Příspěvky

Nepodceňte záběh nového vozidla. Ušetříte si starosti i peníze

Ať už se z jakéhokoliv důvodu rozhodnete koupit si nový vůz, vězte, že v prvních 1.000 kilometrech bude třeba dodržovat několik zásad. Jinak totiž hrozí snížená životnost komponentů, vyšší spotřeba a další nepříjemnosti. V dnešním článku si podrobněji rozebereme, na co je třeba si dát pozor, aby vám váš plechový miláček poctivě a spolehlivě sloužil dlouhá léta.

Zásady pro zajíždění auta

Dodržováním níže uvedených zásad výrazně zvýšíte pravděpodobnost kvalitního záběhu jak motoru tak i brzdové soustavy:

  • nejezděte na plný plyn – nepřetáčejte motor, nevyužívejte jeho plného potenciálu a nejezděte příliš rychle;
  • často řaďte, dlouhá jízda na stejný převod novému vozidlu nesvědčí;
  • pokud si nechcete zadělat na problémy s brzdovým obložením, jezděte předvídavě tak, abyste se vyhnuli nutnosti prudce brzdit;
  • tyto zásady dodržujte bez výjimky v prvních 1.000 km a více méně se jimi v rámci možností řiďte i další 4000 km. Poté by mělo být vozidlo zajeto a je možné jezdit normálně.

Proč mi to jenom tak žere…

Správný záběh je klíčový pro ekonomičnost. Rozdíl ve spotřebě mezi dobře a špatně zajetým vozidlem může být i třetinový. Kromě spotřeby však kvalitní zajetí prodlužuje životnost motoru či životnost jednotlivých dílů, nižší emise, lepší zvuk atd. A to za trochu odříkání stojí, co myslíte?

Vozidlo jsem zabíhal tak, jak se má, a přesto je spotřeba výrazně vyšší, než jakou udává manuál

Důvodů takového stavu může být celá řada. Nejlepší je nechat si vozidlo prohlédnout v servise, a to zejména v případě, že je patrný nízký výkon či vyšší kouřivost. Pokud je ale vše v pořádku, nezbývá nic jiného, než se pokusit experimentovat se změnou stylu jízdy či typem paliva. Příčina však může být i ve špatném záběhu. To je sice nepříjemné, nicméně není třeba se bát katastrofických scénářů. Vozidlo se do určité míry dá zaběhnout kdykoliv, je to však složitější než u úplně nového vozu.

Pokud jste však zabíhali tak, jak se má, a přesto má automobil podle vás neadekvátní spotřebu, je jedinou možností jednání s prodejcem na slevě či výměně vozu. K něčemu podobnému však v podstatě nedochází, ledaže byste autosalon zažalovali. Shodou okolností něco podobného udělal motorista ze středních Čech, který nebyl spokojený se spotřebou své nové Hyundaie. Poměrně překvapivě mu však dal soud za pravdu.

Žaloba na autosalon je však opravdu krajní možností a v žádném případě nemusí nutně znamenat úspěch. Pokud prodejce nijak hmatatelně nepochybil (např. nevydával ojetý vůz za nový, bouraný za nebouraný apod.), je vhodné si žalobu dobře promyslet, a to zejména z následujících důvodů:

  • K soudu nemůžete přijít a stěžovat si, že místo za 8 litrů jezdíte za 10. Výrobci se chrání v každém manuálu formulací, že reálná spotřeba se může lišit od té tabulkové. Budete si tedy muset nechat zpracovat znalecký posudek, který dokáže, že má vaše vozidlo vyšší spotřebu i při standardizovaných měřeních podle metodiky EU.
  • Česká justice nepatří mezi ty nejefektivnější a případný proces se může táhnout roky. Navíc zde hrozí prohra a nutnost uhradit protistraně náklady řízení.
  • Vždy je lepší pokusit se domluvit. Informujte o svém problému daný autosalon, pokuste se např. vyjednat na auto slevu, nižší cenu garančních prohlídek, servisní práce na rok zdarma apod. Podle jednání autosalonu se pak rozmyslete, zda se budete obracet na soud.
  • I ojeté auto je možné si převychovat

    Jak jsme již naznačili, i vozidlu, které již má něco za sebou, může správné zacházení hodně pomoci. Pokud kupujete ojetinu, je vhodné preventivně vyměnit filtry, svíčky, olej a zkontrolovat rozvody. Změna k lepšímu může být znát již po 2.000 km. Pokud si necháváte na voze provést generální opravu, jezděte podle výše uvedených zásad. Motor je totiž mnohem náchylnější, zvláště pokud jste si nechali i přebrousit válce.

