Příspěvky

Chystá se změna bodového systému. Lidé měli možnost návrh ministerstva připomínkovat

Uteklo to jako voda. Bodový systém v Česku platí už 10 let a při příležitosti tohoto „výročí“ se rozhodlo ministerstvo dopravy, že jej ve snaze o co nejvyšší efektivitu pozmění. U některých porušení předpisů dojde ke zpřísnění trestů, u některých naopak ke zmírnění postihu. Co je ale důležité, občané dostali poprvé v historii šanci zamýšlené návrhy připomínkovat. Jak to dopadlo?

Většina přestupků „zdraží“

Kompletní seznam navrhovaných změn je k dispozici na webu ministerstva. Povšechně vzato se dá říct, že většina přestupků vyjde řidiče dráž, a to jak finančně, tak co se týče bodového postihu.

Namátkou zmiňme třeba překročení rychlosti o více než 50 km/h (o 40 v obci). To je v současné době „ceněno“ 5 trestnými body. Ve správním řízení pak hrozí hříšníkovi pokuta od 5 do 10 tisíc korun. Pokud projde legislativní změna, bude takovéto překročení rychlosti za 6 bodů a ve správním řízení za něj bude moci být uložena pokuta až do výše 25 tisíc korun. Zároveň ale bude možné prohřešek nově řešit blokově.

Paradoxně za alkohol za volantem budou mírnější tresty z hlediska bodů (ze 7 na 6). Zvyšuje se ale rozpětí pokuty až na 25 tisíc korun u méně než 1 promile a až 75 tisíc korun u toho, kdo nadýchá přes promile.

Snahou je poloviční nehodovost

Nedávno se v Praze sešli ministři dopravy zemí V4 a výstupem schůze byl, mimo jiné, závazek snížit do roku 2020 počet usmrcených osob na silnicích na polovinu oproti roku 2010. Zda je tato snaha reálná a jak moc k ní přispěje bodový systém (ať už v současné či pozměněné podobě), je asi těžké odhadovat. Každopádně doufejme, že jsou tvrdší postihy skutečně motivovány snahou o bezpečnější silnice a nikoliv něčím jiným.

Některé přestupky bude možné nově řešit blokově

Od chystané změny si ministerstvo slibuje také zjednodušení poměrně komplikovaného bodového systému a následné menší zatížení městských úřadů byrokracií. Nově by bylo možné řešit blokově např:

  • překročení rychlosti o více než 50 km/h (40 v obci) – jednotná sazba 5000 korun
  • nesprávné předjíždění – jednotná sazba 5000 korun
  • parkování na místě pro invalidy – jednotná sazba 2500 korun
  • otáčení se a couvání na dálnici – jednotná sazba 2500 korun

Všechny změny jsou však zatím pouze v režimu návrhu, tzn. stále platí stávající bodový systém.

Lidé dostali možnost se vyjádřit

U příležitosti 10 let od zavedení bodového systému vyzval ministr Dan Ťok veřejnost k širší diskuzi o připravované legislativě. Ministerstvo dopravy návrh změn v postihování a bodování řidičů předložilo široké veřejnosti v půlce dubna. Před týdnem pak byla uzávěrka. Ptáte se, co se lidem na návrhu líbí a co by naopak smetli ze stolu?

Tvrdší postih u závažnějších přestupků poměrně velké množství diskutujících např. na sociálních sítích uvítalo. Poměrně často přitom ale byla vyslovována obava, zda tvrdší postih skutečně přispěje k nižší nehodovosti, či zda se jedná spíš o další způsob, jak z motoristů vymámit další peníze.

Objevilo se i několik věcných návrhů, např. postihovat ty řidiče, kteří ignorují pravidlo zipu či tzv. „chronické oslňovače“ dálkovými světly. Padl také návrh na zavedení výše pokuty podle příjmu řidiče. To poslední ale ministerstvo kategoricky odmítá s tím, že je účelem změny spíše snaha celý systém zjednodušit, nikoliv do něj přinést další komplikující prvek.

