmy postupují stylem „jednou tobě, jednou mně“. V důsledku toho máme vysoce předražené a přesto kvalitou ne zcela nejvalnější dálnice v Evropě.

Blýská se na lepší časy?

Novopečený ministr dopravy Bárta zveřejnil, uvedl do praxe a později v podstatě anulovat svůj záměr pokračovat ve výstavbě výhradně těch dopravních staveb, jejichž dodavatelé nabídnou ministerstvu dostatečné slevy. Zda se blýská ne lepší časy či ne, je těžké říci. Jednak řada zastavených staveb už se dávno znovu rozběhla a navíc konkrétní slevy od konkrétních firem jsou v nedohlednu. Pravdou ale je, že se v oblasti veřejných zakázek začala lehce čeřit voda, a proto nezbývá než s neutrálními pocity vyčkat, co bude dál. Ačkoliv je takové zastavení stavby špatně vysvětlitelné lidem žijícím v oblastech trpících nadměrnou dopravou či dopravní nedostupností, pokud by to mělo znamenat revoluci v udělování zakázek a ušetření mnoha miliard korun ročně, snad bude mít taková oběť smysl. Bártův návrh podle internetového průzkumu firmy SANEP podporuje téměř 60 % obyvatel a dá se čekat, že pokud se mu celkově podaří změnit podmínky udělování státních zakázek, určitě vejde do dějin ministerstva dopravy České republiky.

Dostanou se k zakázkám Číňané?

Podle polské předlohy padl i tento návrh, nicméně je třeba říct, že se k němu Bárta staví spíše negativně: „Jsem k tomu spíše skeptický, známe kvalitu jejich zboží. Ale polská zkušenost mě zajímá“, prohlásil nedávno. Na druhou stranu je ale třeba se zeptat, zda kvalita služeb poskytovaná nadnárodními koncerny je skutečně o tolik lepší než ta čínská. Nezřídka se doslýcháme o silnicích, které se vlivem horka vzedmuly apod. (ve skutečnosti to však nebylo ani tak vlivem horka, ale spíše zhoršenou kvalitou zpracování, materiálů apod.).

Vězni na českých dálnicích

Jedním z dalších revolučních návrhů byl plán začlenit osoby ve výkonu trestu do stavebního procesu, kteří by představovali levnou pracovní silu. Háček je ale bohužel v tom, že stát může vězni nařídit práci pouze pro stát, nikoli pro soukromou firmu. Z tohoto důvodu se asi na stavbách s vězni jen tak brzy nesetkáme. Jak však i sám ministr spravedlnosti uznává, nápad je to dobrý.

Na řadě zastavených staveb se už zase pracuje

Z původního návrhu ministra Bárty na zastavení většiny staveb do doby, kdy soukromé firmy zlevní, zbylo jen torzo. Řada původně zastavených staveb je již opět v pohybu (např. Nový Bohumín či Malenovice). Mimo jiné se pak nemá přestat ani s pracemi na obchvatu Otrokovic ve směru na Hulín atd. Zda budou tyto kroky účinné nebo ne, je otázkou, nicméně již teď je jasné, že návrhy nezůstanou bez odezvy. Nedávno se dokonce objevila zpráva, na základě které stát nakonec pravděpodobně dokončí všechny rozestavěné železnice, které Bárta před tím zastavil. Ušetří se na nich však více než 5 % ceny, tedy 8,5 miliardy korun.

Závěrem můžeme jen zadoufat, že se situace stabilizuje a že se infrastruktura v naší zemi zlevní a snad i zkvalitní. Pokud se to Bártovi povede, lidé to určitě ocení.