Ceny pohonných hmot letí do bouřlivých výšin. Je možné se jim bránit?

V důsledku nepokojů v arabském světě, spekulacím na finančních trzích a vysoké spotřební dani vyletěly ceny pohonných hmot v ČR na některých místech až ke 40 Kč/litr. Vzhledem k tomu, že situace na mezinárodní úrovni se nejspíš jen tak nestabilizuje a navíc zanedlouho přijde hlavní motoristická sezona, nedá se očekávat zásadní zlepšení. Následující článek se pokusí odpovědět na otázku, kterou si bezpochyby klade každý motorista – je vůbec možné se trendu vysokých cen pohonných hmot bránit?

Proč jsou ceny pohonných hmot tak vysoko a existuje obrana?

Snad každý řidič zná alespoň základní poučky, kterými je možné spotřebu částečně regulovat. Nižší rychlost, citlivé řazení, plynulá jízda, kontrola pneumatik – to jsou asi nejzásadnější ale bezpochyby pravdivé zásady, kterými je nutné se řídit. Avšak ani sebecitlivějším stylem jízdy nedocílíte u dvoulitrového motoru spotřeby 5 l (minimálně tedy ne u zážehových motorů). Nyní ale trochu odbočme a podívejme se na příčiny současných cen v detailu.

Jak již bylo naznačeno, cenu pohonných hmot ovlivňují dva faktory – cena ropy a spotřební daň. Pro zajímavost můžeme uvést, že v roce 2008 se kontrakt na ropu prodával dokonce 140 dolarů za barel oproti současným asi 115, i tak však byl benzín za zhruba 32 korun. Jednoduchou logikou se lze dovtípit, že výslednou cenu nakonec určila především spotřební daň, kterou má Česká republika vysokou (konkrétně je to 54 % u benzinu a 50 % u nafty).

Je utopií očekávat snížení spotřební daně jako kompenzaci za vysoké ceny PH?

Možná ano, možná ne. Cena ropy totiž zdaleka neovlivňuje pouze náklady na dopravu. Ropa je spotřebovávána při výrobě potravin, textilních produktů, dokonce i při výrobě lékařských potřeb. Čistě pro zajímavost – potraviny, které zkonzumuje během jednoho roku průměrný obyvatel rozvinutého světa vyžadují kolem 2 000 litrů ropy, než se vůbec dostanou na stůl (tj. jen pro ilustraci 5,5 l denně). Ačkoliv to sice není příliš pravděpodobné, není možné vyloučit vysokou inflaci, snižování životní úrovně až po demonstrace či násilné protesty související s rychlým zdražováním potravin apod. Za takovéto situace by již stát musel jednat a spotřební daň snížit.

Tragédie ve Fukushimě možná přinese levnější benzín

Často platí, že vše špatné je k něčemu dobré. Silné zemětřesení s tsunami a související havárie v jaderné elektrárně Fukushima nebudou výjimkou. Samozřejmě by bylo naivní si myslet, že dojde jen tak k výraznému snížení spotřební daně. Současně je ale nezpochybnitelným faktem, že zákon nabídky a poptávky platí takřka bez výjimek. Obava z výpadku poptávky po ropě ve třetí (do nedávno druhé) největší ekonomice světa, dokonce způsobila, že se vývoj cen ropy na trzích vydal na chvíli jižním směrem. Třebaže v Japonsku stále ještě probíhají otřesy a havárie ve Fukushimě dostala dokonce stejnou známku nebezpečnosti jako havárie v Černobylu, je jasné, že se vše dříve či později vrátí do starých kolejí. Na druhou stranu ani nepokoje v arabském světě nejspíš nebudou probíhat do nekonečna (ostatně výpadky produkce lybijské ropy ihned kompenzovala Saúdská Arábie). Nad dalším vývojem cen ropy tedy visí otazník.