A co vy? Už jste si prostudovali navrhované změny? Souhlasíte s nimi, přidali byste další, anebo vám naopak některé z nich přijdou příliš drsné?

Je to definitivní. Řidičák na zkoušku letos nebude

Řidičáku na zkoušku se letos nedočkáme. S institutem, jehož zavedení mělo přimět mladé řidiče k zodpovědnější jízdě a tím udělat naše silnice bezpečnější, sice Ministerstvo dopravy do budoucna počítá. Ke schválení ale dojde nejdříve v roce 2017.

Jedná se o konkrétní podobně

Existuje expertní skupina složená ze zástupců policie a ministerstva, která se zabývá přípravou návrhu legislativní změny označované jako řidičák na zkoušku. Skupina bude vycházet, mimo jiné, z rozsáhlé analýzy chování a návyků mladých řidičů, na které aktuálně pracuje Centrum dopravního výzkumu v Brně. Tato analýza by měla být hotová do konce roku. I ministerstvo v současnosti dodává, že je nejbližším reálným termínem ke schválení institutu řidičáku na zkoušku až rok 2018.

Ve hře je rychlejší vybodování

Ministr dopravy Dan Ťok by rád, aby pro začínající řidiče platila místo 12bodové hranice pro tzv. vybodování hranice šestibodová. Vzhledem k tomu, že je na podzim tohoto roku plánované zpřísnění bodového systému, znamenalo by to mladého řidiče, dopustí-li se některého z vážnějších přestupků, pravidlo jednou a dost.

Řidičák na zkoušku pro mladé řidiče, anebo pro všechny začínající řidiče?

Další otázkou, která v souvislosti s řidičákem na zkoušku vyvstává, se týká toho, koho by se měla povinnost projít jakousi zkušební dobou týkat. Je možné, že by tato povinnost nakonec padla pouze na začínající řidiče do určitého věku (např. 25 či 30 let). Pokud si tedy řidičák uděláte ve čtyřiceti, legislativní změna se vás týkat nebude. To jsou ale zatím všechno jen spekulace.

Není řidičák na zkoušku protiústavní?

Jednou ze základních zásad garantovaných ústavou je rovnost před zákonem. Někteří právníci se ale už nyní pozastavují nad tím, zda je řidičák na zkoušku v zamýšlené formě v souladu s ústavou, tj. zda tuto rovnost před zákonem nepokřivuje. Určitě se tedy povedou diskuse i na této úrovni.

Nejvíce přestupků páchají čtyřicátníci

Řada z nás má tak nějak zafixované, že jsou mladí řidiči od přírody méně opatrní, častěji se chovají agresivněji a ještě častěji přeceňují své schopnosti. Tak či onak, pravdou je, že početně mezi bodovanými řidiči paradoxně vedou čerství čtyřicátníci (platí jak pro muže, tak pro ženy). Na druhou stranu přiznejme si, že v reálném životě nemusí mírné překročení rychlostního limitu znamenat ohrožení bezpečnosti. A stejně tak „předpisová“ jízda ještě nutně nemusí být bezpečná. Existují totiž faktory, které prostě legislativně podchytitelné nejsou a ani být nemohou.

Podtrženo a sečteno: pokud zatím řidičák nemáte a bojíte se nově zavedeného institutu řidičáku na zkoušku, můžete být v klidu. Dříve než v roce 2017 určitě platit nebude. Jako realistický termín se jeví, jak už bylo psáno výše, rok 2018. Zatím tedy máte fůru času zaskočit do autoškoly a oprávnění získat ve formě, na kterou jsme zvyklí.