Jak jezdit úsporně

Ačkoliv se již situace do určité míry stabilizovala, není snad žádný motorista, který by si nevšiml rostoucích cen paliv. Zvýšení spotřební daně, špička motoristické sezony, a donedávna i nepříznivý kurz dolaru představují hlavní důvody toho, proč se cena běžně prodávaného naturalu 95 dere nezadržitelně vzhůru. Můžeme se tedy zeptat, zda je přesto možné na palivu ušetřit? Zeptat se samozřejmě můžeme a mimoto si jsme schopni i odpovědět: skutečně to možné je a díky dodržování zásad úsporné jízdy jsme schopni se se spotřebou dostat až o třetinu dolů. U běžného rodinného vozu nižší střední třídy (Toyota Corolla, Ford Focus) je tedy reálné se dostat se spotřebou i na 5 l/100 km a ušetřit tak až 50 Kč/100 km (při rodinných 10 – 15 000 km/rok tak můžeme na palivu ušetřit až 7500 kč s tím, že u větších a těžších aut, případně při vyšších kilometrech např. u služebních vozů to může být i více než pětinásobek). Podle čeho se tedy máme řidit?

Snížení spotřeby neznamená snížení rychlosti

V tomto blogu se podíváme asi na půl tuctu základních zásad, které je nutno dodržet, pokud nechceme být na čerpacích stanicích stálými hosty. Často se traduje, že chceme-li ušetřit na palivu, nemusíme nutně jezdit pomalu. To je sice pravda, na druhou stranu je však třeba se při úsporné jízdě připravit na o něco pomalejší režim. Pokud např. pojedete po dálnici rychlostí kolem 150 km/h (byť, pokud je volno, naprosto plynule), spotřeba jednoznačně poroste oproti rychlosti např. 110 km/h, zejména pak při protivětru či naloženém vozidle. Je tedy možné jet mimo město průměrnou rychlostí 70km/h při vyšší spotřebě než při 90km/h a bezpochyby platí, že pro příznivou spotřebu je nutná plynulost, nicméně pokud to se snižováním nákladů myslíte vážně, asi budete muset jezdit pomaleji. To však vše závisí na typu vozidla, pohonu, zpřevodování apod.

Motor nevytáčejte ale zároveň pozor na předčasné řazení

Není zcela pravda, že otáčky a s nimi související zařazený rychlostní stupeň jsou přímo úměrné spotřebě. To je pravdou pouze na ideálně rovné cestě. Takové cesty však nejsou. Všudypřítomné jsou kopce, klopené zatáčky, velice často musí řidič brzdit. Na rovince je tedy jasné, že nemá smysl jet 100 km/h se zařazenou čtyřkou při 3500 RPM, když to jde na pětku při 2500 RPM. To se však bavíme o ideálních podmínkách. Zcela jiná situace nastane, když se před námi objeví kopec či např. musíme předjíždět. Je naprostý nesmysl vyjíždět prudký kopec s plynem na podlaze při 2000 otáčkách. Zbytečně dostávají zabrat součástky v motoru a mimo to spotřeba naopak roste. Platí tedy následující: Motor zbytečně nevytáčejte a snažte se při 2500 otáčkách (u dieselu samozřejmě i níže) řadit. Pokud se však před vámi objeví kopec a začnete cítit, jak motor ztrácí tah, nečekejte a ihned podřaďte, případně i vícekrát podle sklonu kopce, poloměru otáček atd.

Na jedničku se pouze rozjíždějte

Túrování motoru na jedničku přenechejte mladým a zkušeným jezdcům vracejícím se z diskotéky. Na jedničku se svižně rozjeďte a nejpozději při 3000 RPM řaďte výše. Jet na jedničku na delší vzdálenost se dá doporučit pouze v terénu, na rozbité polní cestě či třeba při prudkém sjezdu v zimě, kdy je třeba brzdit motorem. Stejně tak ale neušetříte např. rozjížděním se z kopce na dvojku, či trojku. Jednička se do auta montuje, jelikož má určitý smysl. Tím smyslem je rozjezd a kromě výše uvedených je to její jediný účel.

Jezděte plynule, předvídejte

Bezpochyby nejdůležitějším prvkem úsporné jízdy je tolik omílaná plynulost a maximální využívání setrvačné síly. Pokud narazíte na přejezd se sklopenými závorami, semafor či např. překážku na silnici, ihned sundejte nohu z plynu a začněte situaci vyhodnocovat. Každé brzdění je zbytečné, pokud je reálné, že než např. na semafor dorazíte již bude svítit zelená a kolony se rozjedou. Opět se to ale nesmí přehánět a, jak se říká, když to nejde, tak to prostě nejde. V takové situaci je lepší prostě zabrzdit, než čekat a čekat a najednou muset z 40km rychlosti na 30 metrech zabrzdit. Stejně tak si za hustého provozu po silnicích vedoucí často přes obec uvědomte, zda má smysl pro ušetření 5 minut času mít spotřebu o dva litry vyšší, nehledě na to, že nebezpečným předjížděním zvyšujete riziko nehody.

Nebojte se podřazovat

Nejvyšší spotřeby dosahuje vozidlo v místech s členitým terénem. Prudkým kopcem nahoru a pak prudkým kopcem zase dolů – to jsou ideální podmínky pro vznik víru v nádrži. I tak se ale dá spotřeba regulovat. Pokud chcete jet na spotřebu, zapomeňte na to, že pojedete 120 km/h do kopce. Před nájezdem do stoupání se vyplatí následující: Na aktuálně zařazený stupeň jeďte až do doby, kdy automobil začne ztrácet rychlost a otáčky (to může chvíli trvat, jelikož je vozidlo poháněno setrvačnou silou). Až k tomu dojde, rychle podřaďte a udržujte plynový pedál ve stejné úrovni jako před tím na vyšší převod. Sice pojedete pomalu, avšak nijak zásadně tak motor nezatěžujete a ani spotřeba by neměla stoupat raketově vzhůru. V případě, že opět pocítíte ztrátu otáček a tahu, podřaďte znovu a postupujte stejně jako ve druhém kroku. Jakmile se stoupání začne ztrácet, rychle řaďte výše. Na běžné cestě takto ztratíte několik minut, nicméně spotřebu se vám může podařit příjemně redukovat.

Bezpečnost není nadřazená ekonomičnosti

Každý držitel a snad i nedržitel řidičského oprávnění by měl vědět, že ekonomičnost provozu by nikdy neměla jít na vrub bezpečnosti. Nesvícení, vypínání motoru při jízdě z kopce apod. je skutečně hudbou minulosti. Nesvícení by se vám mohlo prodražit až o 2000 kč a 1 trestný bod, vypínání motoru je při jízdě zcela zbytečné, jelikož moderní automobily již uzavírají přívod paliva při asi 1500 otáčkách a je možné jet se zapnutým motrem a přesto s nulovou spotřebou. Vypínání motoru má smysl snad jen na přejezdech, kde se běžně čeká i několik minut, či v dlouhých kolonách. I tak ale moc neušetříte, nehledě na to, že zbytečně zatěžujete baterii a startér. Pokud máte vozidlo s ukazetelem spotřeby paliva, berte jej v potaz, avšak s nadhledem. Dívejte se před sebe a nekontrolujte, zda svítí hodnota 7,2l či 7,4l. Ke konečnému sečtení dojde až na benzínce. Stejně tak se nedoporučuje vypínání klimatizace. Pokud klimatizace máte, zapněte ji. V horku se řidič mnohem hůře soustředí a neopodstatnitelně se zvyšuje riziko nehody.

Nikdy nepodceňujte kontrolu vozidla a nahuštění pneumatik

Pravidelná kontrola nahuštění pneumatik je základ. Neprovádějte ji však jen okem. Zajeďte si na benzínku a nahuštění změřte. Podhuštění či naopak přehuštění má za následek mimo vyšší spotřebu i negativní vliv na opotřebení pneumatik, jízdní vlastnosti vozidla apod. Stejně tak neváhejte s návstěvou autoservisu, pokud začnete pozorovat bezdůvodné zvyšování spotřeby, aniž byste měnili jízdní návyky. Nedá se vyloučit závada, jejíž včasné odstranění může zabránit např. poruše motoru a drahé opravě.

Levné palivo = drahé palivo

Neexperimentuje raději s levnými palivy pochybných značek. Škoda 120L snese hodně, moderní automobil však nikoliv a ještě méně pak snese vaše peněženka v servise. Méně známé levné pohonné hmoty bývají velice často nekvalitní. Není to sice pravidlo, nicméně v sázce je přiliš mnoho a výhra je malá a nejistá. Někteří motoristé, kteří z kvalitních pohonných hmot přešli k levnější konkurenci, naopak pociťovali zvýšení spotřeby. Vždy tedy uvažujte s rozvahou a uvědomte si, že zajímavou alternativou při šetření na pohonných hmotách mohou být i LPG či CNG. Zde je však třeba kalkulovat, zda má tato investice smysl (u většiny motoristů tomu tak je).

Diesel nebo benzín? To je to, oč tu běží.