Do dvou let se možná výrazně zvýší pokuty. Změny se dotknou i bodového systému

V ČR byl bodový systém s velkou pompou zaveden v roce 2006. Politici si od něj slibovali méně dopravních nehod a hlavně usmrcených osob. Po necelé dekádě se začínají objevovat hlasy, které volají po změně systému sankcí za dopravní přestupky. Mluví se o razantním zvýšení pokut a přepracování a zpřísnění bodového systému. Naopak zdarma by měl být dostupný výpis z centrálního rejstříku.

Po zavedení bodového systému nehodovost klesala. Dlouhodobě klesající trend tu ale byl už dlouho před tím

Nehodovost na našem území měla rostoucí trend pouze v letech před vznikem samostatné České republiky. Tedy mezi roky 1990 a 1992. Od té doby počet usmrcených na 100 000 vozidel výrazně klesal. Mezi roky 1994 a 2006, kdy byl zaveden bodový systém, se počet usmrcených osob snížil o více než 50 %. A jednoznačně klesající trend pokračuje. Od roku 2006 jsme níže o dalších 50 %. Veskrze pozitivních statistik se pak samozřejmě okamžitě chytají autoři a zastánci bodového systému. Pravdou tedy je, že se po zavedení 12bodového konta počet obětí dopravních nehod neustále snižoval. To už se ale dělo i dlouho před ním.

Přestupky za nejzávažnější přestupky by se měly zněkolikanásobit. Co znamená „nejzávažnější“ ale zatím nevíme

Ministerstvo dopravy v rámci plnění Národní strategie bezpečnosti silničního provozu usiluje o snížení počtu usmrcených osob na silnicích mezi léty 2009 a 2020 o 60 %. Cíl to není nereálný. Už teď jsme za polovinou a ministr dopravy, Dan Ťok, podle všeho udělá všechno proto, aby na určenou metu dosáhl. A chystá jak represivní, tak preventivní opatření. Legislativní změny zatím nemají konkrétní podobu, takže je těžké je nějak komentovat. Každopádně ale doufejme, že se budou opravdu pokutovat nebezpeční řidiči a závažná porušení a že cílem bude méně obětí. Běžný motorista totiž má někdy pocit, že je motivací represí něco jiného.

Řidičák na zkoušku, větší problémy při vybodování

Součástí plánů je také dlouho očekávaný institut řidičského průkazu na zkoušku pro začátečníky. Za jakých podmínek ale bude udílen, zůstává zatím ve hvězdách. Další změnou, o které se uvažuje, je pak ztížení opětovného zisku ŘP po vybodování. Takto sankcionovaní šoféři by museli absolvovat speciální psychologické školení, jehož cena by mohla atakovat pěticifernou částku.

Bezplatný výpis z registru

Situace kolem bodového systému je dnes poněkud nepřehledná. Už jen v tom, že je výpis z registru placený. Aktuálně se uvažuje o tom, že by se na své konto mohl podívat zcela zdarma každý. Tedy, jak se to vezme. Do registru by se mělo jít dostat přes datovou schránku. A ta samozřejmě zdarma není.

Přišli jste o řidičský průkaz? Poradíme jak jej získat zpět

O řidičák ročně přijdou tisíce Čechů. Jaké existují možnosti, jak se ke své zabavené licenci co nejsnadněji, nejpohodlněji a v neposlední řadě také nejlevněji zase dostat? Situace se v posledních letech poměrně dost zkomplikovala. Už totiž zpravidla neplatí, že stačí počkat na vypršení zákazu řízení a pak si svůj průkaz jednoduše vyzvednout.

O řidičák se dá přijít třemi způsoby

  • Motorista, který postupně nasbírá 12 trestných bodů, automaticky přichází o řidičský průkaz. V takové situaci mluvíme o tzv. vybodování. Od zavedení bodového systému v roce 2006 se podobného osudu dočkalo už na 40000 našinců a další neustále přibývají. S vybodováním souvisí roční zákaz řídit, za volant si ale člověk jen tak nesedne ani poté. Má totiž již nějakou dobu povinnost jednak absolvovat psychologické vyšetření a také se musí nechat v autoškole přezkoušet z odborné způsobilosti.
  • O řidičák lze přijít i v důsledku spáchání závažného přestupku či trestného činu. Jedná se např. o významné překročení rychlosti, předjíždění přes dvojitou plnou čáru, způsobení nehody či řízení pod vlivem alkoholu apod. Zde platí, že pokud je udělený trest kratší než 12 měsíců, dostane řidič po odeslání žádosti svůj řidičák zpět automaticky. V opačném případě se musí dotyčný taktéž vrátit do autoškoly. Ovšem zatímco vybodovaní řidiči mohou jízdy absolvovat již během 12. měsíce od této události, jedinci, kteří mají na krku zákaz řízení, za volant smí usednout až po skončení trvání zákazu. Neobejdou se také bez posudku o zdravotní způsobilosti vydávaného praktickým lékařem.
  • O právo řídit je možné přijít také díky zdravotním problémům či omezením. Pokud se však stav dotyčného zlepší, může se o navrácení řidičského průkazu opět ucházet. Od jeho ztráty však musí uběhnout nejméně tři roky. I zde pak platí povinnost absolvovat zkoušku z odborné způsobilosti a dodat posudek o zdravotní způsobilosti.

Při zkouškách odborné způsobilosti je nutné absolvovat všechny tři části testu

Bohužel neplatí, že by pro získání řidičáku zpět stačilo absolvovat pouze jízdy. Uchazeč musí prokázat kromě schopnosti řídit v aktivním provozu také znalosti předpisů a pravidel, povědomí by měl mít i o ovládání a údržbě vozidla.

Bodový systém kromě trestání i odměňuje

Tu a tam může drobný přestupek spáchat třeba i nevědomě každý. Výhodou platného bodového systému ale je, že pokud řidič rok v kuse takříkajíc seká dobrotu, 4 body mu z konta zmizí. Řidiči tak nemají permanentně nůž na krku, nýbrž ví, že případný drobný exces si mohou „odpracovat“. Ovšem pozor. Pokud vás policisté nachytají, jak si to po dálnici štrádujete dvoustovkou, nepomůže vám ani svěcená voda. Další byť poněkud kontroverznější způsob, jak přijít o trestné body na kontě, je absolvovat tzv. Školení bezpečné jízdy. Platí zde ale několik podmínek:

  • školení musí proběhnout v některém ze čtyř akreditovaných center. Nemůže jej tudíž pořádat jen tak někdo.
  • řidič nesmí mít na kontě více trestných bodů než 11.
  • body musí být uděleny pouze za menší maximálně pětibodové přestupky (vážná porušení pravidel silničního provozu takto odčinit nejde).

Český řidičák v zahraničí a zahraniční řidičák v Čechách: problémy, omezení, příležitosti

Dnešní silně kosmopolitní prostředí se v mnoha ohledech značně liší od toho, na jaké byli zvyklí naši pradědečkové a prababičky. Cestujeme téměř dnes a denně; ze státních hranic se pomalu ale jistě začínají stávat jen imaginární čáry na mapě. Tato globálnost dnešního světa má samozřejmě své výhody i nevýhody. V dnešním článku se podíváme na problematiku vydávání a použitelnosti řidičských průkazů vydaných v zahraničí či podmínek pro jejich získání a držení. Nastíníme přitom i některé její diskutabilní aspekty, např. možnou zneužitelnost druhého řidičského průkazu coby prostředku k obcházení zákazu řízení po vybodování apod.