Společně s typem karoserie je při koupi vozidla, ať už nového či ojetého, druh paliva asi jednou z nejčastějších otázek, na které by si měl zájemce předem odpovědět. Bohužel se v praxi setkáváme s velkým množstvím polopravd a mystifikací, a proto není od věci se nad touto problematikou zamyslet. Vyplatí se skutečně naftové vozidlo, nebo je lepší zvolit benzín? Jaké jsou výhody a nevýhody každé z těchto variant?

Kolik je možné na naftovém pohonu ušetřit?

Vznětový motor je z hlediska nákladů na palivo určitě výhodnější než benzín. Bohužel však situace není až tak růžová, neboť to zdaleka není jen samotná spotřeba, která stanoví, jak hluboko do peněženky bude třeba sáhnout. Přestože se spotřeba dieselu pohybuje kolem 60 % spotřeby zážehového motoru, je třeba si uvědomit řadu „ale“.

V dobách dávno i nedávno minulých byla většina osobních automobilů v ČR na benzínový pohon. K jakési revoluci došlo až v polovině 90. let, kdy se zásadním způsobem zvedly ceny pohonných hmot. Tehdy se rozdíl v cenách nafty a benzínu pohyboval až kolem 6 kč/litr, a není divu, že nafta jako úspornější palivo zažila raketový vzestup. Tento vzestup se částečně zpomalil jak srovnáním cen obou paliv, tak také díky tomu, že řada řidičů záhy zjistila, že tento typ pohonu vyžaduje častější zastávky v servisu, častější výměnu oleje apod. Pokud jde o úsporu, zásadní je zodpovědět si, kolik kilometrů ročně vozidlo asi najede. Pokud je tato hodnota nižší než 10.000 km (v potaz je samozřejmě třeba brát i hmotnost vozidla a kubaturu), koupě dieselu se dá označit za nesmysl. V porovnání s vyššími náklady na servis a poruchovostí (zejména u turbodieselů) je celková úspora jen minimální.

Srovnávací test dieselu a benzínu

Hlavní předností vznětového motoru je nižší spotřeba. Nespornou výhodou naftou poháněných vozidel je též živější chod již v nízkých a středních otáčkách (v kopcovitých úsecích a při předjíždění není ani třeba podřazovat). Stále více řidičů bez ohledu na věk či pohlaví si naftový pohon volí pouze z tohoto důvodu. Naopak mezi nesporné nevýhody patří mnohem větší hlučnost. I moderní diesely se v zimě při studeném motoru dokážou pěkně hlasově vyjádřit a vozidlo tak připomíná spíše traktor nebo autobus.

U naftového pohonu nejde pominout citlivější zacházení. Zejména je třeba vyvarovat se vytáčení motoru za studena. Dražší servis a údržba, technická kontrola a vyšší riziko závady cenově náročných dílů (např. turbo) pak slouží jako argumenty proti tomuto palivu.

Diesel pro mětský provoz

U tzv. „nákupních tašek“ – malých městských automobilů – je diesel nešťastné řešení. Čím menší a lehčí vozidlo, tím menší výkon ke svému provozu potřebuje a o to menší má spotřebu. Celkový ekonomický rozdíl provozu u automobilů, jakými jsou např. Fabia a Superb, je tak značný. Nepřestávají totiž platit zmíněné nevýhody dieselu: dražší servis, vyšší citlivost k zacházení apod. U malých vozidel se hranice pro opodstatněnost dieselového pohonu pohybuje až kolem 30.000 km za rok. Takovéto kilometry však majitelé těchto vozů najedou jen zřídka.

Nafta není ekologičtější variantou benzínu!

Nafta je oproti benzínu ekologičtější, jelikož má větší účinnost při spalování – druhá část výpovědi pravdivá je, první nikoliv. Proč? Odpovědí jsou nebezpečné zplodiny. Nejproblematičtější a nejkarcinogennější z nich jsou NOx, kterých diesel vyprodukuje až desetkrát více (u starších naftových vozidel to může být ještě více) než benzín. Zavádějící jsou i euronormy Euro 2, Euro 4, apod.: při koupi dieselu např. Euro 4 dojde k vypuštění nesrovnatelně většího množství oxidů dusíku než z benzínu taktéž splňujícího normu Euro 4.

Jak dále ušetřit?

Spořiví motoristé, pozor! LPG pohon je levnější a ještě ekologičtější než benzín i nafta. Automobil s LPG pohonem totiž produkuje až o polovinu méně škodlivin. Takto poháněné vozidlo má i mnohem delší dojezd (ve voze je jak nádrž na benzín tak na LPG) a dochází tak šetření času na benzínkách. Mimoto dochází i k menšímu opotřebení motoru, přičemž mají takováto vozidla taktéž možnost kdykoliv za jízdy mezi jednotlivými pohony přepínat. Co se týče bezpečnosti, LPG bylo často vyčítáno, že se nejedná o bezpečný typ pohonu. Ve skutečnosti ale pro toto tvrzení neexistují argumenty. Vyšší pravděpodobnost samovolného úniku plynu a jeho následného vznícení při nehodě (což je důvod, proč nemají LPG vozidla možnost parkovat v podzemních garážích) nebyla potvrzena. Pamatujete si například, že by někdy v novinách, televizi či kdekoliv jinde byl příspěvek zpracovávající výbuch LPG?

Konečně se také připravuje změna zákona, na základě které již budou i tato vozidla moci parkovat v podzemí. Je však třeba nezanedbat pravidelné revize nádrže! Hlavním minusem LPG phonu je jeho pořizovací cena, která šplhá do desítek tisíc korun. Většinou však je LPG k dostání za takovou cenu, že i motoristovi, který nenajede ani 10.000 km za rok, se takováto investice vyplatí časem vyplatí.

Pravdy a nepravdy

Nevěřte všemu, co uslyšíte od prodejce či v reklamách. Někteří dealeři zákazníky cíleně mystifikují. Před koupí vozidla je vždy třeba si ujasnit, co od vozidla očekávám, jak moc a jak pravidelně s ním budu jezdit (případně jestli kupuji nový vůz či ojetinu). Pro motoristy, kteří ročně najedou 40.000km a více je z ekonomického hlediska výhodnější diesel. Pokud jezdíte méně, na krátké trasy, a nejste závislí na zrychlení již v nízkých otáčkách, je pro vás lepší benzín. A pokud již rozhodnuti jste, stůjte si za tím nenechte si věšet bulíky a faktury jen tak na nos.

Západoevropské autokluby testovaly letní pneumatiky

Autokluby v západních zemích Evropy testovaly 35 sad letních pneumatik. Testovaly se 2 skupiny letních pneumatik s rozměrem 185/60 R14 a dále 205/55 R 16. V testech pneumatik se přitom zkouší především valivý odpor, který ovlivňuje spotřebu paliva, poté jízda na mokré a suché silnici, sleduje se také opotřebení pneumatik a jejich hluk.

Pláště s rozměrem 185/60 R 14

Jako první byla testována skupina čtrnácti-palcových kol, které obouvají automobily jako je například Škoda Fabia. Nejlepší výsledky s tímto rozměrem dosáhly pneumatiky Fulda Carat ProgressoMichelin Energy Saver. Velmi dobře se umístily také pneumatiky značky Continental Bridgestone Uniroyal (více informací o výsledcích této značky najdete v článku Výborné umístění pneumatik Bridgestone a Firestone v testech letních pneumatik), Semperit a Kumho. Tyto pneumatiky dosáhly tří hvězdiček, přičemž se však ke koupi doporučují i pneumatiky dvouhvězdičkové.

Nejhůře v testu skončily čínské pneumatiky Kenda a Wanli. V případě Wanli dokonce udává výrobce na pneumatice symbol M+S, který značí možnost využití pneumatiky i v zimním období, při tom se jedná pouze o letní pneumatiku, kterou do zimního provozu rozhodně není možné doporučit.

Pláště s rozměrem 205/55 R 16

Druhá skupina testovaných pneumatiky byla jako obvykle o rozměrech 205/55 R1 16. V testu zvítězila pneu Michelin Primacy HP, tři hvězdičky dostaly značky Nokia, Continental, Bridgestone a Firestone (více viz článek Výborné umístění pneumatik Bridgestone a Firestone v testech letních pneumatik).

Do zvláštní skupiny patří pneumatika Goodyear OptiGrip, která má jedinečnou vlastnost měnit svůj profil i její směs, spolu s rostoucím opotřebením.

Autoklub ADAC z Německa, který prováděl již řadu testů, si všímá především výborných výsledků francouzských pneumatik Michelin Energy Saver. Pro šetrnost výrobce mají tyto pneumatiky dokonce schopnost snížit spotřebu paliva. Nadále si však zachovávají skvělé jízdní vlastnosti na mokru i při brzdění.

Nezávislý test pneumatik ve svém výsledku celou třetinu testovaných pneumatik řidičům nedoporučuje. Většina nedoporučených pneumatik selhala v testu při jízdě na mokré silnici.