Zahraniční řidičák jako obrana proti vybodování je obcházením zákona. Hrozí vězení

Budete-li během své řidičské kariéry vybodováni (tzn. získáte 12 trestných bodů), nesmíte dále řídit a musíte se vrátit zpět do autoškoly. K tomu se však řada našinců moc nemá. Místo toho si našli způsob, jak zákaz řízení obejít. Jednoduše si „koupí“ řidičský průkaz v některé jiné zemi (typickým příkladem je Ukrajina) a pak na něj spokojeně jezdí i v Čechách. Takové počínání však nedoporučujeme hned ze dvou důvodů. Jednak se osoba, která má uložen zákaz řízení, dopouští trestného činu maření úředního rozhodnutí, za které hrozí i vězení. Navíc se během silniční kontroly na tuto skutečnost většinou přijde. Policisté mají totiž k dispozici on-line informace o vybodovaných řidičích. Dotyčného si tak snadno dohledají.

Zahraniční řidičák v zahraničí není problém a dá se použít

Úplně jiný případ je jízda např. na ukrajinský řidičský průkaz jinde než v Česku. Pokud vás odchytí např. němečtí policisté, můžete se připravit na podobný postup jako v Čechách. Opět vaše jméno projde databází hříšníků. V něm vás však nenaleznou a vy můžete spokojeně pokračovat dále. Zatím totiž neexistuje něco jako společný evropský registr vybodovaných řidičů. O jeho zavedení se sice již nějakou dobu jedná, konkrétní návrh však ještě na stole není a jen tak asi nebude.

Jeden člověk může mít neomezené množství řidičáků

V rámci zamýšleného společného evropského registru by se kromě hříšníků mohly evidovat i řidičské průkazy získané v EU. To by v praxi znamenalo, že každý občan EU by mohl mít pouze jeden řidičák. Pokud by o něj přišel třeba ve Španělsku, byla by španělská strana povinná doklad odeslat zpět do ČR. Díky omezené působnosti na EU by to však bylo jen velmi částečné řešení. Stále by bylo možné mít např. český řidičák na auto a americký na autobus.

Česká republika kdysi také bývala „samoobsluhou na řidičáky“. Pomohlo zpřísnění podmínek

V dnešní době už záležitost sice není aktuální, před několika lety však bylo běžnou praxí, že si němečtí vybodovaní řidiči jezdili do Čech pro nový řidičák. Úředníci na záplavu německých šoférů zareagovali upravením podmínek pro žadatele. Ti již nyní musí mít buď trvalý anebo půlroční přechodný pobyt v ČR, případně zde musí studovat. Podobné podmínky přitom již dlouho platí téměř v celé západní Evropě. Naopak ve státech jako Ukrajina může o řidičák zažádat kterýkoliv cizinec, poplatek za celou proceduru je přitom v řádu pár stokorun.

Představují mladí řidiči opravdový problém?

S železnou pravidelností nás média zásobují palcovými titulky typu „dva mladí lidé zemřeli v noci při autonehodě“, „mladí řidič dostal v zatáčce smyk a čelně se střetl s autobusem“, „18letý řidič nadýchal po nehodě přes 1 promile“. Do jaké míry jsou však mladí řidiči skutečně nebezpeční jak pro sebe tak pro své okolí? Mělo by smysl na příklad uvažovat o posunutí věkové hranice pro zisk řidičského průkazu či zavedení tzv. řidičáku na zkušenou?

Statistiky mluví (ne)jasně

Podle údajů ministerstva dopravy ČR způsobí „mladí řidiči“ s krátkou praxí až čtvrtinu veškerých dopravních nehod. Nejhorší situace je u mladých řidičů, mužů, ve věku od 18-24 let. Zde je dokonce riziko nehody čtyřnásobně vyšší než u žen ve stejné věkové kategorii. V této věkové skupině se taktéž mnohem častěji setkáváme s ignorací veškerých pravidel silničního provozu.

Statistiky je nutno brát s určitým nadhledem. Třebaže „oficiální“ údaje MVČR hovoří o čtvrtinovém podílu řidičů do 24 let na všech dopravních nehodách, v roce 2009 už to bylo „pouze“ 15 % (a to je ještě do této cifry započítán věk 18-25, nikoli 24). V dnešní době, kdy již není povinností volat policii při banálních nehodách, může tuto statistiku ovlivnit např. i skutečnost, že mladí řidiči u sebe mívají mnohem méně často formulář „Záznam o dopravní nehodě“. Z tohoto důvodu pak musejí častěji volat policii a snáze se dostávají do evidencí a statistik. I přesto se však dá s klidem konstatovat, že pravděpodobnost nehody je u mladých řidičů (zejména mužů) podstatně vyšší než u řidičů čtyřicátníků či padesátníků.

Proč mladí bourají více

Viníkem dopravní nehody bývá:

  • Neuvědomění si nebezpečí
  • Podcenění dopravní situace.
  • Přecenění svých řidičských a tělesných schopností (např. řízení i přes ospalost, při velmi špatné viditelnosti apod.).

Velice často se negativně projevuje nedostatek zkušeností, tendence zkoušet nové věci, nerozvážnost či třeba snaha udělat dojem.

Co na mladé řidiče chystají zákonodárci

Bohužel je neoddiskutovatelnou pravdou, že mladí způsobí každoročně řadu smrtelných nehod. Zda jim bývalo bylo možné zabránit, je jen spekulace. I tak se však v našich legislativních luzích a hájích začínají množit hlasy usilující o zpřísnění kritérií pro zisk a držení řidičského průkazu mladými lidmi.

Jednou z takových teoretických možností by mohl být institut řidičského oprávnění na zkoušku. V praxi by to fungovalo tak, že by mladý člověk mohl získat oprávnění již v 18 letech, nicméně po dobu 2 až 3 let by musel být na silnici obzvlášť ukázněný. Pokud by se na příklad dopustil výraznějšího překročení rychlosti, řidičský průkaz by mu byl automaticky odebrán a musel by znovu absolvovat autoškolu.

Podobný systém již funguje ve Francii a není vyloučeno, že bude aplikován i v ČR. Otázkou však zůstává, kterých motoristů se tato změna konkrétně dotkne (tzn. automaticky každého, kdo se uchází o řidičský průkaz, anebo pouze v problematické věkové kategorii 18-25 let).). Jednou z mnoha dalších možností je např. snížení maximální povolené rychlosti na dálnici pro mladé na 110 km/h. Institut se již osvědčil v řadě zemí západní Evropy. Pokud však k této legislativní změně přece jen dojde (nejspíš tomu tak však nebude v tomto volebním období), budeme vás ihned informovat.

Řízení v doprovodu

Poměrně zajímavý, i když pravděpodobně okrajový koncept týkající se řízení mladých lidí je tzv. Accompanied Driving – řízení vozidla osobou mladší 18 let za „doprovodu“ školené osoby. V současnosti je zcela vyloučeno, aby za volant sedla osoba mladší 18 let. Pokud by však došlo k uzákonění „asistovaného řízení“, bude možné se v ostrém provozu setkat i s řidiči ve věku 17 (16) let.

Ti však budou muset být po dobu jízdy pod dozorem školené osoby, která bude muset mít speciální zkoušku či certifikát (nebude stačit pouhá přítomnost této osoby). I tito mladí řidiči budou samozřejmě muset projít autoškolou a absolvovat tzv. pre-test. S největší pravděpodobností však v tomto volebním období Accompanied Driving prosazen nebude.

„Postautoškolový syndrom“

Nezřídka se ti opravdu nezkušení řidiči (tj. řidiči v období těsně po autoškole) při jízdě snaží zjistit meze svých schopností. Mají tendenci jezdit neukázněně ne proto, že by chtěli někomu ublížit, ale proto, že si prostě chtějí vyzkoušet chování vozidla.

Často je toto chování přítomné u těch řidičů, kteří za volant poprvé usedli až v autoškole. Během krátké doby se stanou vlastníky řidičského oprávnění, avšak s takto nabytou svobodou nedokážou správně naložit.